Lanin

sopka – Stratovolcano, Chile-Argentina, South America Volcanic Regions

Kde

Chile-Argentina, South America Volcanic Regions

Typ (GVP)

Stratovolcano

Nadmořská výška

3 776 m

Tektonické prostředí

Subduction zone / Continental crust (> 25 km)

Poslední známá erupce

560

Poloha

-39,637°, -71,502°

Lanín je pravidelný zaledněný kužel na hranici Chile a Argentiny, vysoký kolem 3 700 m. Z doby, kdy existují písemné záznamy, žádnou erupci nemá, ale katalog GVP z posledních zhruba 11 000 let uvádí osm erupcí, doložených hlavně datováním jejich uloženin. Je symbolem argentinské provincie Neuquén. ^{[1, 5]}

Jak vypadá

Sopka se zvedá asi 2 500 m nad své okolí a má téměř dokonale souměrný tvar. Vrcholové části pokrývá led. Výšku zdroje uvádějí různě: katalog GVP 3 776 m, popisek k fotografii v témže katalogu 3 737 m a anglická Wikipedie podle databáze Peakbagger 3 747 m. ^{[1, 5]}

Hora leží na rozvodí mezi Atlantikem a Tichým oceánem, a proto po ní podle smlouvy z roku 1881 vede státní hranice. Na argentinské straně patří do národního parku Lanín, na chilské do národního parku Villarrica. ^[5]

Pod jihozápadním svahem, už v Argentině, leží tufový prstenec Volcán Arenal – nízký val z úlomků vyvržených prudkými výbuchy, který vznikl až po poslední době ledové. Přes jeho uloženiny přetekl mladší lávový proud z Lanínu a dosáhl až do jezera Paimún. ^[1]

Jak vznikl

Lanín patří k sopkám jižních And, které vznikají nad subdukční zónou – tam, kde se oceánská deska zasouvá pod Jižní Ameriku. Je nejvýchodnější ze tří velkých sopek v řadě, která běží napříč pohořím od severozápadu k jihovýchodu: začíná u sopky Villarrica, pokračuje přes Quetrupillán a končí Lanínem. ^{[1, 5]}

Sopka rostla ve čtyřech etapách. Nejstarší část je podle GVP z raného pleistocénu nebo pozdního pliocénu, tedy z přelomu třetihor a čtvrtohor. Dnešní kužel tvoří tři mladší jednotky, které podle studie chilských geologů z roku 2004 vznikaly od středního až pozdního pleistocénu. ^{[1, 2]}

Láva Lanínu je převážně čedičová, objevují se ale i mnohem bohatší na křemík dacity; přechodných hornin je málo. Autoři studie z roku 2004 to vysvětlují tím, že sopka leží daleko od hlubokomořského příkopu, magma tu vzniká jen v malém množství a krátce se hromadí v mělkém zásobníku. Uvádějí také, že ze všech procesů, které dnes sopku rozrušují, je nejčinnější led. ^[2]

Erupce

Lanín soptí většinou klidně – láva z něj spíš vytéká, než aby explodovala. Katalog GVP uvádí osm erupcí za posledních zhruba 11 000 let, datovaných hlavně radiouhlíkovou metodou. Nejmladší z nich spadá zhruba do roku 560 n. l., s nejistotou asi 150 let. Malá lávová kopule na vrcholu vyslala asi před 2 200 lety k severu proudy hranaté balvanité lávy. ^[1]

Alberto Caselli v roce 2017 uvedl, že datované události jsou staré asi 1 600 a 2 100 let a že při té mladší vytékala řídká čedičová láva z puklin na úbočí. Jak přesně tyto údaje odpovídají seznamu v GVP, z dostupných zdrojů není jasné. ^{[3, 1]}

Po velkém zemětřesení u Valparaísa v roce 1906 psaly místní noviny, že Lanín vybuchl. Německý vulkanolog Karl Sapper ale v roce 1917 tyto zprávy silně zpochybnil a žádná erupce z historické doby se dnes neuznává. ^{[1, 5]}

Monitoring

Sopku sleduje chilská geologická služba SERNAGEOMIN se svou observatoří jižních And (OVDAS). Dne 15. února 2017 zaznamenala pod Lanínem roj drobných zemětřesení a vyhlásila žlutý stupeň výstrahy; 17. února následovala další, slabší série otřesů s nejsilnějším o magnitudě 2,6. Podle argentinského vulkanologa Alberta Caselliho šlo o praskání hornin a pohyb plynů; samo o sobě to podle něj nepředstavovalo riziko, ale bylo třeba to dál sledovat. ^[3]

V listopadu 2021 byla v Junín de los Andes představena nová společná mapa sopečných nebezpečí Lanínu, kterou zpracovaly argentinská geologická služba SEGEMAR a chilský SERNAGEOMIN. Představení se účastnily i mapučské komunity; Mapučská konfederace Neuquénu tehdy požádala, aby byla sopka prohlášena za posvátné místo Mapučů. ^[4]

Lidé kolem

Lanín je vyobrazen na vlajce provincie Neuquén a zmiňuje ho i její hymna. Podle české Wikipedie pochází jméno z jazyka Mapučů, původních obyvatel oblasti. ^{[5, 6]}

Výstupy na vrchol řídí správa argentinských národních parků a četnictvo. Technicky je cesta poměrně snadná, ale exponovanější než na sousední sopky. Severní trasa začíná ve výšce asi 1 200 m u jezera Tromen a průsmyku Mamuil Malal, jižní u jezera Huechulafquen. Výchozími městy jsou chilský Pucón a argentinský Junín de los Andes. ^[5]

Fakta

Holocenní erupce (GVP)

8, nejmladší asi 560 n. l. ± 150 let

Výška nad okolím

asi 2 500 m

Poslední neklid

zemětřesný roj 15. 2. 2017, žlutá výstraha

Mapa nebezpečí

SEGEMAR a SERNAGEOMIN, 2021

Slovníček

stratovulkán

vysoká kuželovitá sopka složená ze střídajících se vrstev lávy a sopečných úlomků

subdukční zóna

místo, kde se jedna litosférická deska zasouvá pod druhou; v hloubce se tam taví hornina a vzniká magma

tufový prstenec

nízký kruhový val z úlomků, který obklopuje kráter vzniklý prudkými výbuchy, často při setkání magmatu s vodou

pleistocén

starší čtvrtohory, doba ledových dob, zhruba před 2,6 milionu až 11 700 lety

pliocén

nejmladší období třetihor, zhruba před 5,3 až 2,6 milionu let

čedič, dacit

sopečné horniny; čedič je chudý na křemík a jeho láva je řídká, dacit je na křemík bohatý a jeho láva je hustá

lávová kopule

kupa velmi husté lávy, která se nahromadí nad průduchem, protože nedokáže odtéct

radiouhlíková metoda

určení stáří podle rozpadu uhlíku 14C ve dřevě nebo jiných zbytcích organismů zasypaných erupcí

Zdroje

1. Lanin, Smithsonian Global Volcanism Program
2. Lara, L. E., Naranjo, J. A., Moreno, H.: Lanín volcano (39.5°S), Southern Andes: geology and morphostructural evolution. Revista Geológica de Chile 31 (2004) (abstrakt), Revista Geológica de Chile (SERNAGEOMIN) (2004)
3. El volcán Lanín continúa en alerta amarilla, ANBariloche (2017)
4. Volcán Lanín: presentaron el plan de acción de emergencia y fortalecimiento, Noticias NQN (2021)
5. Lanín, Wikipedia
6. Lanín, Wikipedie

Text sestaven 2026-10-31, ověřen 2026-10-31.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.