TerraBeat – zemětřesení a sopky

San Pedro-Pellado

sopka – Stratovolcano(es), Chile, South America Volcanic Regions

Kde
Chile, South America Volcanic Regions
Typ (GVP)
Stratovolcano(es)
Nadmořská výška
3 621 m
Tektonické prostředí
Subduction zone / Continental crust (> 25 km)
Poloha
-35,989°, -70,849°

San Pedro-Pellado (také Tatara–San Pedro) je sopečný komplex v chilském regionu Maule, který soptí s přestávkami už asi 930 000 let. Jeho nejmladší částí je stratovulkán San Pedro vysoký 3 621 m, který byl činný ještě v holocénu, tedy v posledních asi 11 700 letech. [1, 2]

Jak vypadá

Komplex tvoří několik sopek, které vyrostly jedna na druhé. Nejstarší je hluboce rozrušený stratovulkán Pellado, na jehož zbytcích stojí stavba Tatara–San Pedro. Všechny leží uvnitř kaldery Río Colorado o rozměrech 6 × 12 km, která vznikla při erupci asi před 500 000 lety. [1]

Na západním konci komplexu je štítová sopka Tatara z čedičového andezitu. Její svahy tvoří vrstvy 100 i více lávových proudů položených na sebe, s převýšením až 1 500 m. Nad ní se zvedá převážně andezitový stratovulkán San Pedro. Jeho vrcholový kráter vyplňuje ledovec a stojí v něm mladý struskový kužel, místo nejmladších erupcí. [1]

Erupce

Žádná erupce v historické době zaznamenána není. V holocénu se ale východní svah sopky San Pedro zřítil a obrovský sesuv trosek vyplnil údolí Río de la Puente na jihu. Potom vytékala láva z otvorů nízko na východním svahu, uvnitř jizvy po sesuvu, a stékala údolím Estero Pellado. [1]

Podle studie z roku 2002 právě zřícení starší sopky odstartovalo mladší holocenní fázi erupcí. Její lávové proudy mají postupně se měnící složení, od dacitu po andezit. Dnešní vrcholový kužel se pak znovu vybudoval z čedičového andezitu. [3]

Co o něm dnes víme

Geolog B. S. Singer a jeho kolegové v roce 1997 zjistili stáří hornin ze 45 vzorků (73 měřeními) a spojili je s geologickým mapováním, paleomagnetickými a geochemickými údaji. Komplex obsahuje asi 55 km³ lávy z nejméně tří center erupcí, oddělených obdobími, kdy převládala eroze. [2]

Činnost začala asi před 930 000 lety mohutnými výlevy dacitu a asi o 100 000 let později přišla jediná velká ryolitová erupce. Od doby před 780 000 lety tvoří přes 80 % zachované lávy čedičový andezit, mezi kterým občas vybuchl dacit. Podle autorů to ukazuje, že do mělké kůry během posledního milionu let opakovaně pronikaly samostatné dávky magmatu. [2]

Studie Costy a Singera z roku 2002 se zabývala tím, jak vznikl holocenní dacit. Podle ní se tvořil tavením hornin podobných úlomkům gabra, které láva vynesla na povrch, a smícháním dacitu s magmatem čedičového andezitu vzniklo menší množství přechodného andezitu. [3]

Zajímavosti

Přestože sopka v historické době nesoptila, není úplně klidná: jihovýchodně od Pellada jsou fumaroly, otvory, kterými uniká horká pára a sopečné plyny. [1, 4]

Fakta

Počátek činnosti komplexu
asi před 930 000 lety
Objem lávy komplexu
asi 55 km³
Kaldera Río Colorado
6 × 12 km, asi 0,5 mil. let

Slovníček

stratovulkán
kuželovitá sopka, navrstvená ze střídajících se lávových proudů a vrstev sopečného popela a úlomků
holocén
současné geologické období, posledních asi 11 700 let od konce poslední doby ledové
kaldera
velká propadlina, která vznikne, když se po mohutné erupci zhroutí povrch nad vyprázdněným magmatickým krbem
štítová sopka
široká sopka s mírnými svahy, vzniklá z mnoha proudů řídké lávy
struskový kužel
malý kopec z kousků pórovité lávy (strusky), které vyvrhla erupce a které napadaly kolem otvoru
andezit, dacit, ryolit
sopečné horniny s rostoucím obsahem křemíku (od andezitu k ryolitu); čím víc křemíku, tím je láva hustší a erupce bývají výbušnější
fumarola
otvor v zemi, ze kterého unikají horké sopečné plyny a pára
gabro
hrubozrnná hornina stejného složení jako čedič, která ale ztuhla pomalu v hloubce

Zdroje

  1. San Pedro-Pellado, Smithsonian Global Volcanism Program
  2. Singer, B. S., Thompson, R. A., Dungan, M. A. a kol.: Volcanism and erosion during the past 930 k.y. at the Tatara–San Pedro complex, Chilean Andes. GSA Bulletin 109(2) (1997), 127–142, doi:10.1130/0016-7606(1997)109<0127:VAEDTP>2.3.CO;2, Geological Society of America Bulletin (1997)
  3. Costa, F., Singer, B.: Evolution of Holocene Dacite and Compositionally Zoned Magma, Volcán San Pedro, Southern Volcanic Zone, Chile. Journal of Petrology 43(8) (2002), 1571–1593 (abstrakt), Journal of Petrology (2002)
  4. San Pedro-Pellado, Wikipedie

Text sestaven 2026-10-31, ověřen 2026-10-31.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.