Ubinas

sopka – Stratovolcano, Peru, South America Volcanic Regions

Kde

Peru, South America Volcanic Regions

Typ (GVP)

Stratovolcano

Nadmořská výška

5 608 m

Tektonické prostředí

Subduction zone / Continental crust (> 25 km)

Poslední známá erupce

2024

Poloha

-16,345°, -70,897°

Ubinas je stratovulkán v jižním Peru a podle Smithsonova katalogu nejčinnější sopka celé země. Od 16. století na něm proběhla řada menších až středně silných výbuchů; poslední erupce trvaly v letech 2006–2009, 2013–2017, 2019 a 2023–2024 a popel při nich opakovaně dopadal na okolní vesnice. ^{[1, 2]}

Jak vypadá

Sopka leží v regionu Moquegua asi 60 km východně od města Arequipa (česká Wikipedie uvádí asi 70 km). Výšku udává katalog GVP 5 608 m, anglická Wikipedie 5 672 m. ^{[1, 2, 5]}

Vypadá jako uťatý kužel. Vrchol nahrazuje kráter široký 1,4 km a hluboký asi 150 m se strmými stěnami. Na jeho dně stojí menší popelový kužel s nálevkovitým jícnem širokým 500 m a hlubokým 200 m. Horní svahy jsou velmi příkré, místy mají sklon skoro 45°. ^{[1, 2]}

Jak vznikl

Ubinas patří ke Středoandskému sopečnému oblouku. Vznikl tam, nad zónou subdukce, kde se oceánská deska noří pod pevninskou. Spolu se sopkami Huaynaputina a Ticsani stojí asi 50 km za hlavní řadou peruánských sopek, na jedné geologické linii. ^{[1, 5]}

Sopka rostla ve dvou etapách. Nejdřív vznikl mírně skloněný štít nazývaný Ubinas I, který se později zčásti zhroutil. Od středního pleistocénu na něm vyrostl strmější kužel Ubinas II, převážně z andezitových lávových proudů. Podle anglické Wikipedie lávy Ubinasu II vznikaly zhruba před 261 000 až 142 000 lety. ^{[1, 2]}

Erupce

Asi před 3 700 lety se zřítil jihovýchodní svah sopky a kamenná lavina doputovala až 10 km daleko. Velká erupce přišla asi před 1 000 lety: byla plinijská (velmi prudká, s vysokým sloupcem a deštěm pemzy) a vyvrhla asi 2,8 km³ materiálu. GVP ji klade kolem roku 1082 a hodnotí stupněm VEI 5. ^{[1, 2, 5]}

Největší erupcí od příchodu Evropanů byla ta z roku 1667 (VEI 3). Sopka při ní vyvrhla asi 0,1 km³ strusky a po svazích se valila pyroklastická proudění. Jinak od 16. století převládají menší výbuchy, které podle Wikipedie přicházejí zhruba jednou za 20 až 33 let. ^{[2, 1]}

Erupce z let 2006–2009 vyhnala sloupce plynu a popela do výšky 3–4 km. Popel zasáhl asi 100 km², poškodil úrodu a lidem způsoboval zdravotní potíže; vesnici Querapi museli dočasně vystěhovat. V letech 2013–2017 se v kráteru dokonce objevila láva a Querapi bylo evakuováno znovu; obyvatelé se vrátili až v roce 2016. ^[2]

V červnu 2019 začala další erupce se sloupci popela až 5 km nad kráterem; po třech silných výbuších 19. července se z okolí opět evakuovalo. V květnu 2023 začaly přístroje zaznamenávat neklid a v červnu 2023 byla výstraha zvýšena ze zeleného na žlutý stupeň. Erupce trvala od června do prosince 2023 a krátce se obnovila v květnu a červnu 2024. ^{[2, 3, 1]}

Dne 6. května 2024 ráno vystoupal sloupec popela 2 100 m nad kráter a popel napadal v okresech Ubinas a Matalaque. Úřady tehdy (při žlutém stupni výstrahy) doporučily nepřibližovat se ke kráteru na méně než 2 km a vyhýbat se korytům řek kvůli možným bahnotokům. ^[4]

Lidé kolem

Podle anglické Wikipedie žije do 12 km od sopky asi 5 000 lidí; nejbližší vesnice Querapi je vzdálená jen 4 km. Popel při erupcích narušuje zemědělství; podle Wikipedie v minulosti po požití popela uhynul dobytek a objevovaly se i nemoci a úmrtí lidí. ^[2]

Nebezpečí

Největší nebezpečí představuje spad popela při výbuších, dále lahary (bahnotoky ze sopečného materiálu a vody), sesuvy a pyroklastická proudění. Nejpravděpodobnější jsou malé výbušné erupce; velká plinijská erupce, jako ta před asi 1 000 lety, je mnohem méně pravděpodobná. ^[2]

Monitoring

Sopku sleduje Vulkanologická observatoř (OVI) peruánské geologické služby INGEMMET. Měří zemětřesení, deformace terénu a unikající plyny, vydává pravidelné zprávy a může doporučit změnu stupně výstrahy, o které pak rozhodují regionální úřady. Zprávy o výbuších vydává i Peruánský geofyzikální ústav (IGP). Během erupce v roce 2006 vznikly mapy ohrožení; okolí je v nich rozděleno do pásem s vysokým, středním a nízkým rizikem. ^{[2, 3, 4]}

Fakta

Nejsilnější erupce v katalogu GVP

kolem roku 1082, VEI 5

Největší erupce v historické době

1667, VEI 3

Kráter na vrcholu

1,4 km široký, asi 150 m hluboký

Nejbližší vesnice

Querapi, asi 4 km

Observatoř

OVI – INGEMMET

Slovníček

stratovulkán

vysoká kuželovitá sopka složená z vrstev lávy a sopečného popela z mnoha erupcí

subdukce

pohyb, při kterém se jedna litosférická deska noří pod druhou do zemského pláště

pleistocén

starší čtvrtohory, období ledových dob zhruba před 2,6 milionu až 11 700 lety

andezit

šedá sopečná hornina se středním obsahem křemíku, typická pro sopky nad subdukcí

plinijská erupce

velmi prudký výbuch s vysokým sloupcem plynu a pemzy, který zasype rozsáhlé okolí

VEI

index vulkanické explozivity – stupnice síly výbuchů od 0 do 8; každý stupeň znamená asi desetkrát víc vyvrženého materiálu

pyroklastické proudění

žhavá směs plynů, popela a kamení, která se řítí po svahu sopky rychlostí desítek až stovek km/h

lahar

bahnotok ze sopečného popela a kamení smíchaných s vodou

Zdroje

1. Ubinas, Smithsonian Global Volcanism Program
2. Ubinas, Wikipedia
3. Ingemmet: nivel de alerta del volcán Ubinas se eleva de verde a amarillo, Andina (Agencia Peruana de Noticias) (2023)
4. Reportan nuevas explosiones en el volcán Ubinas, Canal N (2024)
5. Ubinas, Wikipedie

Text sestaven 2026-10-29, ověřen 2026-10-29.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.