TerraBeat – zemětřesení a sopky

Bouvet

sopka – Shield, Norway, Atlantic Ocean Volcanic Regions

Kde
Norway, Atlantic Ocean Volcanic Regions
Typ (GVP)
Shield
Nadmořská výška
741 m
Tektonické prostředí
Rift zone / Oceanic crust (< 15 km)
Poslední známá erupce
50 př. n. l.
Poloha
-54,408°, 3,351°

Bouvetův ostrov (norsky Bouvetøya) v jižním Atlantiku je vrcholem osamělé štítové sopky a bývá označován za nejodlehlejší ostrov světa. Je neobydlený a téměř celý pokrytý ledovci. Naposledy na něm podle GVP tekla láva asi před 2 000 lety. [1, 3, 2]

Jak vypadá

Ostrov má rozlohu asi 49 km² a měří zhruba 9,5 × 7 km. Ledovce pokrývají přes 90 % jeho plochy (GVP uvádí asi 95 %, anglická Wikipedie 93 %), a proto má tvar ledové kupole. Horniny jsou odkryté hlavně v pobřežních útesech, jen tam je mohli geologové zkoumat. [1, 3]

Střed ostrova zabírá ledem zaplněný kráter staré sopky. Kaldera Wilhelmplatået je široká asi 3,5 km a na severozápadě se otevírá k moři. Nejvyšším bodem je Olavtoppen (780 m) na okraji starého kráteru; katalog GVP uvádí pro sopku výšku 741 m. [1, 2, 3]

Na severním svahu tvoří poloostrov Kapp Valdivia lávová kopule z ryolitu, která vznikla v pozdní fázi vývoje sopky. Na severozápadním pobřeží leží terasa Nyrøysa, kterou podle Wikipedie vytvořil skalní sesuv v letech 1955 až 1957 (jinde v článku do 1958). Je to jediné místo, kde se dá snadno přistát. [1, 3]

Jak vznikl

Sopka stojí kousek od Jihozápadoindického hřbetu, podmořského pohoří, kde se od sebe vzdalují litosférické desky. Zhruba 275 km západně od ostrova leží Bouvetův trojný bod – místo, kde se stýkají africká, jihoamerická a antarktická deska. [1, 3]

Horniny ostrova sahají od čediče po ryolit, tedy od tmavé lávy chudé na křemík po světlou a křemíkem bohatou. [1]

Erupce

Mohutný čedičový lávový proud u mysu Meteor (Cape Meteor) zkoumali Løvlie a Furnes v roce 1978 podle magnetismu zachovaného v hornině (paleomagnetismus) a z orientovaných vrtných jader opatrně odhadli, že je starý nejméně 2 000 let. Anglická Wikipedie místo toho uvádí erupci kolem roku 2000 př. n. l. a sopku považuje za doznívající. [1, 3]

Historie

Ostrov spatřil 1. ledna 1739 francouzský mořeplavec Jean-Baptiste Charles Bouvet de Lozier, který hledal velký jižní kontinent. Ostrov zahlédl v mlze, ale přistát nedokázal a navíc zapsal chybné souřadnice, takže ostrov znovu našli až velrybáři v roce 1808. [1, 2, 3]

Dne 1. prosince 1927 přistáli členové první norské výpravy Norvegia a prohlásili ostrov za norský. Od roku 1971 je přírodní rezervací (podle Norského polárního institutu od roku 1972) a od roku 1977 na něm funguje dálkově spravovaná meteorologická stanice. [2, 3, 4]

Norský polární institut postavil na Nyrøyse v roce 1996 malou výzkumnou stanici z kontejneru. Když sem výprava dorazila v roce 2007, zjistila, že kus země, na kterém stála chata a meteorologická stanice, se zřítil do moře. Novou stanici pro šest lidí sem institut poslal lodí z Tromsø v prosinci 2012. [2, 3]

Život

Na ostrově hnízdí desetitisíce tučňáků, hlavně tučňáků žlutorohých, méně tučňáků uzdičkových a kroužkových; v letech 1978–1979 jich bylo odhadem 117 000, v letech 1989–1990 asi 62 000. Na Nyrøyse se v sezóně 1998–1999 narodilo asi 13 000 mláďat lachtanů antarktických a 88 mláďat rypoušů sloních. [3]

Fakta

Nejvyšší bod
Olavtoppen, 780 m
Rozloha
asi 49 km²
Objevil
J.-B. C. Bouvet de Lozier, 1. 1. 1739
Nejbližší pevnina
Země královny Maud (Antarktida), asi 1 700 km

Slovníček

štítová sopka
široká sopka s mírnými svahy, nahromaděná hlavně z tekuté čedičové lávy
kaldera
velká propadlina na vrcholu sopky, která vznikne zhroucením povrchu nad vyprázdněným zásobníkem magmatu
ryolit
světlá sopečná hornina s vysokým obsahem křemíku; její láva je velmi vazká a teče pomalu
čedič
tmavá sopečná hornina chudá na křemík; její láva je řídká a teče daleko
trojný bod
místo, kde se stýkají tři litosférické desky
paleomagnetismus
magnetismus, který si hornina zachová z doby, kdy chladla; podle něj lze odhadnout její stáří

Zdroje

  1. Bouvet, Smithsonian Global Volcanism Program
  2. Did you know that Bouvetøya is the most isolated island in the world?, Norsk Polarinstitutt (2011)
  3. Bouvet Island, Wikipedia
  4. Bouvetův ostrov, Wikipedie

Text sestaven 2026-10-31, ověřen 2026-10-31.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.