Tolhuaca

sopka – Stratovolcano, Chile, South America Volcanic Regions

Kde

Chile, South America Volcanic Regions

Typ (GVP)

Stratovolcano

Nadmořská výška

2 739 m

Tektonické prostředí

Subduction zone / Continental crust (> 25 km)

Poslední známá erupce

4 000 př. n. l.

Poloha

-38,310°, -71,645°

Tolhuaca (také Tolguaca) je ledovci rozbrázděný stratovulkán v jižním Chile, hned na severozápad od mladší sopky Lonquimay. V historické době na něm unikaly jen sopečné plyny, ale pod jeho severozápadním svahem leží aktivní geotermální ložisko – podzemní zásobárna horké vody, kterou vědci zkoumali i pomocí hlubokých vrtů. ^{[1, 3, 2]}

Jak vypadá

Sopka stojí na hranici chilských regionů Biobío a Araukánie. Její svahy rozrušily ledovce, takže na rozdíl od hladkých svahů sousedního, mladšího Lonquimay je Tolhuaca rozeklaná. Vrchol je zaledněný. Výška se ve zdrojích liší: GVP uvádí v katalogu 2 739 m, v popisku fotografie a podle anglické Wikipedie je to 2 806 m. ^{[1, 3, 4]}

Na vrcholu je řada kráterů seřazených ve směru severozápad–jihovýchod, nejmladší z nich leží na severozápadním konci. Jižní a východní svah protíná další skupina průduchů ve směru jihozápad–severovýchod, rovnoběžně s bočními průduchy Lonquimay; ty vznikly až po poslední době ledové. ^[1]

Svahy pokrývají lesy, hlavně s blahočety (araukáriemi), a v krajině je mnoho malých jezer. Sopka dominuje výhledům v národním parku Tolhuaca, sama ale leží mimo jeho hranice. ^[3]

Erupce

Podle práce Polanca a kolegů z roku 2000, kterou cituje GVP, měla sopka tři výbušné erupce o síle VEI 3–4, a to v době asi před 8 050 až 6 590 lety. Na severozápadním svahu leží řada průduchů Pemehue s lávovými proudy mladšími než asi 6 000 let. ^[1]

Zprávy o erupcích v letech 1876 a 7. ledna 1933 nejsou potvrzené; ta druhá se nejspíš týkala sousední sopky Lonquimay nebo Llaima. V historické době tak na Tolhuace byla jen činnost fumarol (průduchů, z nichž unikají horké plyny a pára). ^{[1, 4]}

Co o něm dnes víme

Na severozápadním svahu jsou běžné fumaroly a horké prameny. Leží tu aktivní geotermální ložisko, ve kterém jsou hluboké vrty; vědci zkoumali mimo jiné vrtné jádro dlouhé asi 1 000 m. ^{[1, 2]}

Tým vedený Pablem Sánchezem-Alfarem v roce 2016 popsal, jak se systém vyvíjel. Porovnal dnešní teploty a složení vody ve vrtech s drobnými kapkami dávných roztoků uzavřenými v minerálech z vrtného jádra. Rozlišil čtyři fáze přeměny hornin horkou vodou; v jedné z pozdějších docházelo k varu a rozpraskání hornin. ^[2]

Klíčovou roli podle studie hraje jílová vrstva v horní části systému, zhruba do hloubky 670 m. Je málo propustná a funguje jako poklička: podle počítačových modelů mohla prodloužit dobu, po kterou zůstává hluboká část ložiska velmi horká, asi trojnásobně. Dnešní voda ve vrtech je bohatá na zlato, bór a arsen, ale chudá na měď – dávné roztoky byly naopak bohatší na měď. ^[2]

Fakta

Velké výbušné erupce

tři, VEI 3–4, asi před 8 050–6 590 lety

Geotermální ložisko

na severozápadním svahu, prozkoumáno vrty

Sousední sopka

Lonquimay (mladší, na jihovýchodě)

Slovníček

stratovulkán

kuželovitá sopka složená ze střídajících se vrstev lávy a sopečného popela

VEI

index sopečné výbušnosti, stupnice 0–8; každý další stupeň znamená zhruba desetkrát víc vyvrženého materiálu

fumarola

otvor v zemi, ze kterého unikají horké sopečné plyny a pára

geotermální ložisko

podzemní zásobárna horké vody a páry, kterou ohřívá teplo z nitra Země; dá se využít k výrobě elektřiny

vrtné jádro

válec horniny vytažený z vrtu, na kterém geologové zkoumají vrstvy v hloubce

Zdroje

1. Tolhuaca, Smithsonian Global Volcanism Program
2. Sánchez-Alfaro, P. a kol.: Physical, chemical and mineralogical evolution of the Tolhuaca geothermal system, southern Andes, Chile: Insights into the interplay between hydrothermal alteration and brittle deformation. Journal of Volcanology and Geothermal Research 324 (2016), 88–104, doi:10.1016/j.jvolgeores.2016.05.009 (abstrakt), Journal of Volcanology and Geothermal Research (2016)
3. Tolhuaca (volcano), Wikipedia
4. Tolguaca, Wikipedie

Text sestaven 2026-10-31, ověřen 2026-10-31.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.