TerraBeat – zemětřesení a sopky

Lascar

sopka – Stratovolcano(es), Chile, South America Volcanic Regions

Kde
Chile, South America Volcanic Regions
Typ (GVP)
Stratovolcano(es)
Nadmořská výška
5 592 m
Tektonické prostředí
Subduction zone / Continental crust (> 25 km)
Poslední známá erupce
2026
Poloha
-23,370°, -67,730°

Láscar je nejčinnější sopka severochilských And. Stojí na okraji pouště Atacama a měří asi 5 600 m. Od poloviny 19. století na ní zaznamenali kolem třiceti erupcí; popel z té největší, v dubnu 1993, dopadl až do Buenos Aires. [1, 2]

Jak vypadá

Láscar je stratovulkán – kuželovitá sopka navršená ze střídajících se vrstev lávy a sopečných úlomků. Tvoří ho dva usečené kužely seřazené od východu na západ a na vrcholu má šest kráterů, které se navzájem překrývají. Činný je dnes východní kužel, konkrétně nejzápadnější z jeho tří kráterů. [1, 2]

Po severozápadních svazích stékají výrazné lávové proudy. Asi 5 km východně stojí starší a vyšší sopka Aguas Calientes s pěkně vyvinutým kráterem. Podle GVP je Láscar vysoký 5 592 m, jiné zdroje uvádějí 5 641 m nebo 5 450 m. [1, 2]

Okolí patří k nejsušším a nejvýše položeným sopečným oblastem světa. Spadne tu jen asi 50–100 mm srážek za rok, většinou jako sníh, a rostou tu hlavně trsy trav a keře. [2]

Jak vznikl

Sopka patří do Centrální vulkanické zóny And. Magma, které ji živí, vzniká díky subdukci – oceánská deska Nazca se tu zasouvá pod Jihoamerickou desku a v hloubce se taví. [2]

Činnost začala na východním kuželu a pak se přesunula na západní. Asi před 26 500 lety přišla největší známá erupce sopky, zvaná Soncor: vyvrhla podle odhadů 10–15 km³ materiálu. Po další velké erupci zvané Tumbres asi před 9 000 lety se činnost vrátila na východní kužel, kde pokračuje dodnes. [1, 2]

Erupce z dubna 1993

Největší výbuch v historii zaznamenaný lidmi začal 18. dubna 1993 a vyvrcholil 19. a 20. dubna. Sloupec popela a plynů vystoupal podle anglické Wikipedie asi do 23 km. Erupce dostala stupeň 4 na indexu sopečné výbušnosti (VEI) a byla největší na Láscaru za posledních 9 000 let. [2, 1]

Ze sopky se valila pyroklastická proudění – žhavé laviny plynů a úlomků hornin – až 8,5 km severozápadně od vrcholu. Vrstva popela silnější než desetina milimetru pokryla přes 850 000 km² a popel zaznamenali i v Buenos Aires asi 1 500 km daleko. V argentinských provinciích Tucumán a Santiago del Estero kvůli spadu popela stála doprava a v provinciích blízko sopky se zavřely školy. [1, 2]

Obyvatele nedaleké vesnice Talabre úřady evakuovaly do Toconao. Zranění ani oběti hlášeny nebyly. Erupce však znečistila vodu v okolí těžkými kovy, například kadmiem, mědí a olovem. [2]

Lidé kolem

Přímo pod sopkou nikdo nežije. Nejbližší je vesnice Talabre asi 17 km západně, kde v roce 2012 žilo kolem 50 lidí, kteří chovají dobytek a hospodaří. Toconao leží asi 34 km a turisticky známé San Pedro de Atacama asi 68 km od sopky. [2]

Pro místní původní obyvatele není Láscar jen hrozba. Lidé z Talabre mu přinášejí obětiny, protože ho považují za zdroj vody, a obyvatelé vesnice Camar v něm vidí ochranného ducha. [2]

Nebezpečí

Největší nebezpečí představují výbuchy a padající popel. Menší exploze často přicházejí nečekaně a vymrštěné balvany ohrožují horolezce a vědce na hoře. Pyroklastická proudění by mohla zasáhnout vesnice Tumbres a Talabre, popel i San Pedro de Atacama, Toconao, astronomickou observatoř na plošině Chajnantor a silnice do Argentiny přes průsmyky Jama a Sico. [2]

Monitoring

Sopka leží v odlehlé oblasti, a tak se dlouho sledovala hlavně ze satelitů – teplo z kráteru zachycují družice už od roku 1985. Od roku 2010 tu funguje síť přístrojů se seismometry, čidly plynů, meteorologickou stanicí a kamerami. [2]

Sopku hlídá chilská geologická služba SERNAGEOMIN, jejíž Observatoř sopek jižních And (OVDAS) ji sleduje i kamerami. Stupně výstrahy pro Láscar vydává SERNAGEOMIN a také argentinská služba pro sledování sopek; při zvýšené činnosti zasedá s úřadem pro krizové řízení Senapred. [3, 2]

Co o něm dnes víme

Láscar neustále vypouští sopečné plyny. Podle odhadů uvolňuje zhruba 200–2 300 tun síry denně, což je asi 1 % síry ze všech sopek světa. V roce 2005 byl po Etně a Baganě třetím největším zdrojem oxidu siřičitého mezi trvale činnými sopkami. [2]

Pod sopkou leží podle výzkumů magmatický krb – zásobárna roztaveného magmatu – v hloubce asi 10–17 km (podle jiných odhadů i hlouběji) a další menší asi v 6 km. Družicová radarová měření (InSAR) zachytila pohyby terénu v oblasti činných kráterů. [2]

V prosinci 2022 vytvořil výbuch oblak vysoký asi 6 km a v lednu 2023 se v kráteru objevil nový lávový dóm. Od 8. února 2026 zesílil únik plynů i teplo z kráteru a přibyla zemětřesení, část z nich spojená s pohybem tekutin. V březnu 2026 proto úřady zvýšily výstrahu ze zelené na žlutou a vyhlásily zakázaný okruh 5 km kolem kráteru. Podle SERNAGEOMIN to ukazovalo na magma v malé hloubce. (Stav k březnu 2026.) [2, 3]

Fakta

Největší známá erupce
Soncor, asi před 26 500 lety (10–15 km³)
Největší historická erupce
duben 1993, VEI 4, sloupec asi 23 km
Nejbližší vesnice
Talabre, asi 17 km západně
Dohled
SERNAGEOMIN / OVDAS (Chile)

Slovníček

stratovulkán
kuželovitá sopka navršená z mnoha vrstev lávy a sopečných úlomků z opakovaných erupcí
subdukce
zasouvání jedné litosférické desky pod druhou; v hloubce se hornina taví a vzniká magma
pyroklastické proudění
žhavá lavina sopečných plynů, popela a úlomků hornin, která se řítí po svahu velkou rychlostí
VEI (index sopečné výbušnosti)
stupnice síly výbuchu od 0 do 8 podle množství vyvrženého materiálu a výšky sloupce; každý stupeň je zhruba desetkrát větší
magmatický krb
zásobárna roztaveného magmatu pod sopkou
lávový dóm
kupa z husté lávy, která se nahromadí nad průduchem, protože neteče daleko
InSAR
měření z družic pomocí radaru, které odhalí i centimetrové zdvihy nebo poklesy terénu

Zdroje

  1. Lascar, Smithsonian Global Volcanism Program
  2. Lascar (volcano), Wikipedia
  3. Declaran perímetro de seguridad en volcán Láscar tras alerta amarilla, Meganoticias (2026)

Text sestaven 2026-10-29, ověřen 2026-10-29.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.