TerraBeat – zemětřesení a sopky

Casiri, Nevados

sopka – Stratovolcano(es), Peru, South America Volcanic Regions

Kde
Peru, South America Volcanic Regions
Typ (GVP)
Stratovolcano(es)
Nadmořská výška
5 626 m
Tektonické prostředí
Subduction zone / Continental crust (> 25 km)
Poloha
-17,485°, -69,789°

Casiri (také Paucarani) je sopečný komplex vysoký přes 5 600 m v regionu Tacna na samém jihu Peru, u hranice s Chile. Z jeho nejmladšího kužele tekla láva ještě asi před 6 000 a 2 600 lety, a proto ho peruánští geologové od roku 2019 řadí mezi činné sopky. Z jeho svahů pochází voda pro nádrž Paucarani, důležitý zdroj vody pro město Tacna. [1, 2, 3, 7]

Jak vypadá

Komplex leží asi 75 km severovýchodně od města Tacna a zhruba 25 km severně od chilské sopky Tacora, v pohoří Barroso. Skládá se ze čtyř sopečných staveb; tři starší stojí v řadě od východu k západu, nejmladší kužel je na jihovýchodě a má zřetelný vrcholový kráter. Na západní straně je starší lávová kopule. [1, 2, 7]

Výška se uvádí různě: GVP 5 626 m, Geofyzikální ústav Peru (IGP) a anglická Wikipedie asi 5 650 m. [1, 2, 7]

Na vrcholu nejmladšího kužele stojí lávová kopule vysoká asi 100 m a široká 200 m. Na jih od ní jsou uloženiny pyroklastických proudů (žhavých lavin plynu a úlomků), které zřejmě vznikly zhroucením lávových kopulí. Na jih a jihovýchod stékají dva tmavé lávové proudy s dobře viditelnými valy na okrajích. [2, 1]

Erupce

Starší, rozrušené a hydrotermálně přeměněné sopky komplexu pocházejí ze staršího pleistocénu. Mladší lávové kopule a proudy vznikly v mladším pleistocénu a holocénu. Láva Casiri je převážně andezit, GVP uvádí trachyt a trachyandezit. [2, 1, 7]

Lávové proudy nejmladšího kužele byly podle studie Bromleyho a kolegů z roku 2019 datovány na 6 000 ± 900 až 2 600 ± 400 let. Ústav INGEMMET, který na výzkumu spolupracoval s univerzitami v Irsku, USA a Francii, uvádí stáří 5 900 a 2 600 let. Proudy překryly morény, které tu zanechaly ledovce v pleistocénu. Erupci v historické době nikdo nezaznamenal. [2, 4, 7]

Na základě těchto výsledků INGEMMET v listopadu 2019 zařadil Casiri spolu s Coropunou a Purupuruni mezi deset činných sopek Peru – za činnou se považuje sopka, která vybuchla v holocénu, tedy za posledních 11 700 let. [3, 4]

Monitoring

Sopku trvale sleduje Národní vulkanologické centrum (CENVUL) ústavu IGP. Podle zprávy ze září 2023 má Casiri jednu stanici se seizmometrem a náklonoměrem, který měří sotva znatelné naklánění terénu. Pohyby povrchu se sledují i ze satelitních radarových snímků a od listopadu 2022 dvěma stálými stanicemi GNSS (přesné družicové polohy), které daroval program VDAP amerického geologického ústavu USGS. [2, 6]

V letech 2020 a 2021 se mezi sopkami Casiri a Purupuruni třásla země: v červenci 2020 tu IGP zaznamenal sedm otřesů o magnitudu 3,6 až 4,1, v roce 2021 otřesy až do magnituda 5,0. IGP je spojuje s dočasným oživením zlomu Pacollo a menších zlomů v okolí; pohyby terénu přitom poškodily některé domy. [2]

V květnu a červnu 2023 přibylo pod sopkou drobných vulkanotektonických otřesů, které vznikají praskáním hornin uvnitř sopky – celkem 1 358, z toho 690 v červnu. Byly ale slabší než při krizi v letech 2020–2021 a sopky regionu Tacna byly podle zprávy IGP ze září 2023 na zeleném stupni výstrahy. [2]

Lidé kolem

V okruhu 30 km žije podle IGP asi 5 860 lidí. V okolí jsou také zdravotní střediska, školy, důležité silnice do Bolívie a Chile, elektrické vedení, těžební projekty a archeologická naleziště. Na úbočích sopky se těžila síra. [2, 5, 1]

Na Casiri pramení řeka Uchusuma, která napájí nádrž Paucarani u úpatí sopky; ta drží většinu zásob vody pro Tacnu. Poblíž jsou i nádrže Casiri a Condorpico. Sopka leží v regionální chráněné oblasti Vilacota-Maure, takže by popel z erupce mohl znečistit vodní zdroje celého regionu. [7, 2]

Pokud by se sopka probudila, IGP počítá s výbušnými i výlevnými erupcemi: spadem popela, pyroklastickými proudy, lahary (bahnotoky) a lávovými proudy, případně s růstem nových lávových kopulí. Sám ji ale řadí mezi sopky s nízkou nebezpečností. [2]

Fakta

Nejmladší lávy
asi před 6 000 a 2 600 lety
Činná sopka podle INGEMMET
od listopadu 2019
Obyvatel do 30 km (IGP)
asi 5 860
Observatoř
IGP – CENVUL

Slovníček

lávová kopule
kupa velmi vazké lávy, která se nahromadí nad průduchem, protože nedokáže odtéct
pyroklastický proud
žhavá lavina sopečných plynů, popela a kamenů, která se valí po svahu velkou rychlostí
pleistocén, holocén
starší a mladší část čtvrtohor; holocén je posledních asi 11 700 let, pleistocén doba ledová před ním
andezit, trachyandezit
sopečné horniny se středním obsahem křemíku, typické pro sopky And; jejich láva je vazká
moréna
val z kamení a štěrku, který nahrnul a zanechal ledovec
náklonoměr
přístroj, který měří nepatrné naklánění terénu, když se sopka nafukuje nebo splaskává
GNSS
družicové navigační systémy (např. GPS); přesné stanice podle nich měří posuny terénu o milimetry
vulkanotektonický otřes
malé zemětřesení vzniklé praskáním hornin pod sopkou, například když se tlačí magma nebo plyny
lahar
rychlý proud bahna, vody a kamení na svazích sopky

Zdroje

  1. Casiri, Nevados, Smithsonian Global Volcanism Program
  2. Vargas, K., Rivera, M., Mamani, J. a kol.: Estado del conocimiento sobre la actividad de los volcanes activos de la región Tacna. Informe Técnico N° 022-2023/IGP (září 2023), Instituto Geofísico del Perú (2023)
  3. INGEMMET confirma la existencia de diez volcanes activos en el Perú (Boletín Informativo č. 04, listopad 2019), INGEMMET (2019)
  4. Ingemmet: hay diez volcanes activos en el Perú, Andina (peruánská tisková agentura) (2019)
  5. Tacna: Ingemmet inicia estudios sobre el volcán Casiri para elaborar mapa de peligros, Andina (peruánská tisková agentura) (2022)
  6. Tacna: científicos del IGP fortalecen investigaciones y monitoreo de los volcanes activos, Andina (peruánská tisková agentura) (2022)
  7. Casiri (Tacna), Wikipedia

Text sestaven 2026-10-31, ověřen 2026-10-31.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.