TerraBeat – zemětřesení a sopky

Pular

sopka – Stratovolcano(es), Chile, South America Volcanic Regions

Kde
Chile, South America Volcanic Regions
Typ (GVP)
Stratovolcano(es)
Nadmořská výška
6 233 m
Tektonické prostředí
Subduction zone / Continental crust (> 25 km)
Poloha
-24,188°, -68,054°

Pular je 12 km dlouhý sopečný hřbet v chilských Andách, v regionu Antofagasta asi 15 km od hranice s Argentinou. Na severovýchodním konci se zvedá Cerro Pular (6 233 m), na jihozápadním Cerro Pajonales. Většina masivu je starší než holocén a zda tu sopka soptila v historické době, není jisté. [1, 2]

Jak vypadá

Hřbet leží severovýchodně od sopky Socompa a severozápadně od solné pánve Salar de Pular. Nižší svahy pokrývají rozsáhlé lávové proudy z andezitu a na hřbetu je asi deset kráterů. Za nejmladší útvar komplexu považuje katalog GVP velký vedlejší průduch západně od hřbetu. [1]

Podle anglické Wikipedie má masiv objem asi 245 km³ a zabírá kolem 300 km². Tvoří ho silně rozrušená starší část a mladší lávové dómy vysoké 800–1 000 m. V některých kráterech jsou jezírka, například Laguna Pajonales. Vedle hlavního vrcholu Pajonales (5 958 m) stojí na západní straně hřbetu druhý vrchol téhož jména (5 732 m). [2]

Kvůli suchému podnebí na hoře dnes skoro nejsou ledovce, v zimě ji ale pokrývá sníh. V době posledního glaciálního maxima, tedy nejchladnější fáze poslední doby ledové, po ní stékalo několik ledovců dlouhých až asi 6 km a kolem masivu po nich zůstal pás morén (valů z kamení nahrnutého ledovcem). [2]

Erupce

Masiv byl činný během posledních zhruba tří milionů let. Podle Wikipedie je starší část stará asi 3,9 milionu let a jeden z dómů 1,8 milionu let; jiný dóm ale leží na ledovcové moréně, je tedy mladší než ona. [2]

Dne 24. dubna 1990 byla hlášena malá explozivní erupce, ale nevědělo se, ze kterého průduchu. Katalog GVP ji vede jako nejistou a i podle Wikipedie si zprávy o ní odporují. Případná budoucí činnost by podle Wikipedie nejspíš přinesla lávové a pyroklastické proudy. Oblast je ale odlehlá a mapa ohrožení chilské geologické služby SERNAGEOMIN v ohroženém území neukazuje žádnou infrastrukturu. [1, 2]

Historie

Hora je důležitá pro obyvatele nedalekých vesnic Peine a Socaire. V jazyce kunza znamená „Pular“ podle Wikipedie „obočí“ a lidé z Peine jí říkají Tata Pilancho. Na nižších svazích se dodnes pasou ovce a kozy. [2]

Horu navštěvovali už Inkové. Na svazích i na vrcholu po sobě zanechali dřevo na oheň a stavby – na vrcholu je kamenná plošina a kruhová kamenná zídka. [2]

Fakta

Objem masivu
asi 245 km³
Pajonales
5 958 m (západní vrchol 5 732 m)
Stáří
činný v posledních asi 3 milionech let

Slovníček

andezit
sopečná hornina se středním obsahem křemíku, typická pro sopky nad subdukčními zónami
lávový dóm
kupa z husté lávy, která se nerozteče, ale nahromadí se nad průduchem
holocén
nejmladší období dějin Země, posledních asi 11 700 let
poslední glaciální maximum
nejchladnější fáze poslední doby ledové, zhruba před 26 000 až 19 000 lety
moréna
val nebo pokryv z kamení a hlíny, který nahrnul a zanechal ledovec
pyroklastický proud
rychlá žhavá lavina sopečného plynu, popela a kamenů, která se valí po svahu

Zdroje

  1. Pular, Smithsonian Global Volcanism Program
  2. Pular (volcano), Wikipedia

Text sestaven 2026-10-31, ověřen 2026-10-31.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.