Olca-Paruma

sopka – Stratovolcano(es), Chile-Bolivia, South America Volcanic Regions

Kde: Chile-Bolivia, South America Volcanic Regions
Typ (GVP): Stratovolcano(es)
Nadmořská výška: 5 705 m
Tektonické prostředí: Subduction zone / Continental crust (> 25 km)
Poloha: -20,939°, -68,413°

Olca-Paruma je řada několika sopek, která tvoří kus hranice mezi Chile a Bolívií vysoko v Andách; její vrcholy přesahují 5 000 m. Z kráteru sopky Olca dodnes unikají sopečné plyny. Jediná zmínka o erupci, z let 1865–1867, není potvrzená. ^{[1, 4]}

Jak vypadá

Podle GVP jde o hřbet dlouhý asi 15 km, protažený od západu k východu; anglická Wikipedie uvádí kolem 20 km. Tvoří ho několik stratovulkánů (kuželovitých sopek složených ze střídajících se vrstev lávy a sopečného popela). Podle GVP stojí uprostřed sopka Olca, na západ od ní Cerro Michincha a na východ Volcán Paruma, za níž se zvedá vyšší a starší Cerro Paruma. ^{[1, 4]}

Ze sopek stékají lávové proudy z andezitu a dacitu, hornin se středním až vyšším obsahem křemíku. Od kráteru Olca sahají podle GVP až 5 km na sever. Volcán Paruma vylila nápadně čerstvě vypadající proudy, jeden z nich je dlouhý 7 km a míří na jihovýchod. ^[1]

Na svazích jsou stopy po ledovcích, například morény (valy kamení, které ledovec nahrnul). Podle anglické Wikipedie pocházejí nejspíš z doby před 15 000 až 11 000 lety. Kromě dolů Ujina, Rosario a Quebrada Blanca je okolí jen řídce osídlené. ^[4]

Jak vznikl

Olca-Paruma patří do střední sopečné zóny And. Sopky tu vznikají proto, že se oceánská deska Nazca zasouvá pod jihoamerickou desku (subdukce) a v hloubce se taví hornina. Podle anglické Wikipedie je komplex činný asi 80 000 let a vyrostl v pěti fázích. ^{[4, 1]}

Co o něm dnes víme

Plyny z fumarol (otvorů, z nichž uniká horká pára a plyny) na sopce Olca rozebrali vědci ve studii z roku 2011. Zjistili, že v nich je méně plynů přímo z magmatu než u sousedních sopek a že pocházejí hlavně z hydrotermálního systému – podzemní horké vody a páry – s teplotou pod 400 °C. Přesto podle nich Olca – stejně jako ostatní tři zkoumané sopky – patří mezi činné sopky a měla by se pravidelně sledovat. ^[2]

Teplota půdy u fumarol se podle anglické Wikipedie pohybuje kolem 84–91 °C. Kolem sopky Olca je síra, která se tu podle téhož zdroje těžila až do 80. let 20. století. ^[4]

Nebezpečí

Chilská geologická služba SERNAGEOMIN zveřejnila v únoru 2020 žebříček rizikovosti 92 sopečných systémů. Olca-Paruma v něm skončila v kategorii III; podle zprávy ji tam odborníci zařadili výjimečně kvůli vysokému skóre expozice (nad 10 bodů), tedy kvůli tomu, co je v okolí sopky ohroženo. ^[3]

Fakta

Jediná zmínka o erupci: 1865–1867, nepotvrzená
Stáří komplexu: asi 80 000 let
Žebříček SERNAGEOMIN (2020): kategorie III

Slovníček

stratovulkán: kuželovitá sopka složená ze střídajících se vrstev ztuhlé lávy a sopečného popela
andezit, dacit: sopečné horniny se středním až vyšším obsahem křemíku; jejich láva je hustá a teče pomalu
moréna: val kamení a štěrku, který nahrnul ledovec
subdukce: zasouvání jedné litosférické desky pod druhou; v hloubce se přitom taví hornina a vzniká magma
fumarola: otvor v zemi, ze kterého unikají horké sopečné plyny a pára
hydrotermální systém: podzemní oběh horké vody a páry zahřívaný magmatem

Zdroje

Olca-Paruma, Smithsonian Global Volcanism Program
Tassi, F., Aguilera, F., Vaselli, O., Darrah, T., Medina, E.: Gas discharges from four remote volcanoes in northern Chile (Putana, Olca, Irruputuncu and Alitar): a geochemical survey. Annals of Geophysics 54 (2011), doi:10.4401/ag-5173 (abstrakt), Annals of Geophysics (2011)
Sernageomin revela listado de volcanes más peligrosos de Chile: Villarrica y Llaima lideran ranking, BioBioChile (2020)
Olca-Paruma, Wikipedia

Text sestaven 2026-10-31, ověřen 2026-10-31.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.