Fogo

sopka – Stratovolcano, Cabo Verde, Northern Africa Volcanic Regions

Kde: Cabo Verde, Northern Africa Volcanic Regions
Typ (GVP): Stratovolcano
Nadmořská výška: 2 829 m
Tektonické prostředí: Intraplate / Intermediate crust (15-25 km)
Poslední známá erupce: 2015
Poloha: 14,950°, -24,350°

Fogo je ostrov na Kapverdách, který tvoří jediná velká sopka. Její kužel Pico do Fogo (2 829 m) je nejvyšší horou země a vyrůstá z obrovské kaldery, ve které lidé žijí a hospodaří. Při zatím poslední erupci v letech 2014–2015 láva pohřbila dvě vesnice a asi 1 000 lidí přišlo o domov. ^{[1, 2, 6]}

Jak vypadá

Ostrov je zhruba kruhový a měří asi 25 km napříč. Jeho vrchol uťala kaldera široká asi 9 km. Leží mimo střed ostrova, víc k severovýchodu, a na východě je otevřená k moři. Její strmé stěny, zvané Bordeira, jsou vysoké až 1 km. ^{[1, 5]}

Z dna kaldery se zvedá strmý mladý kužel Pico. Je víc než 1 km vysoký a jen asi o 100 m převyšuje okraj kaldery. Na vrcholu má kráter široký asi 500 m. Na jeho západním úbočí stojí menší kužel Pico Pequeno, ze kterého soptilo v letech 1995 i 2014–2015. ^{[1, 2]}

Rovné dno kaldery se jmenuje Chã das Caldeiras. Leží průměrně ve výšce asi 1 700 m a má rozlohu asi 35 km². Je pokryté úrodnou sopečnou půdou. ^[2]

Jak vznikl

Kapverdy jsou sopečné ostrovy, které vznikly nad horkou skvrnou, když se nad ní posouvala africká deska. Fogo je podle anglické Wikipedie nejmladší a nejčinnější sopkou souostroví. ^{[1, 5]}

Kaldera nevznikla propadem, ale obřím sesuvem: východní bok starší sopky Monte Amarelo se zřítil do moře. Kaldera se od té doby postupně zaplňuje novou lávou – patří k tomu i kužel Pico a dno Chã das Caldeiras. ^{[1, 2]}

Erupce

Když Portugalci kolem roku 1500 ostrov osídlili, byl vrcholový kužel Pico téměř neustále činný – podle GVP až do doby kolem roku 1760. Po velké erupci v roce 1680 se podle Wikipedie mnoho lidí z ostrova vystěhovalo. Jedinou smrtící erupcí byla podle Wikipedie erupce v roce 1847, kdy několik lidí zahynulo při zemětřesení. ^{[1, 5]}

Při erupcích v letech 1785–1857 stékaly proudy lávy po východním svahu směrem k moři; některé pozdější proudy dosáhly až východního pobřeží. Tři zatím poslední erupce – v letech 1951, 1995 a 2014–2015 – ale proběhly přímo v kaldeře, kde jsou vesnice a pole. ^{[2, 1]}

Erupce 2. dubna 1995 začala z trhliny u Pico Pequeno. Všichni obyvatelé kaldery byli evakuováni, láva ale zničila domy a asi 4,3 km² polí. Skončila 26. května 1995. ^[2]

Erupce 2014–2015

Dne 23. listopadu 2014 se asi 200 m od trhliny z roku 1995 otevřela nová. Zpočátku z ní tryskalo šest lávových fontán, pak se činnost soustředila do jednoho průduchu. Už dva dny po začátku láva přerušila hlavní silnici, jedinou únikovou cestu z kaldery, a obyvatelé museli svůj majetek vynášet do kopce, než byli evakuováni. ^[2]

Láva postupně zaplavila vesnice Portela a Bangaeira a osadu Ilhéu de Losna. Zničila asi 90 % domů v nich a téměř čtvrtinu polí v kaldeře; asi 1 000 lidí přišlo o domov. Erupce skončila 8. února 2015. ^[2]

První vesnice vznikly v kaldeře v 60. letech 19. století kvůli úrodné půdě. Na svazích sopky se pěstuje káva a lidi v kaldeře živí i turisté. Po erupci v roce 1995 se do kaldery vrátili, přestože se je úřady snažily přesídlit, a i po erupci 2014–2015 se brzy začali vracet a stavět znovu. ^{[2, 5]}

Nebezpečí

Hlavní nebezpečí pro obyvatele kaldery představují lávové proudy. Podle simulací z roku 2016 zůstává riziko, že láva znovu zaplaví místa vesnic Portela a Bangaeira, vysoké i po poslední erupci – u Bangaeiry dokonce mírně vzrostlo. Autoři zdůrazňují, že místo, přes které už jednou láva přešla, není automaticky bezpečnější. ^[2]

Starší, předběžná mapa ohrožení pro případ prudké erupce podobné té z roku 1680 počítala s tím, že celá kaldera i východní svah by byly ohroženy lávou, 2–10 m popela a možná i horkými mračny a lavinami kamení. ^[2]

Co o něm dnes víme

Před asi 73 000 lety se východní bok sopky zřítil do moře a vyvolal obří vlnu tsunami. Podle studie z roku 2015 zanechala vlna na sousedním ostrově Santiago usazeniny, podle kterých vyšplhala do výšky přes 270 m. Autoři z toho usuzují, že zřícení zahrnovalo nejméně jednu rychlou a objemnou událost, a že takové sesuvy mohou vyvolat mimořádně ničivé vlny. ^{[3, 2]}

Studie z roku 2021 zkoumala, jak sesuv (podle ní asi před 70 000 lety) souvisel s vývojem magmatu pod sopkou. Po dobu asi 60 000 let před zřícením se magma pod sopkou stále víc vyvíjelo (měnilo složení), po zřícení se zásobníky magmatu asi 10 000 let přeskupovaly. ^[4]

Erupci 2014–2015 vědci sledovali i z družic. Německý radarový satelit TerraSAR-X zachycoval okraje lávových proudů každých asi 6 dní a z měření terénu vyšel objem nové lávy asi 43,7 milionu m³. Pohyby terénu během erupce měřila síť sedmi stálých GPS stanic kapverdského Národního ústavu meteorologie a geofyziky (INMG) a portugalského C4G. ^[2]

Fakta

Poslední erupce: 23. 11. 2014 – 8. 2. 2015
Bez domova (2014–2015): asi 1 000 lidí
Zničené vesnice: Portela, Bangaeira, Ilhéu de Losna
Obří sesuv a tsunami: asi před 73 000 lety, vlna přes 270 m na Santiagu
Síť GPS stanic: INMG (Kapverdy) a C4G (Portugalsko)

Slovníček

kaldera: velká kotlina na vrcholu sopky; může vzniknout propadem nebo, jako na Fogu, sesuvem boku sopky
horká skvrna: místo, kde z hlubokého zemského pláště stoupá horký materiál a nad ním vznikají sopky, i daleko od okrajů desek
lávová fontána: proud žhavé tekuté lávy, který tryská z otvoru do výšky
tsunami: obří vlna vyvolaná náhlým pohybem velkého množství vody, např. zemětřesením nebo sesuvem do moře
magmatický zásobník: prostor pod sopkou, kde se hromadí roztavená hornina (magma)

Zdroje

Fogo, Smithsonian Global Volcanism Program
Richter, N., Favalli, M., de Zeeuw-van Dalfsen, E. et al. (2016): Lava flow hazard at Fogo Volcano, Cape Verde, before and after the 2014–2015 eruption. Natural Hazards and Earth System Sciences Discussions, doi:10.5194/nhess-2016-81, Copernicus / EGU (2016)
Ramalho, R.S. et al. (2015): Hazard potential of volcanic flank collapses raised by new megatsunami evidence. Science Advances 1(9), e1500456 (abstrakt přes Europe PMC), Science Advances (2015)
Cornu, M.-N. et al. (2021): Exploring the links between volcano flank collapse and the magmatic evolution of an ocean island volcano: Fogo, Cape Verde. Scientific Reports 11, 17478 (abstrakt přes Europe PMC), Scientific Reports (2021)
Pico do Fogo, Wikipedia
Pico do Fogo, Wikipedie

Text sestaven 2026-10-30, ověřen 2026-10-30.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.