TerraBeat – zemětřesení a sopky

Atuel, Caldera del

sopka – Caldera, Argentina, South America Volcanic Regions

Kde
Argentina, South America Volcanic Regions
Typ (GVP)
Caldera
Nadmořská výška
5 189 m
Tektonické prostředí
Subduction zone / Continental crust (> 25 km)
Poloha
-34,592°, -69,921°

Caldera del Atuel je rozlehlá sopečná propadlina široká 30 × 45 km v argentinské provincii Mendoza, těsně u hranice s Chile. Pramení v ní řeka Atuel a její dno posévají desítky sopečných dómů, kuželů a mladě vypadajících lávových proudů. Erupce z doby lidských záznamů tu známa není. [1, 6]

Jak vypadá

Kaldera leží 18 km jihojihozápadně od okraje starší kaldery Diamante. Její západní okraj zčásti sleduje státní hranici s Chile. Na jihovýchodě je okraj kaldery široce protržený a tudy odtéká horní tok řeky Atuel. [1]

Na dně kaldery stojí asi 15 dacitových lávových dómů a kolem 25 stratovulkánů a struskových kuželů z čedičového andezitu až andezitu. Na jihozápadním okraji leží skupina kuželů Las Lágrimas, na severovýchodním svahu mladé kužely Volcán Guanaqueros. [1]

Nejmladší vzhled mají komplexy Volcán Overo ve východní části středu kaldery a Volcán Sosneado na jihu. Overo tvoří asi 20 sopečných center, lávy Sosneada pokrývají 200 km². Podle anglické Wikipedie ale hora Sosneado leží mimo kalderu – zdroje se tu rozcházejí. [1, 6]

Katalog GVP uvádí pro kalderu výšku 5 189 m. Stejnou výšku má podle argentinských geologů vrchol Sosneado; Volcán Overo měří 4 804 m. [1, 2]

Jezero za kamennou hrází

Laguna Atuel, z níž řeka vytéká, vznikla díky skalní lavině. Ta se utrhla ze západního svahu sopky Overo, urazila asi 5 km a zahradila údolí. Geologové odhadují, že se tehdy dalo do pohybu asi 56 milionů m³ horniny. [2]

Lavina se podle studie z roku 2023 sesula v pozdním holocénu, asi před 3 000 lety. Opírá se to o jediné radiouhlíkové datování dřeva z jezerních usazenin (3 195 ± 135 let) a o polohu ledovcových morén. Autoři soudí, že se svah nejspíš zřítil poté, co z údolí ustoupily ledovce; nevylučují ale ani spuštění zemětřesením nebo sopečnou činností Overa. [2]

Jezero má plochu asi 0,47 km² a v roce 2012 je provincie Mendoza vyhlásila chráněnou krajinnou a vodní rezervací. Kdyby se přírodní hráz náhle protrhla, mohla by se údolím podle odhadu valit voda s průtokem kolem 7 300 m³ za sekundu. K jezeru vede nezpevněná cesta k bývalé rafinerii síry a odtud se pokračuje na koni; trasa podle autorů trvá asi 6 až 7 hodin. [2]

Co o něm dnes víme

Po zemětřesení v chilském regionu Maule v únoru 2010 (magnituda 8,8) odhalil radar japonské družice ALOS, že terén v kaldeře poklesl. Caldera del Atuel byla jediná argentinská z pěti sopečných oblastí, které se propadly až o 15 cm; ostatní čtyři leží v Chile. Podle anglické Wikipedie provázela pokles i slabší zemětřesení. [3, 6]

Vědci z Cornellovy univerzity vysvětlují takové poklesy tím, že otřesy uvolnily podzemní cesty ucpané minerály a horké podzemní vody odtekly. Únik sopečných plynů vyloučili, protože družice nezjistily žádnou změnu teploty povrchu. [4, 5]

Fakta

Skalní lavina u Laguna Atuel
asi 56 mil. m³, asi před 3 000 lety
Pokles po zemětřesení 2010
jedna z pěti oblastí, až 15 cm
Volcán Overo
4 804 m

Slovníček

kaldera
velká propadlina, která vznikne, když se po mohutné erupci zhroutí povrch nad vyprázdněným magmatickým krbem
lávový dóm
kupa husté lávy, která se nahromadí nad průduchem, protože nedokáže téct daleko
stratovulkán
kuželovitá sopka složená ze střídajících se vrstev lávy a sopečného popela
struskový kužel
malý kopec z kousků ztuhlé pěnité lávy (strusky), nakupených kolem průduchu
dacit, andezit, čedičový andezit
sopečné horniny lišící se obsahem křemíku – nejvíc ho má dacit, nejméně čedičový andezit
radiouhlíkové datování
určení stáří organických zbytků (dřeva, kostí) podle rozpadu radioaktivního uhlíku 14C
moréna
val z kamení a hlíny, který nahrnul a zanechal ledovec
holocén
nejmladší období dějin Země, posledních asi 11 700 let

Zdroje

  1. Atuel, Caldera del, Smithsonian Global Volcanism Program
  2. Rosas, M., Moreiras, S. M.: Características de la avalancha de roca holocena que represa la laguna Atuel (34°S). Revista de la Asociación Geológica Argentina 80 (2023), 347–358, Revista de la Asociación Geológica Argentina (2023)
  3. Pritchard, M.: ALOS PALSAR Reveals Volcanoes Sink After Large Earthquakes. ASF News & Notes 9:2 (léto 2013), Alaska Satellite Facility (2013)
  4. Chilean earthquake made volcanoes sink, Cornell Chronicle (2013)
  5. Shake, Rattle, and Sink, NASA Earthdata
  6. Caldera del Atuel, Wikipedia

Text sestaven 2026-10-31, ověřen 2026-10-31.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.