Bardarbunga

sopka – Stratovolcano, Iceland, Atlantic Ocean Volcanic Regions

Kde: Iceland, Atlantic Ocean Volcanic Regions
Typ (GVP): Stratovolcano
Nadmořská výška: 2 000 m
Tektonické prostředí: Rift zone / Oceanic crust (< 15 km)
Poslední známá erupce: 2015
Poloha: 64,633°, -17,516°

Bárðarbunga je velká sopka skrytá pod ledovcem Vatnajökull, druhá nejvyšší hora Islandu. Její trhliny vydaly největší známý lávový proud za posledních zhruba 12 000 let. V letech 2014–2015 z ní magma podzemím odteklo desítky kilometrů daleko a vytvořilo lávové pole Holuhraun – největší erupci v Evropě od roku 1784 – zatímco se vrchol sopky pod ledem propadal. ^{[1, 2, 4]}

Jak vznikl

Island leží na hranici dvou litosférických desek, severoamerické a euroasijské, které se od sebe pomalu vzdalují. Bárðarbunga je ústřední sopkou jedné z mnoha sopečných soustav na této hranici. K soustavě patří dlouhé pásy trhlin: Veiðivötn sahá asi 100 km na jihozápad až k sopce Torfajökull, Trollagígar asi 50 km na severovýchod k sopce Askja. ^{[2, 1]}

Délka celé soustavy se ve zdrojích liší: studie z roku 2016 uvádí asi 150 km, anglická Wikipedie asi 190 km při šířce 25 km. K soustavě patří i z velké části zaledněná sopka Hamarinn s podledovcovými hřbety Loki a Fögrufjöll. ^{[2, 4, 1]}

Jak vypadá

Na povrchu je z hory vidět hlavně ledovec. Pod ním leží eliptická kaldera (velká propadlina po dřívějších erupcích) asi 13 × 8 km, hluboká 500–700 m. Vyplňuje ji led silný asi 700–800 m. ^[2]

Výška vrcholu se ve zdrojích mírně liší: katalog GVP a anglická Wikipedie uvádějí 2 000 m, česká Wikipedie 2 009 m. Bárðarbunga je tak druhou nejvyšší horou Islandu. ^{[1, 4, 5]}

Erupce

Za posledních 12 století došlo na trhlinách mimo kalderu k víc než 20 erupcím; tři z nich vyvrhly 1–4 km³ magmatu. Uvnitř kaldery samotné za tu dobu žádná erupce známa není. ^[2]

Z trhlin Veiðivötn vytekl i lávový proud Þjórsárhraun, podle GVP s objemem přes 21 km³ největší známý lávový proud na Zemi za holocén – období od konce poslední doby ledové. Katalog GVP ho klade zhruba do 7. tisíciletí před naším letopočtem. ^[1]

Kolem roku 870 (anglická Wikipedie uvádí 877 ± 2) proběhla jihozápadně od ledovce erupce Vatnaöldur, kterou GVP řadí ke stupni VEI 4. Zatím poslední velká erupce soustavy Veiðivötn přišla v roce 1477; zanechala rozsáhlou vrstvu tefry (sopečného popela a úlomků) a GVP ji řadí ke stupni VEI 6. ^{[1, 4]}

Holuhraun 2014–2015

Ráno 16. srpna 2014 začala pod kalderou silná zemětřesení. Roj otřesů se nejdřív posouval na jihovýchod a pak se stočil k severovýchodu: během dvou týdnů se v hloubce 6–10 km prodrala magmatická žíla (puklina vyplněná magmatem) asi 47 km daleko od sopky. ^[2]

Dne 31. srpna 2014 začala nad koncem žíly, v místě zvaném Holuhraun, velká výlevná erupce. Trvala 181 dní, do konce února 2015, a vylila asi 1,5 km³ čedičové lávy. Byla to největší erupce na Islandu i v Evropě od erupce Laki v letech 1783–1784. Podle české Wikipedie pokryla láva už do ledna 2015 přes 84 km². ^{[2, 5]}

Zatímco magma odtékalo zásobníkem v hloubce asi 12 km, střecha nad ním se propadala. Dno kaldery pod ledem kleslo až o 65 m na ploše 110 km² a propadlina měla objem asi 1,8 km³. Doprovázela ji série silných zemětřesení; největší, o magnitudu 5,8, přišlo 26. srpna 2014. ^[2]

Mezi lety 1900 a 2014 bylo podobné propadnutí kaldery zdokumentováno jen šestkrát. Vědci z Islandu a dalších zemí ukázali, že propadání i síla erupce postupně slábly téměř stejným tempem: tlak klesající střechy vytlačoval magma žílou k Holuhraunu. ^[2]

Monitoring

Sopku hlídá Islandský meteorologický úřad (IMO) sítí seismometrů a přístrojů, které měří pohyby půdy. Podle jeho zprávy z ledna 2025 se od erupce v letech 2014–2015 pod sopkou znovu hromadí magma a sopka se nafukuje, v posledních měsících rychleji. V roce 2024 tu byla čtyři zemětřesení o magnitudu 5 a víc. ^[3]

Dne 14. ledna 2025 přišel na severozápadě kaldery roj asi 130 zemětřesení, nejsilnější o magnitudu 5,1. Podle IMO to byl nejvýraznější roj zemětřesení od erupce v Holuhraunu. Úřad tehdy preventivně zvýšil letecký barevný kód na žlutý (činnost nad běžnou úrovní). ^[3]

Nebezpečí

Okolí sopky je neobydlené – v okruhu 30 km nežije podle GVP nikdo. Nebezpečí se ale může projevit daleko. Kdyby sopka vybuchla pod ledovcem, mohla by podle IMO chrlit popel a vyvolat povodně z tajícího ledovce; takové povodně (islandsky jökulhlaup) by podle GVP mohly zasáhnout údolí na všech stranách sopky. ^{[1, 3]}

Magma může také jako v letech 2014–2015 nebo při erupci Gjálp v roce 1996 odtéct žílou a vyjít na povrch mimo kalderu. Mimo ledovec by pak erupce nejspíš vylévala lávu. ^[3]

Fakta

Kaldera: asi 13 × 8 km, pod 700–800 m ledu
Největší lávový proud: Þjórsárhraun, přes 21 km³
Největší erupce: 1477, VEI 6
Holuhraun 2014–2015: 181 dní, asi 1,5 km³ lávy
Propad kaldery 2014–2015: až 65 m na 110 km²
Dohled: Islandský meteorologický úřad (IMO)

Slovníček

litosférická deska: velký pevný kus zemského povrchu, který se pomalu pohybuje vůči sousedním deskám
ústřední sopka: hlavní sopka sopečné soustavy, kde se magma hromadí a odkud se rozbíhají pásy trhlin
kaldera: velká propadlina, která vznikne, když se zhroutí povrch nad vyprázdněným magmatickým zásobníkem
holocén: současné období dějin Země, posledních asi 11 700 let od konce poslední doby ledové
tefra: všechen materiál vyvržený sopkou do vzduchu – popel, lapilli, pemza i větší úlomky
VEI: index sopečné výbušnosti, stupnice od 0 do 8 podle množství vyvrženého materiálu
magmatická žíla: puklina v hornině, do které vniklo magma a postupuje jí, často i desítky kilometrů
výlevná erupce: erupce, při které láva klidně vytéká a nevybuchuje
magnitudo: číslo vyjadřující sílu zemětřesení; o jeden stupeň vyšší znamená zhruba 32krát víc uvolněné energie
jökulhlaup: islandsky „ledovcový běh“: náhlá povodeň, když sopečné teplo roztaví led a voda se vyvalí zpod ledovce

Zdroje

Bardarbunga, Smithsonian Global Volcanism Program
Gudmundsson, M. T., Jónsdóttir, K., Hooper, A. a kol.: Gradual caldera collapse at Bárdarbunga volcano, Iceland, regulated by lateral magma outflow. Science 353, aaf8988 (2016), doi:10.1126/science.aaf8988 (přijatý rukopis), Science (White Rose Research Online) (2016)
Strong earthquake swarm in Bárðarbunga – largest earthquake magnitude 5.1 (14. 1. 2025), Icelandic Meteorological Office (2025)
Bárðarbunga, Wikipedia
Bárðarbunga, Wikipedie

Text sestaven 2026-10-29, ověřen 2026-10-29.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.