Tenerife

sopka – Stratovolcano, Spain, Northern Africa Volcanic Regions

Kde

Spain, Northern Africa Volcanic Regions

Typ (GVP)

Stratovolcano

Nadmořská výška

3 715 m

Tektonické prostředí

Intraplate / Oceanic crust (< 15 km)

Poslední známá erupce

1909

Poloha

28,271°, -16,641°

Tenerife, největší z Kanárských ostrovů, je celý sopečného původu a je to nejčinnější sopka Kanárských ostrovů. Nad ním se zvedá Pico del Teide (3 715 m), nejvyšší hora Španělska. Naposledy ostrov soptil v roce 1909; od roku 2016 vědci pod ním sledují rostoucí neklid. ^{[1, 4, 2]}

Jak vznikl

Kanárské ostrovy neleží na okraji litosférických desek, ale uvnitř desky, na oceánské kůře. Tenerife se skládá z několika sopek, které se během milionů let (od třetihor do čtvrtohor) navzájem překryly. Severovýchodním směrem protažený hřbet Cordillera Dorsal spojuje sopku Las Cañadas na jihozápadní straně ostrova se staršími sopkami; dohromady tvoří největší sopečný komplex Kanárských ostrovů. ^[1]

Historie ostrova je i historií obřích sesuvů. Údolí La Orotava a Güímar vznikla, když se do moře zřítily celé části ostrova; sesuv Orotava nastal podle GVP asi před 600 000 lety. ^{[1, 4]}

Uprostřed ostrova leží kaldera Las Cañadas, propadlina velká asi 10 × 17 km. Jak vznikla, se vědci dlouho přou: buď se propadla po sérii velkých výbuchů, nebo ji vytvořil obří sesuv, anebo obojí. V kaldeře pak vyrostly sopky Pico Viejo a Teide; Teide se podle Wikipedie začal tvořit asi před 170 000 lety. ^{[1, 4]}

Jak vypadá

Teide se tyčí 3 715 m nad mořem, ale měřeno od mořského dna má přes 7 000 m, a patří tak k nejvyšším sopečným stavbám světa. Jeho úpatí stojí na dně kaldery asi ve výšce 2 190 m. Z vrcholu stále unikají sopečné plyny. ^{[4, 5]}

Okolí vrcholu chrání národní park Teide o rozloze 18 900 ha, od roku 2007 zapsaný na Seznamu světového dědictví UNESCO. V roce 2024 ho navštívilo přes 5,2 milionu lidí. Lanovka vede z výšky 2 356 m do 3 555 m; na posledních asi 200 m k vrcholu je potřeba bezplatné povolení. ^[4]

Erupce

Zatím poslední výbušná erupce centrálních sopek přišla asi před 2 000 lety z průduchu Montaña Blanca. Šlo o pliniovskou erupci (velmi silný výbuch s vysokým sloupcem popela) stupně 4 na stupnici VEI a světlé usazeniny z ní jsou dodnes vidět na východním úpatí Teide. ^[1]

Podle GVP možná erupci viděl v roce 1492 Kryštof Kolumbus. Podle radiometrického datování tehdy soptil průduch Boca Cangrejo na severozápadní riftové zóně – pásu trhlin, kudy magma snadno vystupuje. ^{[1, 4]}

Nejvíc škod způsobila erupce v květnu 1706. Láva z průduchu na severozápadním riftu zničila město Garachico s jeho hlavním přístavem i několik menších vesnic. ^{[1, 4]}

V roce 1798 soptil průduch Chahorra na svahu Pico Viejo – zatím poslední erupce uvnitř kaldery. Poslední erupce ostrova vůbec začala 18. listopadu 1909 v průduchu Chinyero. ^{[1, 4]}

Nebezpečí

Podle hodnocení z roku 2006, které cituje Wikipedie, měl Tenerife za posledních 30 000 let asi čtyři až šest erupcí za tisíciletí a 70 % z nich byly velmi málo nebezpečné čedičové erupce. ^{[4, 1]}

Kvůli ničivým erupcím v minulosti a blízkosti měst jako Garachico, Icod de los Vinos a Puerto de la Cruz zařadila OSN Teide mezi sopky desetiletí – sopky, kterým věda věnuje zvláštní pozornost. Do 30 km od vrcholu žije asi 340 000 lidí. ^{[4, 1]}

Monitoring

Sopku hlídá Španělský národní geografický institut (IGN), který má na ostrově přes sto stanic, přístrojů a odběrných míst; týdenní zprávy o sopečné činnosti vydává i kanárský vulkanologický ústav INVOLCAN. Podrobná přístrojová data o Tenerife jsou k dispozici asi 20 let. ^{[3, 2]}

O stupni výstrahy (tzv. sopečném semaforu) rozhoduje vědecký výbor kanárského plánu pro sopečné havárie PEVOLCA. V únoru 2026 ponechal semafor pro Tenerife na zelené a v srpnu 2026 ho nezměnil; dohodl se tehdy, že se bude scházet každé tři měsíce. ^{[2, 3]}

Co o něm dnes víme

Od roku 2016 se pod Tenerife zvyšuje neobvyklá sopečná aktivita a vědci mluví o rostoucím tlaku v hydrotermálním systému – podzemí prosyceném horkou vodou a plyny. Ve dnech před 27. únorem 2026 zaznamenali přístroje čtyři roje s nejméně 3 300 velmi slabými otřesy, v hloubce 7 až 9 km pod západní částí Las Cañadas. Nikdo je necítil. ^[2]

Šlo o nízkofrekvenční signály, které se obvykle spojují s pohybem tekutin v podzemí. Neobvyklá aktivita pokračovala v březnu a dubnu, v květnu a červnu přibyly další nízkofrekvenční epizody a v červnu a hlavně v červenci 2026 se znovu oživila. Výbor PEVOLCA přesto v únoru uvedl, že pravděpodobnost erupce v krátkodobém ani střednědobém výhledu nestoupla, a v srpnu, že nic nenasvědčuje erupci v příštích týdnech či měsících. O vniknutí magmatu pod Teide podle Nemesia Péreze z INVOLCAN v únoru nikdo neuvažoval. ^{[2, 3]}

Terén v centru ostrova se za tři roky do srpna 2026 deformoval jen asi o 2 cm a uvolňování plynů podle zprávy ze srpna 2026 kleslo. Znepokojivé by podle výboru bylo, kdyby současně přišla mělčí a silnější zemětřesení a rychlá deformace terénu – to se v srpnu 2026 nedělo. Itahiza Domínguez z IGN, mluvčí výboru, ale shrnul, že aktivita je vyšší než před rokem a ta zase byla vyšší než před deseti lety. ^[3]

Zajímavosti

Původní obyvatelé ostrova, Guančové, spojovali sopku s bytostí Guayota, kterou si představovali jako černého psa. Při erupcích zapalovali ohně, aby ho zahnali. Věřili také, že Teide drží nebe. ^[4]

Fakta

Výška od mořského dna

přes 7 000 m

Nejničivější erupce

1706, zničila Garachico

Poslední výbušná erupce

Montaña Blanca, asi před 2 000 lety (VEI 4)

Hlídá

IGN a INVOLCAN

Sopečný semafor (srpen 2026)

zelený, beze změny

Národní park, UNESCO

od roku 2007

Slovníček

kaldera

velká kotlina, která vznikne propadnutím vrcholu sopky po vyprázdnění magmatického krbu nebo po sesuvu

riftová zóna

pás trhlin na svahu sopky, kudy snadno vystupuje magma a kde se otevírají boční průduchy

pliniovská erupce

velmi silný výbuch s vysokým sloupcem popela a plynů, pojmenovaný podle Plinia mladšího, který popsal erupci Vesuvu

VEI

index sopečné výbušnosti, stupnice 0–8 podle množství vyvrženého materiálu

hydrotermální systém

podzemí pod sopkou prosycené horkou vodou, párou a plyny

seismický roj

řada mnoha menších zemětřesení v krátké době na jednom místě, bez jednoho výrazně silnějšího hlavního otřesu

Zdroje

1. Tenerife, Smithsonian Global Volcanism Program
2. 3.300 sismos en ocho días: el Pevolca actualiza la información sobre los últimos enjambres en Tenerife (27. 2. 2026), Diario de Avisos (2026)
3. El PEVOLCA avisa: podrían sentirse terremotos en Tenerife, pero descarta una erupción del Teide a corto plazo (6. 8. 2026), Diario de Avisos (2026)
4. Teide, Wikipedia
5. Pico del Teide, Wikipedie

Text sestaven 2026-10-29, ověřen 2026-10-29.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.