Descabezado Grande
sopka – Stratovolcano(es), Chile, South America Volcanic Regions
- Kde
- Chile, South America Volcanic Regions
- Typ (GVP)
- Stratovolcano(es)
- Nadmořská výška
- 3 953 m
- Tektonické prostředí
- Subduction zone / Continental crust (> 25 km)
- Poslední známá erupce
- 1933
- Poloha
- -35,580°, -70,750°
Descabezado Grande je téměř 4 000 m vysoká sopka v Andách ve středním Chile. Jméno znamená španělsky „bezhlavý“ – vrchol má totiž plochý, uříznutý, s kráterem plným ledu. Jedinou zaznamenanou erupci prodělal v letech 1932–1933, krátce po obří erupci sousední sopky Quizapu. [1, 3]
Jak vypadá
Vrchol tvoří kráter široký 1,4 km, vyplněný ledem. V jeho severovýchodní části je menší kráter, asi 500 m široký, ve kterém jsou činné fumaroly (otvory, z nichž unikají horké sopečné plyny). [1, 3]
Sopka je postavená z lávových proudů andezitu a ryodacitu (vazkých láv s vyšším obsahem křemíku) a z usazenin pyroklastických proudů. Podle Wikipedie má základnu asi 10 × 12 km a objem kolem 30 km³. [1, 3]
Stojí uprostřed sopečného komplexu o rozměrech asi 20 × 30 km. Sedm kilometrů jižně se zvedá stratovulkán Cerro Azul. Na severu je řada menších mladých sopečných center; nejsevernější z nich, Lengua de Vulcano (Mondaca), vylilo velmi mladý lávový proud, který přehradil řeku Lontué (v katalogu GVP psanou Lentué). [1]
Na dolním severozápadním svahu je trhlina Alto de las Mulas, ze které v holocénu (posledních 11 700 let) vytekly mladé ryodacitové lávové proudy. [1]
Jak vznikl
Sopka patří k Jižní andské sopečné zóně. Vznikla nad místem, kde se oceánská deska noří pod jihoamerickou pevninu (subdukční zóna) a kůra je tu silná přes 25 km. Podle GVP sopka vyrůstala v pozdním pleistocénu (konci starších čtvrtohor) a v holocénu. [1, 3]
Erupce
V dubnu 1932 vybuchla nedaleká Quizapu, kužel na severním svahu sopky Cerro Azul. Šlo o mohutnou pliniovskou erupci: sloup popela vystoupil do výšky 27–30 km a celkem sopka vyvrhla podle odhadu asi 9,5 km³ materiálu. Jemný popel se usazoval daleko po větru. [2, 1]
Krátce po jejím skončení se na horním severoseverovýchodním svahu Descabezada Grande otevřel nový boční kráter. Podle GVP soptil od 5. června 1932 do 2. července 1933 a erupce dostala stupeň VEI 3 (index sopečné výbušnosti). Je to jediná zaznamenaná erupce této sopky. [1]
Zdroje se tu trochu rozcházejí: anglická Wikipedie uvádí Cerro Azul a Quizapu jako jiná jména Descabezada Grande, kdežto katalog GVP je vede jako samostatnou sopku 7 km jižněji. [3, 1]
Fakta
- Vrcholový kráter
- 1,4 km, vyplněný ledem
- Jediná erupce
- 1932–1933, VEI 3, boční kráter na svahu
- Význam jména
- „bezhlavý“ (španělsky)
Slovníček
- stratovulkán
- kuželovitá sopka navrstvená ze střídajících se lávových proudů a vrstev popela
- fumarola
- otvor, ze kterého unikají horké sopečné plyny a pára
- andezit, ryodacit
- sopečné horniny se středním až vyšším obsahem křemíku; jejich láva je vazká a teče pomalu
- pyroklastický proud
- žhavá lavina plynů, popela a úlomků hornin, která se řítí po svahu sopky
- pliniovská erupce
- velmi silná výbušná erupce s vysokým sloupem popela, pojmenovaná po Pliniovi mladším, který popsal výbuch Vesuvu
- subdukční zóna
- místo, kde se jedna litosférická deska noří pod druhou
- pleistocén
- starší část čtvrtohor, zhruba před 2,6 milionu až 11 700 lety
- holocén
- nejmladší období dějin Země, posledních asi 11 700 let
Zdroje
- Descabezado Grande, Smithsonian Global Volcanism Program
- Hildreth, W., Drake, R. E.: Volcán Quizapu, Chilean Andes. Bulletin of Volcanology 54 (1992), doi:10.1007/BF00278002 (abstrakt), U.S. Geological Survey (1992)
- Descabezado Grande, Wikipedia
Text sestaven 2026-10-30, ověřen 2026-10-31.
Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.