Furnas

sopka – Stratovolcano, Portugal, Atlantic Ocean Volcanic Regions

Kde

Portugal, Atlantic Ocean Volcanic Regions

Typ (GVP)

Stratovolcano

Nadmořská výška

805 m

Tektonické prostředí

Rift zone / Oceanic crust (< 15 km)

Poslední známá erupce

1630

Poloha

37,770°, -25,320°

Furnas je sopka na východním konci ostrova São Miguel na Azorách. Její mladší kaldera je široká asi 6 km a leží v ní jezero Lagoa das Furnas; sopka je známá množstvím horkých pramenů. Při erupci v roce 1630 tu zahynulo kolem 200 lidí. ^{[1, 4, 2]}

Jak vznikl

Furnas patří k sopečné provincii Azorsko-terceirského riftu – pásma, kde se zemská kůra roztahuje a trhá. Stojí na tenké oceánské kůře. Sopečná činnost tu sahá asi 100 000 let do minulosti. ^[1]

Hned na východ od Furnas leží starší štítová sopka Nordeste s kalderou Povoação. Východní stěna kaldery Furnas překrývá západní stěnu kaldery Povoação, takže se obě propadliny dotýkají. ^[1]

Jak vypadá

Furnas má nejméně dvě kaldery do sebe vnořené. Mladší je široká asi 6 km a hluboká asi 500 m, starší je větší, ale v terénu už méně zřetelná. Podle české Wikipedie je mladší kaldera stará asi 20 000 let a starší asi 30 000 let. ^{[1, 4]}

Po vzniku kaldery vyrostlo v ní a na jejím okraji několik lávových dómů a struskových kuželů, například dómy Pico do Gaspar, Pico da Areia a Pico do Ferro nebo kužel Pico do Canário. Nejvýraznější je dóm Pico do Gaspar východně od jezera Lagoa das Furnas. ^{[1, 4]}

V okolí sopky je mnoho horkých pramenů a gejzírů. Starý popis kronikáře Maldonada, který cituje portugalská Wikipedie, zmiňuje potok tak horký, že se v něm uvaří vejce, hned vedle studeného potoka, a hluboké jeskyně, ze kterých neustále stoupá kouř páchnoucí sírou; podle toho, jak zní nebo co se v nich děje, dostaly jména jako Tambores (bubny), Esguichos (stříkance) nebo Ferreiros (kováři). ^{[4, 5]}

Erupce

Za posledních asi 5 000 let vyvrhla Furnas nejméně 11 vrstev pemzy z trachytu, tedy z magmatu bohatého na křemík a alkálie. GVP řadí několik z těchto prehistorických erupcí ke stupni 4 až 5 na stupnici VEI. ^[1]

První erupce, kterou viděli lidé, proběhla v letech 1439 až 1443. Portugalští osadníci připluli brzy po hlavní výbušné fázi a byli svědky závěrečné fáze, kdy v kaldeře rostl lávový dóm. ^{[2, 1]}

Poslední erupce začala 3. září 1630 a trvala do 2. listopadu. Šlo o subpliniovskou erupci (silnou výbušnou erupci s vysokým sloupcem popela), při níž se magma setkalo s vodou. Podle portugalské Wikipedie doletěl popel až na ostrov Flores asi 545 km na západ. Na moři plovoucí pemza bránila plavbě lodí. ^{[1, 3, 5]}

Počet obětí erupce z roku 1630 se uvádí různě: podle práce Wallensteina a kolegů z roku 2018 asi 195, podle české Wikipedie asi 200. GVP ji počítá k největším výbušným erupcím holocénu na Azorách a dává jí stupeň VEI 5. ^{[2, 4, 1]}

Lidé kolem

Sopka není pustá: podle GVP žije do 5 km od jejího středu asi 1 300 lidí a do 30 km téměř 88 000 lidí. Farnost Furnas v obci Povoação měla v roce 2011 asi 1 400 obyvatel. ^{[1, 6]}

Fakta

Poslední erupce

3. 9. – 2. 11. 1630, VEI 5

Oběti erupce 1630

asi 195–200

Hloubka mladší kaldery

asi 500 m

Pemzové vrstvy za 5 000 let

nejméně 11

Slovníček

kaldera

velká propadlina, která vznikne, když se po mohutné erupci zhroutí povrch nad vyprázdněným magmatickým krbem

rift

pásmo, kde se zemská kůra roztahuje a trhá a kudy snadno vystupuje magma

štítová sopka

široká, mírně skloněná sopka z tekuté lávy

lávový dóm

kupa velmi husté lávy, která se nerozteče a nahromadí se nad průduchem

struskový kužel

menší kopec z úlomků ztuhlé lávy a strusky nahromaděných kolem průduchu

pemza

lehká pórovitá sopečná hornina plná bublinek, plave i na vodě

trachyt

sopečná hornina bohatá na sodík a draslík; její láva je hustá a erupce bývají výbušné

VEI

index sopečné výbušnosti, stupnice síly erupcí od 0 do 8

subpliniovská erupce

silná výbušná erupce s vysokým sloupcem popela a pemzy, o něco slabší než pliniovská

Zdroje

1. Furnas, Smithsonian Global Volcanism Program
2. Wallenstein, N., Duncan, A., Coutinho, R., Chester, D.: Origin of the term nuées ardentes and the 1580 and 1808 eruptions on São Jorge Island, Azores. Journal of Volcanology and Geothermal Research (2018), doi:10.1016/j.jvolgeores.2018.03.022 (přijatý rukopis), Journal of Volcanology and Geothermal Research (2018)
3. Cole, P. D., Queiroz, G., Wallenstein, N., Gaspar, J. L., Duncan, A. M., Guest, J. E.: An historic subplinian/phreatomagmatic eruption: the 1630 AD eruption of Furnas volcano, São Miguel, Azores. Journal of Volcanology and Geothermal Research 69 (1995), 117–135, doi:10.1016/0377-0273(95)00033-X (bibliografický záznam), Journal of Volcanology and Geothermal Research (1995)
4. Furnas (sopka), Wikipedie
5. Vulcão das Furnas, Wikipedia (portugalská)
6. Furnas, Wikipedia

Text sestaven 2026-10-31, ověřen 2026-10-31.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.