Descabezado Grande

sopka – Stratovolcano(es), Chile, South America Volcanic Regions

Kde: Chile, South America Volcanic Regions
Typ (GVP): Stratovolcano(es)
Nadmořská výška: 3 953 m
Tektonické prostředí: Subduction zone / Continental crust (> 25 km)
Poslední známá erupce: 1933
Poloha: -35,580°, -70,750°

Descabezado Grande je téměř 4 000 m vysoká sopka v Andách ve středním Chile. Jméno znamená španělsky „bezhlavý“ – vrchol má totiž plochý, uříznutý, s kráterem plným ledu. Jedinou zaznamenanou erupci prodělal v letech 1932–1933, krátce po obří erupci sousední sopky Quizapu. ^{[1, 3]}

Jak vypadá

Vrchol tvoří kráter široký 1,4 km, vyplněný ledem. V jeho severovýchodní části je menší kráter, asi 500 m široký, ve kterém jsou činné fumaroly (otvory, z nichž unikají horké sopečné plyny). ^{[1, 3]}

Sopka je postavená z lávových proudů andezitu a ryodacitu (vazkých láv s vyšším obsahem křemíku) a z usazenin pyroklastických proudů. Podle Wikipedie má základnu asi 10 × 12 km a objem kolem 30 km³. ^{[1, 3]}

Stojí uprostřed sopečného komplexu o rozměrech asi 20 × 30 km. Sedm kilometrů jižně se zvedá stratovulkán Cerro Azul. Na severu je řada menších mladých sopečných center; nejsevernější z nich, Lengua de Vulcano (Mondaca), vylilo velmi mladý lávový proud, který přehradil řeku Lontué (v katalogu GVP psanou Lentué). ^[1]

Na dolním severozápadním svahu je trhlina Alto de las Mulas, ze které v holocénu (posledních 11 700 let) vytekly mladé ryodacitové lávové proudy. ^[1]

Jak vznikl

Sopka patří k Jižní andské sopečné zóně. Vznikla nad místem, kde se oceánská deska noří pod jihoamerickou pevninu (subdukční zóna) a kůra je tu silná přes 25 km. Podle GVP sopka vyrůstala v pozdním pleistocénu (konci starších čtvrtohor) a v holocénu. ^{[1, 3]}

Erupce

V dubnu 1932 vybuchla nedaleká Quizapu, kužel na severním svahu sopky Cerro Azul. Šlo o mohutnou pliniovskou erupci: sloup popela vystoupil do výšky 27–30 km a celkem sopka vyvrhla podle odhadu asi 9,5 km³ materiálu. Jemný popel se usazoval daleko po větru. ^{[2, 1]}

Krátce po jejím skončení se na horním severoseverovýchodním svahu Descabezada Grande otevřel nový boční kráter. Podle GVP soptil od 5. června 1932 do 2. července 1933 a erupce dostala stupeň VEI 3 (index sopečné výbušnosti). Je to jediná zaznamenaná erupce této sopky. ^[1]

Zdroje se tu trochu rozcházejí: anglická Wikipedie uvádí Cerro Azul a Quizapu jako jiná jména Descabezada Grande, kdežto katalog GVP je vede jako samostatnou sopku 7 km jižněji. ^{[3, 1]}

Fakta

Vrcholový kráter: 1,4 km, vyplněný ledem
Jediná erupce: 1932–1933, VEI 3, boční kráter na svahu
Význam jména: „bezhlavý“ (španělsky)

Slovníček

stratovulkán: kuželovitá sopka navrstvená ze střídajících se lávových proudů a vrstev popela
fumarola: otvor, ze kterého unikají horké sopečné plyny a pára
andezit, ryodacit: sopečné horniny se středním až vyšším obsahem křemíku; jejich láva je vazká a teče pomalu
pyroklastický proud: žhavá lavina plynů, popela a úlomků hornin, která se řítí po svahu sopky
pliniovská erupce: velmi silná výbušná erupce s vysokým sloupem popela, pojmenovaná po Pliniovi mladším, který popsal výbuch Vesuvu
subdukční zóna: místo, kde se jedna litosférická deska noří pod druhou
pleistocén: starší část čtvrtohor, zhruba před 2,6 milionu až 11 700 lety
holocén: nejmladší období dějin Země, posledních asi 11 700 let

Zdroje

Descabezado Grande, Smithsonian Global Volcanism Program
Hildreth, W., Drake, R. E.: Volcán Quizapu, Chilean Andes. Bulletin of Volcanology 54 (1992), doi:10.1007/BF00278002 (abstrakt), U.S. Geological Survey (1992)
Descabezado Grande, Wikipedia

Text sestaven 2026-10-30, ověřen 2026-10-31.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.