Isluga
sopka – Stratovolcano, Chile, South America Volcanic Regions
- Kde
- Chile, South America Volcanic Regions
- Typ (GVP)
- Stratovolcano
- Nadmořská výška
- 5 550 m
- Tektonické prostředí
- Subduction zone / Continental crust (> 25 km)
- Poslední známá erupce
- 1913
- Poloha
- -19,150°, -68,830°
Isluga je široká, protáhlá sopka vysoká přes 5 500 m v Andách na severu Chile, kousek od hranice s Bolívií. V 19. století opakovaně soptila a lávový proud z roku 1878 podle katalogu GVP zničil několik osad. Z vrcholového kráteru dodnes stoupají viditelné oblaky sopečných plynů. [1, 2]
Jak vypadá
Isluga je stratovulkán (vrstevnatá sopka z lávy a popela) v chilském regionu Tarapacá. Podle GVP leží 7 km od bolivijské hranice, podle anglické Wikipedie asi 5 km. Je to nejzápadnější člen řady sopek, která pokračuje na východ až k sopce Tata Sabaya v Bolívii. [1, 2]
Vrcholová oblast je protáhlá a obvykle zasněžená. Na jejím západním konci leží zachovalý kráter široký asi 400 m, ze kterého pocházela činnost v 19. a 20. století. Výška se ve zdrojích mírně liší: GVP uvádí 5 550 m, anglická Wikipedie 5 559 m. [1, 2]
Úbočí pokrývá mnoho lávových proudů z doby po poslední době ledové. Nejlépe jsou vidět na širokém čele na jižním svahu. Mnohé mají po stranách zřetelné valy ztuhlé lávy (lávové lemy). [1]
Erupce
Katalog GVP uvádí erupce v letech 1863, 1868, 1869, 1877, 1878, 1885 a 1913 a nejistou erupci v roce 1960. Všechny byly malé, nejvýš stupně 2 na osmistupňové škále VEI. Lávový proud z roku 1878 podle GVP zničil několik osad. [1]
Odborná literatura se v podrobnostech rozchází. Podle přehledu v anglické Wikipedii je erupce z roku 1863 sporná a zprávy o silné erupci z února 1878 možná ve skutečnosti popisují následky silného zemětřesení z téhož roku. Za poslední jistě doloženou erupci tam platí freatomagmatický výbuch (výbuch, při kterém se magma setká s vodou) z roku 1913. Méně jisté jsou události z let 1960, 2002 a 2005. [2]
Co o něm dnes víme
Podle novějšího výzkumu, který shrnuje anglická Wikipedie, začala sopka růst asi před 566 000 lety, v pleistocénu. Má objem asi 50 km³ a skládá se hlavně z andezitu a příbuzných hornin. Ledovce na ní dnes nejsou, ale lávové proudy z posledních 100 000 let nesou stopy zalednění. [2]
Podle anglické Wikipedie zabírají fumaroly (výrony horkých plynů) asi polovinu hlavního kráteru a oblak nad nimi stoupá asi 200 m nad vrchol. Plyny jsou hlavně oxid uhličitý, oxid siřičitý a vodní pára. Kolem roku 2015 vypouštěla Isluga podle téhož zdroje asi 78 tun oxidu siřičitého denně, což ji řadí k nejvýznamnějším zdrojům v Centrální vulkanické zóně And. [2]
Činnost fumarol podle Wikipedie zesílila v letech 2002–2003 a další nárůst fumarolové i seismické činnosti v roce 2012 mohl znamenat změny v podzemním oběhu horké vody, nebo přísun nového magmatu. Zemětřesení je pod sopkou poměrně málo a žádná probíhající deformace terénu není doložena. [2]
Podle Wikipedie řadí chilská geologická služba SERNAGEOMIN Islugu na 41. místo z 87 chilských sopek podle nebezpečnosti. Sopku sledovala (stav v roce 2021) observatoř OVDAS, která tu v roce 2012 nainstalovala několik seismometrů. [2]
Lidé kolem
Sopka leží v národním parku Volcán Isluga, který nese její jméno. Podle anglické Wikipedie rostou na jejích svazích stromy rodu Polylepis až do výšky asi 4 900 m – je to nejvýše položená hranice lesa na Zemi. [2]
Pro okolní obyvatele, zvlášť z vesnice Enquelga, je Isluga posvátnou horou a mnoho ajmarských a uruských (Uru-Chipaya) komunit považuje její okolí za místo svého původu. Na vrcholu stojí trojúhelníková kamenná stavba, nejspíš z doby Inků. Od 19. století se na sopce těžila síra (doloženo je to například k roku 1887). [2]
Neoficiální mapy ohrožení, o kterých píše Wikipedie, ukazují, že lávové proudy a sopečné bomby by dosáhly jen několik kilometrů od vrcholu. Bahnotoky (lahary) a pyroklastické proudy by ale mohly zasáhnout okolní osady i hraniční přechod Colchane–Pisiga až do vzdálenosti 10 km. [2]
Fakta
- Stáří sopky
- asi 566 000 let
- Vrcholový kráter
- asi 400 m široký
- Oxid siřičitý (2015)
- asi 78 t denně
- Nebezpečnost (SERNAGEOMIN)
- 41. z 87 chilských sopek
Slovníček
- stratovulkán
- vrstevnatá sopka, která vyrostla ze střídajících se vrstev lávy a sopečného popela
- lávový lem
- val ztuhlé lávy po okraji lávového proudu; vzniká, protože okraje proudu chladnou a tuhnou dřív než jeho střed
- VEI
- index sopečné výbušnosti – stupnice od 0 do 8 podle množství vyvrženého materiálu
- freatomagmatická erupce
- výbuch, při kterém se stoupající magma setká s podzemní nebo povrchovou vodou a ta se prudce změní v páru
- pleistocén
- starší čtvrtohory, doba ledových dob, zhruba před 2,6 milionu až 11 700 lety
- fumarola
- otvor v zemi, ze kterého unikají horké sopečné plyny a pára
- lahar
- bahnotok ze sopečného popela a vody, který se valí údolími a ničí vše v cestě
- pyroklastický proud
- žhavá lavina sopečných plynů, popela a kamenů, která se řítí po svahu velkou rychlostí
Zdroje
Text sestaven 2026-10-30, ověřen 2026-10-30.
Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.