TerraBeat – zemětřesení a sopky

Aracar

sopka – Stratovolcano, Argentina, South America Volcanic Regions

Kde
Argentina, South America Volcanic Regions
Typ (GVP)
Stratovolcano
Nadmořská výška
6 095 m
Tektonické prostředí
Subduction zone / Continental crust (> 25 km)
Poloha
-24,290°, -67,783°

Aracar je přes 6 000 m vysoká kuželovitá sopka na severozápadě Argentiny, kousek od hranice s Chile. Na vrcholu má kráter široký až 1,5 km a na jejích svazích stojí zbytky inckých staveb, snad svatyní. Jedinou možnou erupcí v historii je sloup páry nebo popela, který lidé zahlédli v roce 1993. [1, 2]

Jak vypadá

Aracar je stratovulkán se strmými svahy, tedy sopka navršená ze střídajících se vrstev lávy a sopečných úlomků. Vrcholový kráter je široký 1–1,5 km a mladě vypadá. GVP uvádí, že je v něm malé jezero; podle anglické Wikipedie se v kráteru jezírka objevují jen občas, když taje sníh. [1, 2]

Sopka stojí na podloží ve výšce asi 4 100 m. Podle anglické Wikipedie zabírá plochu 192,4 km² a má objem asi 148 km³. Vedle hlavního kráteru má ještě menší vedlejší kráter. [2]

Na dolních jižních svazích jsou dobře vidět laločnaté lávové proudy s tlakovými hřbety, které vznikají, když se povrch tuhnoucí lávy shrnuje do vln. Proudy obtékaly vyvýšeniny na západě, východě i jihu. [1]

Jak vznikl

Aracar patří do Centrálního vulkanického pásma And, které vzniká nad místem, kde se oceánská deska noří pod Jižní Ameriku (subdukce). Sopka rostla ve třech obdobích činnosti, z nichž nejstarší sahá do pliocénu, tedy před více než 2,6 milionu let. [1, 2]

Hlavní kužel je z andezitu a stojí na starších lávových dómech z dacitu. Lávové proudy na úpatí, pod výškou 4 500 m, jsou poměrně dobře zachovalé. Mladé proudy na horních svazích, které by ukazovaly na nedávnou činnost, ale chybějí. [1]

Erupce

Žádná jistá pozorovaná erupce známá není. Dne 28. března 1993 viděli obyvatelé vesnice Tolar Grande, asi 50 km jihovýchodně, nad vrcholem sloup, který mohl být párou nebo popelem. Podle GVP není jasné, zda nešlo jen o prach ze sesuvu skal. Družicová měření nezjistila, že by se sopka nafukovala nebo jinak deformovala. Česká Wikipedie událost označuje za menší freatickou erupci (výbuch páry), GVP ji ale vede jen jako nejistou. [1, 2, 4]

Historie

Podle anglické Wikipedie se na sopce nacházejí incké archeologické památky: na vrcholu nad hlavním kráterem kamenný kruh a nízké zídky, u vedlejšího kráteru stavba ve tvaru terasy. Všechny jsou malé, do 5 m, a mohly sloužit jako svatyně pro obřady. [2]

Podle stejného zdroje vystoupili na vrchol 4. ledna 1958 Yosko Cvitanic, Gustav Lanstchner a Emo Henrich. Průzkum ze severovýchodní strany znemožňují miny položené na svazích. [2]

Monitoring

Podle práce z roku 2021 se v Argentině za činných považuje 38 sopek. Pro jejich sledování začala geologická služba SEGEMAR budovat Argentinskou observatoř pro sledování sopek (OAVV), první stálou sopečnou observatoř v zemi. V žebříčku nebezpečnosti argentinských sopek je Aracar podle anglické Wikipedie na 17. místě z 38. V jeho okolí do 10 km nikdo nežije. [3, 2, 1]

Fakta

Možná erupce
28. března 1993, pozorováno z Tolar Grande
Objem sopky
asi 148 km³
První výstup
4. ledna 1958
Památky
incké stavby (snad svatyně) na vrcholu a u vedlejšího kráteru
Observatoř
OAVV (SEGEMAR)

Slovníček

stratovulkán
kuželovitá sopka složená ze střídajících se vrstev ztuhlé lávy a sopečných úlomků
subdukce
pohyb, při kterém se jedna litosférická deska noří pod druhou do zemského pláště; nad tím místem vznikají sopky
pliocén
nejmladší období třetihor, zhruba před 5,3 až 2,6 milionu let
andezit, dacit
sopečné horniny se středním (andezit) a vyšším (dacit) obsahem křemíku; jejich láva je hustá
lávový dóm
kupa velmi husté lávy, která se nahromadí nad průduchem, místo aby odtekla
freatická erupce
výbuch páry, který vznikne, když magma ohřeje podzemní vodu; vyhazuje hlavně úlomky starých hornin, ne novou lávu

Zdroje

  1. Aracar, Smithsonian Global Volcanism Program
  2. Aracar, Wikipedia
  3. Garcia, S., Badi, G.: Towards the development of the first permanent volcano observatory in Argentina. Volcanica 4(S1) (2021), 21–48, doi:10.30909/vol.04.S1.2148, Volcanica (2021)
  4. Aracar, Wikipedie

Text sestaven 2026-10-31, ověřen 2026-10-31.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.