Graciosa

sopka – Stratovolcano, Portugal, Atlantic Ocean Volcanic Regions

Kde

Portugal, Atlantic Ocean Volcanic Regions

Typ (GVP)

Stratovolcano

Nadmořská výška

402 m

Tektonické prostředí

Rift zone / Oceanic crust (< 15 km)

Poslední známá erupce

1 950 př. n. l.

Poloha

39,020°, -27,970°

Graciosa je nejsevernější ostrov střední skupiny Azorských ostrovů. Na jeho jihovýchodě leží kaldera s výjimečnou sopečnou jeskyní Furna do Enxofre, ve které je jezero a unikají z ní sopečné plyny. Poslední erupce tu podle datování proběhla v mladších tisíciletích holocénu. ^{[1, 5, 3]}

Jak vznikl

Azory leží v místě, kde se setkávají tři litosférické desky – severoamerická, euroasijská a africká (núbijská). Graciosa stojí v riftu Terceira, pásmu, ve kterém se mořské dno roztahuje a praská. Pohyby v riftu daly ostrovu podlouhlý oválný tvar; Wikipedie uvádí rozměry asi 10 × 7 km, GVP 12 × 7 km. ^{[4, 1]}

Nejstarší částí ostrova je podle Wikipedie štítová sopka z doby asi před 600 000 lety, jejíž zbytky tvoří Serra Branca; GVP uvádí pro komplex Serra das Fontes stáří asi 700 000 let. Později vyrostla na jihovýchodě centrální sopka a na jejím vrcholu se propadla kaldera – podle GVP v době před 60 000 až 11 000 lety. ^{[4, 1]}

Jak vypadá

Kaldera měří asi 0,9 × 1,6 km a její jihovýchodní okraj tvoří nejvyšší místo ostrova. Výška se ve zdrojích liší: GVP uvádí 402 m, anglická Wikipedie 375 m (Pico do Facho). Na dně kaldery jsou dva menší kužely, které vznikly výbuchy magmatu ve styku s vodou, a bažinatá plocha. ^{[1, 4, 3]}

Severozápad ostrova tvoří mladé lávové pole. Nasypaly ho struskové kužely na několika trhlinách s průběhem severovýchod–jihozápad. Poslední erupce z kuželu Pico Timão poslala lávový proud až na východní pobřeží severozápadně od vesnice Praia. GVP ji datuje argonovou metodou na zhruba 2000 př. n. l. s nejistotou ±1 400 let; Wikipedie uvádí asi před 2 000 lety. ^{[1, 4]}

Furna do Enxofre

Furna do Enxofre („Sirná jeskyně“) je obrovská dutina pod dnem kaldery, kterou vědci považují za nejvyšší část dávného sopečného přívodu. Podle Azorské univerzity má průměr asi 150 m a výšku 80 m, podle portugalského geologického úřadu je dlouhá 194 m a vysoká 40 m. Klenutá jeskyně je přístupná věží se 183 schody. ^{[2, 3]}

Dno jeskyně se svažuje k jezeru se studenou vodou. Vedle něj je bahenní jezírko, kouřící půda a místa, kde ze země silně uniká oxid uhličitý. Jeskyni navštívil už v roce 1879 monacký kníže Albert I. a podle Wikipedie jako první navrhl upravit ji pro návštěvníky; dnes u ní stojí návštěvnické centrum. ^{[2, 3, 4]}

Nebezpečí

Hlavním nebezpečím jeskyně je oxid uhličitý, plyn bez barvy a zápachu, který je těžší než vzduch a hromadí se u dna. V srpnu 1992 tu u jezera zemřeli dva návštěvníci, protože vzduch obsahoval přes 15 % CO₂. ^[2]

Ostrov ohrožují i zemětřesení. Otřes v roce 1730 poškodil domy a kostel ve vesnici Luz. Zemětřesení v roce 1837 poškodila domy v Praia, kostel v Luz se téměř zřítil a zemřelo mnoho lidí. Azorské zemětřesení v roce 1980 způsobilo velké škody v obcích Luz, Carapacho a Guadalupe. ^[4]

Monitoring

V prosinci 2002 instalovali vědci z Azorské univerzity do jeskyně měřicí a varovný systém: dvě čidla CO₂, stanici měřící únik plynů z půdy a venku meteorologické přístroje. Když koncentrace překročí stanovenou mez, rozsvítí se a rozezní výstraha a data jdou v reálném čase do vulkanologického centra Azorské univerzity na ostrově São Miguel, které případný poplach hlásí civilní ochraně. ^[2]

Prvních pět let měření ukázalo, že u jezera kolísá obsah CO₂ ve vzduchu od nuly až přes 20 %. V létě stoupá a smrtelné koncentrace tam mohou vydržet i několik měsíců, v zimě je plynu výrazně méně. ^[2]

Fakta

Furna do Enxofre

jeskyně asi 150 m široká (údaje o rozměrech se liší)

Oběti CO₂

2 návštěvníci, srpen 1992

Varovný systém

od prosince 2002 (Azorská univerzita)

Vznik kaldery

před 60 000–11 000 lety

Slovníček

kaldera

velká propadlina, která vznikne, když se po mohutné erupci zhroutí povrch nad vyprázdněným magmatickým krbem

rift

pásmo, kde se zemská kůra roztahuje a trhá; vystupuje tu magma

štítová sopka

široká sopka s mírnými svahy, postavená hlavně z tekuté čedičové lávy

struskový kužel

menší kopec z napěněných úlomků lávy (strusky), nasypaný kolem jednoho průduchu

holocén

nejmladší geologické období, posledních asi 11 700 let

Zdroje

1. Graciosa, Smithsonian Global Volcanism Program
2. Viveiros, F., Ferreira, T., Gaspar, J. L., Virgili, G., Silva, C.: Gas geochemical monitoring system in Furna do Enxofre lava cave (Graciosa Island, Azores). Geophysical Research Abstracts 9, 08124 (2007), European Geosciences Union (2007)
3. Caldeira e Furna do Enxofre (geosite), DGEG – Roteiro das Minas e Pontos de Interesse Mineiro e Geológico de Portugal
4. Graciosa, Wikipedia
5. Graciosa, Wikipedie

Text sestaven 2026-10-31, ověřen 2026-10-31.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.