Llullaillaco

sopka – Stratovolcano, Chile-Argentina, South America Volcanic Regions

Kde

Chile-Argentina, South America Volcanic Regions

Typ (GVP)

Stratovolcano

Nadmořská výška

6 739 m

Tektonické prostředí

Subduction zone / Continental crust (> 25 km)

Poslední známá erupce

1877

Poloha

-24,720°, -68,530°

Llullaillaco je obrovská sopka na hranici Chile a Argentiny, vysoká kolem 6 700 m. Podle GVP je to nejvyšší sopka na světě, u které jsou z historické doby hlášeny erupce. Na jejím vrcholu Inkové pohřbili tři obětované děti a v roce 2020 tu vědci chytili myš – savce, kterého kdy kdo našel nejvýš. ^{[1, 2, 3]}

Jak vypadá

Sopka stojí v Puna de Atacama, náhorní plošině s vysokými sopkami u pouště Atacama, jednoho z nejsušších míst na Zemi. Za rok tu spadne jen asi 20–50 mm srážek a nad krajinu se hora zvedá asi o 2,2–2,5 km. ^[2]

Výška se ve zdrojích liší: GVP uvádí 6 739 m, anglická Wikipedie jako nejčastější údaj 6 723 m. Není ani jisté, zda na hoře jsou ledovce, nebo jen trvalá sněhová a ledová pole. ^{[1, 2]}

Vrchol tvoří menší, dobře zachovaný kužel posazený na starší sopce. Po severním a jižním svahu stékají dva nápadné lávové proudy z dacitu (husté lávy bohaté na křemík) s dobře viditelnými valy na okrajích. Vypadají velmi čerstvě, ale datování ukázalo, že jsou z konce pleistocénu, tedy starší než 11 700 let. ^[1]

Jak vznikl

Llullaillaco patří ke středoandskému sopečnému oblouku, který vzniká nad místem, kde se pod Jihoamerickou desku zasouvá deska Nazca. Sopka rostla ve dvou etapách, zvaných Llullaillaco I a II; nejstarší horniny jsou asi 1,5 milionu let staré. ^{[1, 2]}

Asi před 150 000 lety se zřítila část starší sopky. Vzniklá lavina úlomků (sutinová lavina) pokryla asi 165 km², doletěla asi 25 km od vrcholu do Argentiny a rozdělila se kolem starší sopky Cerro Rosado. ^{[1, 2]}

Erupce

Z 19. století jsou hlášeny tři erupce: malá výbušná v únoru 1854, v září 1868 se podle zprávy z roku 1899 otevřely na svazích pukliny a vytékala láva, a v květnu 1877 buď výbuch, nebo jen únik kouře. Podle anglické Wikipedie je nikdo přímo nepozoroval a nejsou potvrzené; katalog GVP je však na základě dobových zpráv vede jako potvrzené erupce. ^{[1, 2]}

Podle anglické Wikipedie šlo nejspíš jen o páru a popel, protože archeologické památky na hoře zůstaly nepoškozené. Nejmladší datované horniny jsou asi 930 let staré. Dnes se sopka považuje za spící, bez známých fumarol (otvorů s unikajícími plyny). ^[2]

Historie

Llullaillaco byl podle archeologů nejspíš nejposvátnější horou Inků v této oblasti. Na vrchol vede inkská obřadní cesta se zastávkami v 5 600, 6 300 a 6 550 m a na plošině kolem 6 715 m leží nejvýše položené archeologické naleziště na světě. ^[2]

V březnu 1999 tu výprava vedená Johanem Reinhardem našla 1,7 m pod zemí mumie tří dětí – podle původního určení sedmiletého chlapce, šestileté a patnáctileté dívky (pozdější výzkum odhaduje u všech tří nižší věk). Pravděpodobně šlo o lidské oběti. Od roku 2007 jsou v Muzeu vysokohorské archeologie v argentinské Salta. ^[2]

První zaznamenaný výstup novodobých horolezců se podle úvodu anglické Wikipedie uskutečnil v roce 1950, podle podrobnější části článku až v roce 1952. Inkové na vrchol vystupovali o staletí dřív. ^[2]

Život

Mezi 3 700 a 5 000 m roste řídká vegetace, níž je na rostliny příliš sucho. Na samotném vrcholu ve výšce 6 739 m chytil tým biologa Jaye Storze z Nebrasské univerzity v Lincolnu s horolezcem Mariem Pérezem Mamanim myš z rodu Phyllotis. Výsledek vyšel v červenci 2020 v časopise PNAS. ^{[2, 3]}

Byl to nový výškový rekord savců – předchozí držel pišťucha z výpravy na Everest v roce 1921, nalezený ve výšce 6 130 m. Tentýž druh myši tým našel i u moře, takže má největší výškový rozsah ze všech savců. Na hoře nejspíš žije stálá populace. ^{[3, 2]}

Fakta

Mumie dětí

nalezeny 1999 (J. Reinhard), muzeum v Salta

Nejvýše žijící savec

myš na vrcholu, 6 739 m (2020)

Sutinová lavina

asi před 150 000 lety, asi 165 km²

Světové dědictví UNESCO

2014

Slovníček

dacit

světlejší sopečná hornina bohatá na křemík; její láva je hustá a teče pomalu

pleistocén

starší čtvrtohory, doba ledových, zhruba před 2,6 milionu až 11 700 lety

sutinová lavina

obrovský sesuv úlomků, který vznikne, když se zřítí část sopky

fumarola

otvor v zemi, ze kterého unikají horké sopečné plyny a pára

sopečný oblouk

řada sopek nad místem, kde se jedna deska zasouvá pod druhou

Zdroje

1. Llullaillaco, Smithsonian Global Volcanism Program
2. Llullaillaco, Wikipedia
3. Lee, J. J.: A South American mouse is the world’s highest-dwelling mammal (29. 7. 2020), Science News (2020)

Text sestaven 2026-10-31, ověřen 2026-10-31.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.