Erebus

sopka – Stratovolcano, Antarctica, Antarctic-Scotia Volcanic Regions

Kde: Antarctica, Antarctic-Scotia Volcanic Regions
Typ (GVP): Stratovolcano
Nadmořská výška: 3 794 m
Tektonické prostředí: Intraplate / Continental crust (> 25 km)
Poslední známá erupce: 2026
Poloha: -77,530°, 167,170°

Erebus na Rossově ostrově v Antarktidě je nejjižnější činná sopka na Zemi. V jejím vrcholovém kráteru se už nejméně od začátku 70. let 20. století drží jezero roztavené lávy – jedno z mála dlouhotrvajících lávových jezer na světě – a to uprostřed ledu a mrazu. ^{[1, 3, 2]}

Jak vypadá

Erebus je největší ze tří velkých sopek, které tvoří zhruba trojúhelníkový Rossův ostrov. Je pokrytý ledovci a jeho vrchol měří podle GVP 3 794 m, podle Wikipedie 3 792 m. Je to nejvyšší bod ostrova a druhá nejvyšší sopka Antarktidy. ^{[1, 3]}

Ve výšce asi 3 200 m leží vrcholová plošina – okraj nejmladší kaldery, propadliny vzniklé na konci pleistocénu (starších čtvrtohor). Uvnitř kaldery vyrostl dnešní vrcholový kužel. Jeho kráter měří 500 × 600 m a je 110 m hluboký; v něm je ještě vnitřní kráter, široký 250 m a hluboký 100 m, a na jeho dně lávové jezero. ^[1]

Nedaleko pod sopkou stojí výzkumné stanice McMurdo (USA) a Scott Base (Nový Zéland), obě asi 35 km od sopky. ^{[1, 3]}

Jak vznikl

Erebus neleží na okraji litosférických desek, ale uprostřed desky, v oblasti Západoantarktického riftu, kde se zemská kůra v minulosti roztahovala a pukala. Sopka je činná asi 1,3 milionu let. ^{[1, 3, 2]}

Láva Erebu je fonolit – neobvyklá hornina bohatá na sodík a draslík. Podle Wikipedie je Erebus jedinou sopkou na světě, ze které dnes fonolitová láva vychází. ^{[1, 3]}

Erupce

Když sopku 27. ledna 1841 poprvé spatřil kapitán James Clark Ross, právě vybuchovala. Pojmenoval ji podle své lodi HMS Erebus. ^{[1, 3]}

Lávové jezero je doloženo od roku 1972, ale podle GVP téměř nepřetržitá činnost trvá pravděpodobně mnohem déle. Láva v jezeře neustále proudí a promíchává se; většinou doprovázejí činnost malé výbuchy, občas větší strombolské výbuchy, které vyhodí lávové pumy (kusy lávy, které ztuhnou v letu) až na okraj kráteru. ^{[1, 2]}

Historie

Na okraj vrcholového kráteru poprvé vystoupili 10. března 1908 členové Shackletonovy výpravy Nimrod, mezi nimi profesor Edgeworth David a Douglas Mawson. Na přelomu let 1992 a 1993 sestupoval do kráteru osminohý robot Dante I; kvůli technickým potížím ale nedosáhl dna. ^[3]

Dne 28. listopadu 1979 narazilo do svahu Erebu letadlo Air New Zealand (let 901) na vyhlídkovém letu nad Antarktidou. Zahynulo všech 257 lidí na palubě. Vyšetřování ukázalo chybu v navigačních údajích letu, které připravila letecká společnost; posádce navíc horu skryl jev zvaný bílá tma, kdy zasněžený svah splyne se zataženou oblohou. Poslední vyhlídkový let se uskutečnil 17. února 1980. ^[3]

Co o něm dnes víme

Proč magma k jezeru proudí tak vytrvale, zkoumal mezinárodní tým vedený Grahamem Hillem z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR. V letech 2014–2017 měřil na 129 místech na sopce a Rossově ostrově přirozená elektromagnetická pole (magnetotelurická metoda) a v roce 2022 zveřejnil trojrozměrný obraz podzemí. ^[2]

Obraz ukázal oblast horké, částečně roztavené horniny sahající nejméně do hloubky 100 km a kanál taveniny, který ji spojuje se sopkou. Ve spodní až střední kůře, kde se kříží zlomy, se podle autorů tlak magmatu a plynu hromadí a občas prorazí dál nahoru. Magma Erebu je bohaté na oxid uhličitý a téměř bez vody, a proto může vystoupat až těsně pod povrch. ^[2]

Na svazích sopky vznikají kolem unikajících plynů ledové věže a s nimi spojené ledové jeskyně. Podle Wikipedie v nich bývá až 25 °C a velká vlhkost a žijí v nich mikroorganismy. Na jejich výzkum přidělil v roce 2019 novozélandský Marsdenův fond téměř milion novozélandských dolarů. ^[3]

Plyny z Erebu obsahují i páry zlata, ze kterých kondenzují mikroskopické zlaté částečky. Podle Wikipedie se našly až 1 000 km od sopky a studie z roku 1991 uvádí, že sopka vypouští asi 80 g zlatých par denně. ^[3]

Fakta

Lávové jezero: doloženo od roku 1972
První výstup: 10. března 1908 (výprava Nimrod)
Objevil: James Clark Ross, 1841
Letecké neštěstí: 28. listopadu 1979, 257 obětí
Stáří sopky: asi 1,3 milionu let

Slovníček

lávové jezero: jezero roztavené lávy v kráteru, které se dlouho udrží, protože do něj zespodu stále přitéká horké magma
kaldera: velká propadlina, která vznikne, když se po mohutné erupci zhroutí povrch nad vyprázdněným magmatickým krbem
fonolit: sopečná hornina bohatá na sodík a draslík a chudší na křemík; láva Erebu je vzácný případ, kdy fonolit vychází z dnešní sopky
rift: oblast, kde se zemská kůra roztahuje a puká; magma tam může snadno vystoupat
strombolský výbuch: krátký výbuch, který vyhodí žhavé kusy lávy; pojmenovaný podle sopky Stromboli
lávová puma: kus lávy vymrštěný při výbuchu, který ztuhne v letu nebo po dopadu
magnetotelurická metoda: měření přirozených elektromagnetických polí na povrchu, ze kterého lze zjistit, kde je pod zemí horká nebo roztavená hornina, protože ta lépe vede elektrický proud

Zdroje

Erebus, Smithsonian Global Volcanism Program
Duncombe, J.: Unlocking the Magmatic Secrets of Antarctica’s Mount Erebus. Eos 103 (2022); o studii Hill, G. a kol., Nature Communications 2022, doi:10.1038/s41467-022-30627-7, Eos (American Geophysical Union) (2022)
Mount Erebus, Wikipedia

Text sestaven 2026-10-29, ověřen 2026-10-29.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.