Qualibou

sopka – Caldera, Saint Lucia, Middle America-Caribbean Volcanic Regions

Kde: Saint Lucia, Middle America-Caribbean Volcanic Regions
Typ (GVP): Caldera
Nadmořská výška: 777 m
Tektonické prostředí: Subduction zone / Oceanic crust (< 15 km)
Poslední známá erupce: 1766
Poloha: 13,830°, -61,050°

Qualibou je kaldera na jihozápadě karibského ostrova Svatá Lucie, nad níž se tyčí slavné dvojité vrcholy Pitons. Uvnitř leží Sulphur Springs, nejteplejší a nejčinnější geotermální pole Malých Antil. Poslední datované erupce magmatu tu proběhly asi před 20 000 lety; v roce 1766 tu ale došlo k menšímu parnímu výbuchu. ^{[1, 2]}

Jak vznikl

Svatá Lucie patří k Malým Antilám, oblouku sopečných ostrovů, který vznikl nad subdukční zónou – místem, kde se jedna deska zasouvá pod druhou. Ostrov je téměř celý z vulkanických hornin a vyrostl ze sopek, které začínaly pod mořem. Nejstarší horniny na severu jsou staré 18 až 5 milionů let. ^{[2, 1]}

Nejmladší sopečná činnost ostrova se soustředí do Soufrièrského vulkanického centra u města Soufrière. Leží v obloukovité propadlině Qualibou, která podle zprávy UWI z roku 2002 vznikla asi před 300 000 lety obrovským sesuvem. Na mořském dně u západního pobřeží našli vědci velké uloženiny podmořských lavin úlomků. ^{[2, 1]}

Asi před 40 000 až 20 000 lety tu přišla série prudkých erupcí, jejichž pyroklastické proudy – žhavé laviny popela a pemzy – stekly všemi údolími jižní poloviny ostrova. Podle GVP při nich asi před 32 000 až 39 000 lety vznikla kaldera o rozměrech 3,5 × 5 km. Část vědců ale soudí, že proudy nepřišly z propadliny, nýbrž z menších průduchů v horách uprostřed ostrova. ^{[2, 1, 4]}

Jak vypadá

Dva strmé vrcholy Gros Piton a Petit Piton nad zátokou Soufrière jsou zbytky velkých dacitových lávových kopulí – kup husté lávy – starých asi 200 000 až 300 000 let. Vznikly tedy dávno před kalderou. Patří k nejznámějším přírodním scenériím Karibiku. ^{[1, 2]}

Dno kaldery vyplňují mladší lávové kopule, například Terre Blanche a Belfond, a výbuchové krátery. Žádná z nich nebyla datována, takže se neví, kdy přesně magma na ostrově vybuchlo naposledy. Krátery jsou podle terénu mladší než kopule Belfond. ^{[2, 1]}

Sulphur Springs

Sulphur Springs je plocha asi 200 × 100 m plná horkých pramenů, bublajících bahenních jezírek a fumarol (výronů horkých plynů a páry) v rozložené jílovité hornině. Mnoho fumarol má přes 100 °C, naměřeno bylo až 172 °C. Podzemní voda tu koluje do hloubky asi 1 km, ohřívá ji chladnoucí magma. ^[2]

Místní lidé často považují Sulphur Springs za kráter sopky a věří, že unikající pára funguje jako pojistný ventil, který brání erupci. Podle seismologů z UWI to neplatí: zásobárna magmatu leží asi 6 až 8 km hluboko a mělký systém horké vody ji nemůže ovlivnit. Případná erupce magmatu by mohla přijít kdekoli v celém vulkanickém centru. ^[2]

Činnost pole se posouvá. Část dnešních projevů, včetně Gabrielova kráteru pod vyhlídkovou plošinou, na mapě z 50. let 20. století ještě nebyla. Začátkem roku 2001 vyvrhly fumaroly tolik bahna a úlomků, že dolétly až k lidem na vyhlídce. ^[2]

Erupce

Za historické doby, tedy od příchodu Evropanů v 17. století, na ostrově žádná erupce magmatu nebyla. Kolem roku 1766 ale v Sulphur Springs vybuchla pára a podle dobového popisu rozprášila „daleko a široko“ tenkou vrstvu popela. Šlo nejspíš o rozdrcenou starou horninu, ne o nové magma. ^{[2, 1]}

Na Svaté Lucii se opakovaně objevují roje mělkých zemětřesení: v letech 1906, 1986, 1990, 1999 a 2000. Dne 19. května 1990 jich bylo za jediný den 29 a nejsilnější o magnitudě 4,5 způsobilo škody blízko epicentra. Podle UWI ale roje z let 1990 a 2000 nesouvisely přímo se Soufrièrským centrem – část otřesů ležela pod staršími sopkami považovanými za vyhaslé – a jejich původ není jasný. ^{[2, 1]}

Nebezpečí

Za nejpravděpodobnější budoucí událost považuje UWI malý parní výbuch v Sulphur Springs, který by zasáhl jen okolí pole. Méně pravděpodobné jsou erupce magmatu: vznik výbuchového kráteru u Belfondu, růst lávové kopule podobný erupci na Montserratu od roku 1995, nebo nejhorší případ – velká výbušná erupce. Při erupci magmatu by podle UWI pravděpodobně bylo nutné evakuovat velkou část jihu ostrova. ^[2]

Nebezpečí hrozí i bez erupce. Oxid uhličitý a sirovodík se hromadí v prohlubních a mohou zabíjet; měkká půda se může propadnout do horké vody – v 80. letech se tak těžce popálil jeden z průvodců, a proto se pole od té doby ukazuje jen z vyhlídkové plošiny. Rozložená hornina na svazích se také snadno sesouvá. ^[2]

Monitoring

Sopky na ostrově sleduje seismologické pracoviště Univerzity Západní Indie (UWI) v Trinidadu – v roce 2002 neslo název Seismic Research Unit, v roce 2015 už Seismic Research Centre; nepřetržité seismické měření na Svaté Lucii běží od roku 1982. Po roji zemětřesení v roce 2000 posílilo síť seismometrů, zřídilo měření pohybů povrchu a odebíralo vzorky plynů. ^[2]

V lednu 2015 informoval tisk o zahájení projektu výzkumníků Seismic Research Centre UWI, který v Sulphur Springs měří koncentrace oxidu siřičitého ve vzduchu. Podnětem byly obavy lidí z vlivu plynů na zdraví. ^[3]

Fakta

Nejvyšší naměřená teplota fumarol: 172 °C
Hloubka zásobárny magmatu: asi 6–8 km
Stáří Pitons: asi 200 000–300 000 let
Observatoř: UWI Seismic Research Centre (Trinidad)

Slovníček

kaldera: velká propadlina, která vznikne, když se po mohutné erupci zhroutí povrch nad vyprázdněným magmatickým krbem
subdukční zóna: místo, kde se jedna litosférická deska zasouvá pod druhou; v hloubce se hornina taví na magma
pyroklastický proud: žhavá lavina sopečných plynů, popela a kamení, která se řítí po svahu velkou rychlostí
lávová kopule: kupa velmi husté lávy, která se nahromadí nad průduchem, protože nedokáže odtéct
dacit: sopečná hornina bohatá na křemík; její láva je velmi hustá
fumarola: otvor v zemi, ze kterého unikají horké sopečné plyny a pára
geotermální pole: místo, kde na povrch vystupuje podzemní voda a pára ohřátá horkou horninou – horké prameny, bahenní jezírka, fumaroly
freatický (parní) výbuch: výbuch páry, když se podzemní voda prudce ohřeje; vyvrhuje bahno a úlomky starých hornin, ne nové magma

Zdroje

Qualibou, Smithsonian Global Volcanism Program
Lindsay, J., David, J., Shepherd, J., Ephraim, J.: Volcanic Hazard Assessment for Saint Lucia, Lesser Antilles (2002), Seismic Research Unit, The University of the West Indies (2002)
St Lucia Begins Research Project to Study Volcanic Hazards, Caribbean Journal (2015)
Qualibou, Wikipedia

Text sestaven 2026-10-31, ověřen 2026-10-31.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.