Ascension

sopka – Stratovolcano, United Kingdom, Atlantic Ocean Volcanic Regions

Kde: United Kingdom, Atlantic Ocean Volcanic Regions
Typ (GVP): Stratovolcano
Nadmořská výška: 822 m
Tektonické prostředí: Rift zone / Oceanic crust (< 15 km)
Poslední známá erupce: 1508
Poloha: -7,946°, -14,367°

Ostrov Ascension uprostřed jižního Atlantiku je vrcholek velké sopky, která se zvedá asi 3 000 m nad mořské dno. Lidé tu žádnou erupci nikdy neviděli, ale datování z roku 2018 ukázalo, že poslední lávové proudy vytekly zhruba před 500 lety – Ascension je proto činná sopka. ^{[1, 2]}

Jak vznikl

Ascension leží kousek západně od Středoatlantského hřbetu, podmořského pohoří, kde se od sebe vzdalují dvě litosférické desky a mezi nimi vzniká nové mořské dno. Podle GVP je ostrov asi 2 250 km východně od nejvýchodnějšího cípu Brazílie, podle studie z roku 2018 asi 90 km od osy hřbetu. ^{[1, 2]}

Ostrov má průměr asi 12 km a plochu kolem 98 km². Je jen nejvyšší částí mnohem větší sopky, jejíž většina je skrytá pod hladinou. ^{[1, 2]}

Jak vypadá

Na ostrově je přes 100 mladě vypadajících sopečných kuželů a lávových kopulí, mnohé seřazené podél dvou puklin. Převládá čedič, ale hlavně na východě stojí kopule z trachytu, husté a světlejší lávy. ^[1]

Střední a východní část ostrova tvoří hlavně usazeniny výbušných erupcí, lávové proudy a kopule z trachytu a ryolitu. Na severu, jihu a západě převládají tmavé lávové proudy z čediče a jeho příbuzných hornin, nad které vystupují kužely ze sopečné strusky. ^[2]

Nejvyšším bodem je Green Mountain. Proslula tím, že její původně téměř holé svahy lidé osázeli dovezenými rostlinami a vznikl na nich les; od roku 2005 je národním parkem. ^{[4, 5]}

Historie

Neobydlený ostrov spatřili Evropané v roce 1501. Podle GVP sem tehdy na svátek Nanebevstoupení (anglicky Ascension Day) připlul portugalský mořeplavec João da Nova. Do roku 1815, kdy se tu lidé usadili, sloužil Ascension lodím jako zastávka pro zásoby. ^{[1, 2]}

Námořníci, kteří ostrov procházeli, žádnou erupci nepopsali; zmiňují jen zbytky unikajících plynů a to, že sopečná činnost vypadá nedávná. Dnes tu žije asi 800 lidí a jsou tu důležitá vojenská a komunikační zařízení. ^[2]

Co o něm dnes víme

Čerstvé lávové proudy bez půdy a rostlin dlouho naznačovaly, že ostrov soptil nedávno, ale chyběl důkaz. Dřívější datování nenašlo nic mladšího než asi 38 000 let. ^[2]

Tým Katie Preece v roce 2018 datoval argon-argonovou metodou tři nejmladší lávové proudy na severu a severozápadě ostrova. Vyšlo jim stáří asi 510, 550 a 1 640 let. Byl to první důkaz erupcí v holocénu (posledních asi 11 700 letech), a autoři proto doporučili řadit Ascension mezi činné sopky. ^[2]

Autoři upozornili, že ostrov v té době (2018) neměl žádný zvláštní plán pro zvládání sopečných rizik, přestože jsou na něm důležitá vojenská a komunikační zařízení. Podle katalogu GVP je nejmladší proud South Sisters (datovaný asi na rok 1508), o něco starší Comfortless Cove (asi 1468). ^{[2, 1]}

Navazující studie z roku 2021 se zaměřila na výbušné erupce. Za zhruba poslední milion let jich na ostrově napočítala přes 80; poslední z nich proběhla asi před 60 000 lety. Podle autorů je kvůli malé rozloze a odlehlosti ostrova potřeba s takovými erupcemi počítat při plánování. ^[3]

Fakta

Obyvatelé: asi 800 (2018)
Objev Evropany: 1501
Nejmladší proudy: asi 510, 550 a 1 640 let (Ar/Ar, 2018)
Výbušné erupce: přes 80 za asi 1 milion let, poslední asi před 60 000 lety

Slovníček

Středoatlantský hřbet: podmořské pohoří uprostřed Atlantiku, kde se od sebe vzdalují litosférické desky a vzniká nové mořské dno
lávová kopule: kupa velmi husté lávy, která se nad průduchem nahromadí, protože nedokáže odtéct
čedič: tmavá sopečná hornina z řídké lávy, nejběžnější hornina oceánského dna
trachyt, ryolit: světlejší sopečné horniny bohaté na křemík; jejich láva je hustá a erupce bývají výbušnější
argon-argonová metoda: určování stáří hornin podle toho, kolik argonu v nich vzniklo rozpadem radioaktivního draslíku
holocén: nejmladší geologická doba, posledních asi 11 700 let

Zdroje

Ascension, Smithsonian Global Volcanism Program
Preece, K., Mark, D. F., Barclay, J., Cohen, B. E., Chamberlain, K. J., Jowitt, C., Vye-Brown, C., Brown, R. J., Hamilton, S.: Bridging the gap: 40Ar/39Ar dating of volcanic eruptions from the ‘Age of Discovery’. Geology 46 (2018), 1035–1038, doi:10.1130/G45415.1 (přijatý rukopis), Geology (2018)
Preece, K., Barclay, J., Brown, R. J., Chamberlain, K. J., Mark, D. F.: Explosive felsic eruptions on ocean islands: A case study from Ascension Island (South Atlantic). Journal of Volcanology and Geothermal Research 416 (2021), 107284 (abstrakt), Journal of Volcanology and Geothermal Research (2021)
Green Mountain, Wikipedie
Green Mountain, Wikipedia

Text sestaven 2026-10-31, ověřen 2026-10-31.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.