Corcovado

sopka – Stratovolcano, Chile, South America Volcanic Regions

Kde

Chile, South America Volcanic Regions

Typ (GVP)

Stratovolcano

Nadmořská výška

1 826 m

Tektonické prostředí

Subduction zone / Continental crust (> 25 km)

Poslední známá erupce

4 920 př. n. l.

Poloha

-43,189°, -72,794°

Corcovado je odlehlá, ledovci rozrušená sopka v chilské Patagonii, nad zálivem Golfo Corcovado naproti ostrovu Chiloé. Je o ní známo málo: v letech 1834 a 1835 byla podle tehdejších zpráv v činnosti, ale zda šlo opravdu o ni, je nejisté. Doložené erupce jsou staré tisíce let. ^{[1, 3, 4]}

Jak vypadá

Sopka je z čediče a čedičového andezitu, tmavých hornin chudších na křemík. Pravděpodobně vznikla na konci starších čtvrtohor (pozdního pleistocénu) a od té doby ji výrazně obrousily ledovce. Kolem ní stojí mladší struskové kužely z holocénu (posledních asi 11 700 let) a na východní straně řada jezer. ^[1]

Nejnápadnější je stupňovitý, ostře vypíchnutý vrchol, který anglická Wikipedie přirovnává k sopce Puntiagudo. Za dobrého počasí je vidět až z ostrova Chiloé. Výška se ve zdrojích liší: GVP uvádí 1 826 m, česká i anglická Wikipedie 2 300 m. ^{[1, 3, 4]}

Sopka i její okolí patří do národního parku Corcovado. Hlavním vstupem do parku je městečko Chaitén, které v roce 2008 těžce poškodila výbušná erupce sousední sopky Chaitén a bahnotoky (lahary), jež po ní následovaly; město bylo od té doby obnoveno. ^[3]

Erupce

Podle GVP viděl sopku v činnosti Charles Darwin v roce 1834 a v listopadu 1835 byla hlášena další erupce. Anglická Wikipedie upřesňuje, že Darwin zprávy sbíral z druhé ruky a vydal je v roce 1840, a že šlo možná o záměnu se sousední sopkou Michinmahuida. GVP obě události vede jako nejisté. ^{[1, 3]}

Jisté erupce jsou známé jen z vrstev sopečného popela (tefry). Anglická Wikipedie přisuzuje sopce tři vrstvy z velkých výbušných erupcí v holocénu (posledních asi 11 700 letech); dvě nejmladší jsou staré asi 7 980 a 6 870 let. GVP uvádí tři erupce datované zhruba do let 6640 až 4920 př. n. l. ^{[3, 1]}

Nebezpečí

Chilská geologická služba SERNAGEOMIN zařadila Corcovado ve svém žebříčku 92 činných sopek v Chile a na jeho hranicích, o kterém v únoru 2020 informovala televize T13, do III. kategorie, tedy mezi sopky se středním rizikem. Kolem sopky žije málo lidí, do 30 km asi 5 500. ^{[2, 1]}

Fakta

Riziko podle SERNAGEOMIN

III. kategorie – střední (žebříček 2020)

Zprávy o činnosti

1834 a 1835 (nejisté, Darwin)

Chráněné území

národní park Corcovado

Slovníček

čedič, čedičový andezit

tmavé sopečné horniny s nižším obsahem křemíku; jejich láva je spíš řídká

pleistocén

starší čtvrtohory, doba ledová, asi před 2,6 milionu až 11 700 lety

struskový kužel

malá sopka navršená z kousků pórovité lávy (strusky), často na úbočí větší sopky

tefra

všechen materiál vyvržený sopkou do vzduchu – popel, pemza, kameny; jeho vrstvy pomáhají datovat erupce

lahar

sopečný bahnotok – směs vody, popela a kamení, která se valí údolími

Zdroje

1. Corcovado, Smithsonian Global Volcanism Program
2. Estos son los volcanes activos más riesgosos de Chile, T13 (2020)
3. Corcovado Volcano, Wikipedia
4. Corcovado (sopka), Wikipedie

Text sestaven 2026-10-31, ověřen 2026-10-31.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.