Lascar

sopka – Stratovolcano(es), Chile, South America Volcanic Regions

Kde: Chile, South America Volcanic Regions
Typ (GVP): Stratovolcano(es)
Nadmořská výška: 5 592 m
Tektonické prostředí: Subduction zone / Continental crust (> 25 km)
Poslední známá erupce: 2026
Poloha: -23,370°, -67,730°

Láscar je nejčinnější sopka severochilských And. Stojí na okraji pouště Atacama a měří asi 5 600 m. Od poloviny 19. století na ní zaznamenali kolem třiceti erupcí; popel z té největší, v dubnu 1993, dopadl až do Buenos Aires. ^{[1, 2]}

Jak vypadá

Láscar je stratovulkán – kuželovitá sopka navršená ze střídajících se vrstev lávy a sopečných úlomků. Tvoří ho dva usečené kužely seřazené od východu na západ a na vrcholu má šest kráterů, které se navzájem překrývají. Činný je dnes východní kužel, konkrétně nejzápadnější z jeho tří kráterů. ^{[1, 2]}

Po severozápadních svazích stékají výrazné lávové proudy. Asi 5 km východně stojí starší a vyšší sopka Aguas Calientes s pěkně vyvinutým kráterem. Podle GVP je Láscar vysoký 5 592 m, jiné zdroje uvádějí 5 641 m nebo 5 450 m. ^{[1, 2]}

Okolí patří k nejsušším a nejvýše položeným sopečným oblastem světa. Spadne tu jen asi 50–100 mm srážek za rok, většinou jako sníh, a rostou tu hlavně trsy trav a keře. ^[2]

Jak vznikl

Sopka patří do Centrální vulkanické zóny And. Magma, které ji živí, vzniká díky subdukci – oceánská deska Nazca se tu zasouvá pod Jihoamerickou desku a v hloubce se taví. ^[2]

Činnost začala na východním kuželu a pak se přesunula na západní. Asi před 26 500 lety přišla největší známá erupce sopky, zvaná Soncor: vyvrhla podle odhadů 10–15 km³ materiálu. Po další velké erupci zvané Tumbres asi před 9 000 lety se činnost vrátila na východní kužel, kde pokračuje dodnes. ^{[1, 2]}

Erupce z dubna 1993

Největší výbuch v historii zaznamenaný lidmi začal 18. dubna 1993 a vyvrcholil 19. a 20. dubna. Sloupec popela a plynů vystoupal podle anglické Wikipedie asi do 23 km. Erupce dostala stupeň 4 na indexu sopečné výbušnosti (VEI) a byla největší na Láscaru za posledních 9 000 let. ^{[2, 1]}

Ze sopky se valila pyroklastická proudění – žhavé laviny plynů a úlomků hornin – až 8,5 km severozápadně od vrcholu. Vrstva popela silnější než desetina milimetru pokryla přes 850 000 km² a popel zaznamenali i v Buenos Aires asi 1 500 km daleko. V argentinských provinciích Tucumán a Santiago del Estero kvůli spadu popela stála doprava a v provinciích blízko sopky se zavřely školy. ^{[1, 2]}

Obyvatele nedaleké vesnice Talabre úřady evakuovaly do Toconao. Zranění ani oběti hlášeny nebyly. Erupce však znečistila vodu v okolí těžkými kovy, například kadmiem, mědí a olovem. ^[2]

Lidé kolem

Přímo pod sopkou nikdo nežije. Nejbližší je vesnice Talabre asi 17 km západně, kde v roce 2012 žilo kolem 50 lidí, kteří chovají dobytek a hospodaří. Toconao leží asi 34 km a turisticky známé San Pedro de Atacama asi 68 km od sopky. ^[2]

Pro místní původní obyvatele není Láscar jen hrozba. Lidé z Talabre mu přinášejí obětiny, protože ho považují za zdroj vody, a obyvatelé vesnice Camar v něm vidí ochranného ducha. ^[2]

Nebezpečí

Největší nebezpečí představují výbuchy a padající popel. Menší exploze často přicházejí nečekaně a vymrštěné balvany ohrožují horolezce a vědce na hoře. Pyroklastická proudění by mohla zasáhnout vesnice Tumbres a Talabre, popel i San Pedro de Atacama, Toconao, astronomickou observatoř na plošině Chajnantor a silnice do Argentiny přes průsmyky Jama a Sico. ^[2]

Monitoring

Sopka leží v odlehlé oblasti, a tak se dlouho sledovala hlavně ze satelitů – teplo z kráteru zachycují družice už od roku 1985. Od roku 2010 tu funguje síť přístrojů se seismometry, čidly plynů, meteorologickou stanicí a kamerami. ^[2]

Sopku hlídá chilská geologická služba SERNAGEOMIN, jejíž Observatoř sopek jižních And (OVDAS) ji sleduje i kamerami. Stupně výstrahy pro Láscar vydává SERNAGEOMIN a také argentinská služba pro sledování sopek; při zvýšené činnosti zasedá s úřadem pro krizové řízení Senapred. ^{[3, 2]}

Co o něm dnes víme

Láscar neustále vypouští sopečné plyny. Podle odhadů uvolňuje zhruba 200–2 300 tun síry denně, což je asi 1 % síry ze všech sopek světa. V roce 2005 byl po Etně a Baganě třetím největším zdrojem oxidu siřičitého mezi trvale činnými sopkami. ^[2]

Pod sopkou leží podle výzkumů magmatický krb – zásobárna roztaveného magmatu – v hloubce asi 10–17 km (podle jiných odhadů i hlouběji) a další menší asi v 6 km. Družicová radarová měření (InSAR) zachytila pohyby terénu v oblasti činných kráterů. ^[2]

V prosinci 2022 vytvořil výbuch oblak vysoký asi 6 km a v lednu 2023 se v kráteru objevil nový lávový dóm. Od 8. února 2026 zesílil únik plynů i teplo z kráteru a přibyla zemětřesení, část z nich spojená s pohybem tekutin. V březnu 2026 proto úřady zvýšily výstrahu ze zelené na žlutou a vyhlásily zakázaný okruh 5 km kolem kráteru. Podle SERNAGEOMIN to ukazovalo na magma v malé hloubce. (Stav k březnu 2026.) ^{[2, 3]}

Fakta

Největší známá erupce: Soncor, asi před 26 500 lety (10–15 km³)
Největší historická erupce: duben 1993, VEI 4, sloupec asi 23 km
Nejbližší vesnice: Talabre, asi 17 km západně
Dohled: SERNAGEOMIN / OVDAS (Chile)

Slovníček

stratovulkán: kuželovitá sopka navršená z mnoha vrstev lávy a sopečných úlomků z opakovaných erupcí
subdukce: zasouvání jedné litosférické desky pod druhou; v hloubce se hornina taví a vzniká magma
pyroklastické proudění: žhavá lavina sopečných plynů, popela a úlomků hornin, která se řítí po svahu velkou rychlostí
VEI (index sopečné výbušnosti): stupnice síly výbuchu od 0 do 8 podle množství vyvrženého materiálu a výšky sloupce; každý stupeň je zhruba desetkrát větší
magmatický krb: zásobárna roztaveného magmatu pod sopkou
lávový dóm: kupa z husté lávy, která se nahromadí nad průduchem, protože neteče daleko
InSAR: měření z družic pomocí radaru, které odhalí i centimetrové zdvihy nebo poklesy terénu

Zdroje

Lascar, Smithsonian Global Volcanism Program
Lascar (volcano), Wikipedia
Declaran perímetro de seguridad en volcán Láscar tras alerta amarilla, Meganoticias (2026)

Text sestaven 2026-10-29, ověřen 2026-10-29.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.