Flores

sopka – Stratovolcano(es), Portugal, Atlantic Ocean Volcanic Regions

Kde: Portugal, Atlantic Ocean Volcanic Regions
Typ (GVP): Stratovolcano(es)
Nadmořská výška: 914 m
Tektonické prostředí: Intraplate / Continental crust (> 25 km)
Poslední známá erupce: 950 př. n. l.
Poloha: 39,462°, -31,216°

Flores je nejzápadnější obydlený ostrov Azor a zároveň celého Portugalska. Celý ostrov je sopka, která naposledy vybuchla asi před 2 400 až 2 900 lety. Od příchodu portugalských osadníků v 15. století tu žádná erupce nebyla, vědci ale upozorňují, že sopka není vyhaslá. ^{[1, 2, 4]}

Jak vznikl

Většina Azorských ostrovů leží blízko místa, kde se stýkají tři litosférické desky – severoamerická, euroasijská a africká (nubijská). Flores a sousední ostrov Corvo jsou od ostatních ostrovů vzdálené přes 200 km na západ a leží za Středoatlantským hřbetem, asi 100 km západně od jeho osy, tedy už na severoamerické desce. ^{[1, 2, 3]}

Ostrov začal růst jako podmořská sopka. Podle datování hornin metodou draslík–argon se jeho základ zformoval v pozdním pliocénu, asi před 2,15 milionu let. V pleistocénu tu docházelo k výbušným erupcím, při kterých vznikly malé kaldery. ^{[2, 1]}

Jak vypadá

Ostrov měří asi 12 × 17 km a má rozlohu 143 km². Je poset sopečnými kužely a krátery. Nejvyšším bodem je Morro Alto, vysoký 914 m (podle některých údajů 915 m). ^{[1, 3]}

V kráterech a kalderách se nashromáždila voda a vznikla jezera, podle anglické Wikipedie jich je sedm. Na jihozápadě ostrova leží vedle sebe jezera v kráterech Caldeira Funda a Caldeira Rasa. V roce 2009 zapsalo UNESCO ostrov mezi biosférické rezervace. ^{[1, 3, 4]}

Erupce

Asi před 200 000 lety začalo na ostrově dlouhé období klidu. Teprve v holocénu (posledních asi 11 700 let) se sopečná činnost obnovila: vzniklo několik freatomagmatických kráterů, kde se magma setkalo s vodou a explodovalo, a z nich vytekly lávové proudy. ^[1]

Katalog GVP uvádí dvě takové erupce. Při první vznikl asi před 3 150 lety tufový prstenec Caldeira Funda de Lajes a láva z něj doputovala k jihovýchodnímu pobřeží u Lajes. Při druhé, asi před 2 900 lety, vznikl tufový prstenec Caldeira Comprida a láva stekla na severozápad k pobřeží u Fajã Grande. ^[1]

Co o něm dnes víme

Studie z roku 2021 rozebrala usazeniny na dně kráterového jezera Lagoa da Lomba ve středu ostrova, které zaznamenávají posledních asi 23 500 let. Autoři v nich našli stopy čtyř holocenních erupcí z doby asi před 6 280 až 2 360 lety. Holocenní činnost tedy podle nich trvala déle, než se dříve myslelo – starší práce ji kladly do krátkého období kolem 2 900 až 3 000 let zpět. ^[2]

Nejmladší z erupcí zaznamenaných v jezeře studie připisuje sopečnému systému Comprida, předchozí, asi před 3 660 lety, systému Funda. Sopečné sklo z popela má složení čediče až trachyčediče. Studie uvádí kalibrovaná radiokarbonová stáří, kdežto katalog GVP nekalibrovaná, proto se čísla nedají přímo porovnávat. ^{[2, 1]}

Protože od osídlení v 15. století Flores nevybuchl, považovalo se sopečné nebezpečí za malé. Autoři studie z roku 2021 ale varují, že možnost budoucích erupcí je třeba brát vážně a nebezpečí nepodceňovat. ^[2]

Fakta

Stáří ostrova: asi 2,15 milionu let (pozdní pliocén)
Holocenní erupce v jezeře Lagoa da Lomba: 4, asi před 6 280–2 360 lety
Tektonická deska: severoamerická, asi 100 km západně od osy Středoatlantského hřbetu
Biosférická rezervace UNESCO: od roku 2009

Slovníček

litosférická deska: obrovský kus zemské kůry a svrchního pláště, který se pomalu pohybuje vůči sousedním deskám
Středoatlantský hřbet: podmořské pohoří uprostřed Atlantiku, kde se od sebe vzdalují desky a vzniká nová oceánská kůra
kaldera: velká propadlina, která vznikne, když se po erupci zhroutí povrch nad vyprázdněným magmatickým krbem
freatomagmatická erupce: výbuch, při kterém se žhavé magma setká s vodou; voda se prudce mění v páru a trhá horninu i lávu na drobné kousky
tufový prstenec: nízký val ze sopečného popela a úlomků kolem kráteru vzniklého freatomagmatickým výbuchem
pliocén, pleistocén, holocén: geologická období: pliocén skončil asi před 2,6 milionu let, pleistocén (doba ledová) asi před 11 700 lety; od té doby trvá holocén
kalibrované radiokarbonové stáří: stáří z měření uhlíku 14C přepočtené na skutečné kalendářní roky; nekalibrované údaje se od skutečného stáří mohou lišit o stovky let

Zdroje

Flores, Smithsonian Global Volcanism Program
Andrade, M., Ramalho, R. S., Pimentel, A. a kol.: Unraveling the Holocene Eruptive History of Flores Island (Azores) Through the Analysis of Lacustrine Sedimentary Records. Frontiers in Earth Science 9 (2021), doi:10.3389/feart.2021.738178, Frontiers in Earth Science (2021)
Flores Island (Azores), Wikipedia
Flores (Azory), Wikipedie

Text sestaven 2026-10-31, ověřen 2026-10-31.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.