Fagradalsfjall

sopka – Fissure vent, Iceland, Atlantic Ocean Volcanic Regions

Kde: Iceland, Atlantic Ocean Volcanic Regions
Typ (GVP): Fissure vent
Nadmořská výška: 250 m
Tektonické prostředí: Rift zone / Oceanic crust (< 15 km)
Poslední známá erupce: 2023
Poloha: 63,895°, -22,258°

Fagradalsfjall je sopečná soustava na poloostrově Reykjanes na jihozápadě Islandu, asi 40 km od Reykjavíku. V březnu 2021 tu po téměř 800 letech klidu na celém poloostrově vytryskla láva a do roku 2023 následovaly ještě dvě erupce. Protože jsou snadno dostupné, přilákaly statisíce návštěvníků. ^{[5, 6, 1]}

Jak vznikl

Island leží na rozhraní dvou litosférických desek – severoamerické a euroasijské –, které se od sebe pomalu vzdalují. Na poloostrově Reykjanes vede tato hranice po souši a je rozdělená na několik sopečných soustav, tedy pásů trhlin, kudy může vystoupit magma. ^{[5, 1]}

Fagradalsfjall se dlouho považoval jen za vedlejší pás sousední soustavy Krýsuvík–Trölladyngja. V září 2022 ho ale islandští vulkanologové, kteří spravují Katalog islandských sopek, uznali za samostatnou soustavu. Je asi 5 km široká a 16 km dlouhá a leží mezi soustavami Eldvörp–Svartsengi a Krýsuvík. ^{[1, 5]}

Jak vypadá

Samotná hora Fagradalsfjall je tzv. tuya – stolová hora, která vznikla erupcí pod ledovcem v poslední době ledové. Nejvyšší bod oblasti, Langhóll, měří 385 m. Jméno hory se skládá z islandských slov pro „krásný“, „údolí“ a „hora“. ^{[5, 6]}

Láva z let 2021–2023 vyplnila okolní údolí, například Geldingadalir jižně od hory. Do poloviny září 2021 pokryla podle Wikipedie asi 4,8 km² a měla objem asi 151 milionů m³. ^[5]

Erupce

Erupci předcházel více než rok neklidu. Od prosince 2019 otřásaly poloostrovem roje zemětřesení; dvě dosáhla magnituda 5,6 a otřes 4. února 2021 magnituda 5,7. Jen za tři týdny před erupcí jich přístroje zaznamenaly přes 40 000. ^[5]

Večer 19. března 2021 se v údolí Geldingadalir otevřela 600–700 m dlouhá trhlina. Později se otevíraly další a činnost se soustředila do jednoho kráteru. Lávové fontány dosáhly výšky až 460 m. Láva tekla naposledy 18. září 2021; s 181 dny šlo o nejdelší islandskou erupci 21. století do té doby. ^[5]

Islandská civilní ochrana 18. října 2021 snížila stupeň ohrožení z oranžového na žlutý. Islandský meteorologický úřad (IMO) přitom upozornil, že konec erupce se dá vyhlásit až s odstupem, protože přestávku nelze hned odlišit od skutečného konce. ^[4]

Druhá erupce začala 3. srpna 2022 asi 360 m dlouhou trhlinou přímo na lávovém poli z roku 2021 a trvala do 21. srpna; vychrlila asi 12 milionů m³ lávy. Třetí začala 10. července 2023 severně od hory, u vrchu Litli-Hrútur, a skončila 5. srpna 2023. Oběma předcházely tisíce zemětřesení (přes 10 000 v roce 2022, přes 12 000 v roce 2023). ^{[5, 1]}

Erupce z roku 2021 byla výlevná: láva vytékala z trhlin, aniž by docházelo k velkým výbuchům, a erupce z roku 2022 jí byla velmi podobná. Po srpnu 2023 se podle české Wikipedie další erupce na poloostrově přesunuly do sousední soustavy Svartsengi. ^{[5, 6]}

Lidé kolem

Místo erupce je nedaleko Reykjavíku (Wikipedie uvádí 40–60 km); pěší cesta měří 6–8 km jedním směrem a trvá podle Wikipedie 3–6 hodin. Mezi lety 2021 a 2023 sem přišlo podle Wikipedie asi 700 000 lidí. Nikdo nezahynul, ale záchranáři řešili zlomené kotníky, ztracené turisty a podchlazení, hlavně u špatně vybavených návštěvníků. ^[5]

Mezinárodní letiště Keflavík leží jen asi 20 km od místa erupce, ale erupce v roce 2022 rušení letů nezpůsobila. Úřady posílaly lidem v okolí varovné SMS podle polohy a pomáhaly dobrovolné záchranné týmy. Při erupci v roce 2023 se zkoušelo, jak láva působí na zakopaný vysokonapěťový kabel. ^[5]

Nebezpečí

Hlavním nebezpečím nebyla láva, ale plyny. Vysoké koncentrace oxidu uhličitého a oxidu uhelnatého v roce 2021 způsobily, že části území byly nepřístupné. Kam se plyny ženou, záleží na větru. Erupce v roce 2023 navíc zapálila rozsáhlé požáry mechu. ^[5]

I po skončení erupce IMO varoval před plyny, horkem uvnitř a na okraji lávového pole, zemětřeseními a padajícím kamením. ^[4]

Co o něm dnes víme

Erupce v roce 2021 překvapila tím, co se dělo těsně před ní. Obvykle se čeká, že se před erupcí půda zdvihá a zemětřesení přibývají. Tady podle studie Sigmundssona a kolegů z roku 2022 deformace i zemětřesení několik dní před začátkem naopak slábly. ^[2]

Podle stejné studie se od 24. února do poloviny března 2021 pod povrch postupně vtlačovala asi 9 km dlouhá deska magmatu (tzv. žíla) sahající z hloubky 8 km až k povrchu, o objemu asi 34 milionů m³. Autoři z toho vyvozují, že při předpovídání erupcí je třeba brát v úvahu napětí v zemské kůře i její vrstvení. ^[2]

Rozbor lávy z prvních 50 dnů erupce (Halldórsson a kol., 2022) ukázal, že magma přicházelo přímo z hloubky blízko Moho, tedy hranice mezi zemskou kůrou a pláštěm. Složení lávy se měnilo tempem, které podle autorů nemá obdobu u žádné jiné známé čedičové erupce: zhruba během tří týdnů se přešlo od taveniny z nejmělčí části pláště k tavenině z větší hloubky. ^[3]

Monitoring

Oblast sleduje Islandský meteorologický úřad (Veðurstofa Íslands); stupně ohrožení pro obyvatele vyhlašuje islandská civilní ochrana. ^{[4, 5]}

Fakta

Předchozí erupce na poloostrově Reykjanes: do roku 1240
Nejvyšší bod: Langhóll, 385 m
Erupce 2021: 19. 3. – 18. 9. 2021, asi 151 mil. m³ lávy
Nejvyšší lávová fontána: asi 460 m
Návštěvníci 2021–2023: asi 700 000
Observatoř: Islandský meteorologický úřad (IMO)

Slovníček

litosférická deska: velký pevný kus zemského povrchu, který se pomalu pohybuje po žhavém plášti
sopečná soustava: na Islandu pás trhlin a sopek se společným zdrojem magmatu, kde mohou vznikat erupce na různých místech
tuya: stolová hora s plochým vrcholem a strmými svahy, která vznikla sopečnou erupcí pod ledovcem
výlevná erupce: klidná erupce, při které láva vytéká a nedochází k velkým výbuchům
žíla (dajk): tenká svislá deska magmatu, která se vtlačí do puklin v hornině
Moho: Mohorovičićova plocha, hranice mezi zemskou kůrou a pláštěm
plášť: vrstva Země pod kůrou, z jejíhož tavení vzniká magma

Zdroje

Fagradalsfjall, Smithsonian Global Volcanism Program
Sigmundsson, F., Parks, M., Hooper, A. a kol.: Deformation and seismicity decline before the 2021 Fagradalsfjall eruption. Nature 609 (7927), 523–528 (2022), doi:10.1038/s41586-022-05083-4 (abstrakt), Nature (2022)
Halldórsson, S. A., Marshall, E. W., Caracciolo, A. a kol.: Rapid shifting of a deep magmatic source at Fagradalsfjall volcano, Iceland. Nature 609 (7927), 529–534 (2022), doi:10.1038/s41586-022-04981-x (abstrakt), Nature (2022)
The Civil Protection crisis level lowered from orange to yellow for the volcano in Fagradalsfjall, Icelandic Meteorological Office (2021)
Fagradalsfjall, Wikipedia
Fagradalsfjall, Wikipedie

Text sestaven 2026-10-30, ověřen 2026-10-31.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.