Aguilera

sopka – Stratovolcano, Chile, South America Volcanic Regions

Kde: Chile, South America Volcanic Regions
Typ (GVP): Stratovolcano
Nadmořská výška: 2 546 m
Tektonické prostředí: Subduction zone / Continental crust (> 25 km)
Poslední známá erupce: 1 253 př. n. l.
Poloha: -50,330°, -73,750°

Aguilera je odlehlý, téměř celý zaledněný stratovulkán na jihu Chile, na okraji Jižního patagonského ledovcového pole. Že jde o sopku, se zjistilo teprve v roce 1985. Asi před 3 000–3 600 lety tu proběhla mohutná výbušná erupce, která rozptýlila popel po Patagonii. ^{[1, 2, 3]}

Co to je

Sopka leží západně od jezera Lago Argentino a severovýchodně od fjordu Peel, v chilském národním parku Bernardo O'Higgins. Je vysoká 2 546 m a nad své okolí se zvedá asi o 1 500 m. Stavbu tvoří hlavně dacit, světlá sopečná hornina bohatá na křemík. ^{[1, 2, 3]}

Aguilera patří do Australské vulkanické zóny, nejjižnějšího úseku sopek v Andách. Podle Wikipedie ji tvoří jen šest sopek a jedinou s dobře doloženou erupcí v historické době je Lautaro (1959–1960). ^{[1, 2]}

Erupce

Nejznámější je erupce, po které zůstala vrstva tefry (vyvrženého popela a pemzy) označovaná A1. Podle GVP, které se odvolává na práci Charlese Sterna z roku 2008, ukazují geochemické údaje, že pochází právě z Aguilery. Anglická Wikipedie ale upozorňuje, že horniny Aguilery se podobají horninám sousedních sopek Lautaro a Viedma, takže přiřazení se opírá hlavně o zeměpisnou polohu. GVP erupci hodnotí indexem VEI 5 a klade ji zhruba do roku 1250 př. n. l. ^{[1, 2]}

Stáří erupce se v pramenech liší: GVP uvádí asi 3 200 let, anglická Wikipedie podle novějšího datování asi 3 000 let a česká Wikipedie asi 3 600 let. Objem vyvrženého materiálu se odhaduje na 3,6–9,5 km³, tedy víc než při erupci sopky Hudson v roce 1991. ^{[1, 2, 3]}

Popel dopadl na jih až k Magalhãesovu průlivu. U jezera Lago Argentino je vrstva silná 6–8 cm, u jezera Lago Roca 10 cm, v oblasti Torres del Paine 2–3 cm a na Ohňové zemi asi 1 cm. GVP zná ještě jednu, starší a méně jistě datovanou erupci; po A1 přišla podle Wikipedie ještě menší erupce neznámého data. ^{[1, 2]}

Historie

Sopku pojmenoval v roce 1933 Alberto Maria de Agostini. První výstup na vrchol se podařil teprve v srpnu 2014 skupině chilských horolezců – do té doby byla Aguilera poslední velkou andskou sopkou, na jejíž vrchol nikdo nevystoupil. ^[2]

Krajina je téměř liduprázdná: do 30 km od sopky žije podle GVP asi 103 lidí, do 100 km asi 5 700. ^[1]

Fakta

Největší erupce: tefra A1, asi před 3 200 lety (podle GVP), VEI 5
Objem erupce A1: asi 3,6–9,5 km³
Sopkou rozpoznána: 1985
První výstup: srpen 2014

Slovníček

stratovulkán: kuželovitá sopka složená ze střídajících se vrstev lávy a sopečného popela
dacit: světlá sopečná hornina bohatá na křemík; její láva je hustá a erupce bývají výbušné
tefra: všechno, co sopka vyvrhne do vzduchu – popel, pemza, kamínky a bomby
VEI: index sopečné výbušnosti od 0 do 8; každý stupeň znamená zhruba desetkrát větší objem vyvrženého materiálu

Zdroje

Aguilera, Smithsonian Global Volcanism Program
Aguilera (volcano), Wikipedia
Aguilera (sopka), Wikipedie

Text sestaven 2026-10-31, ověřen 2026-10-31.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.