Andahua-Orcopampa

sopka – Volcanic field, Peru, South America Volcanic Regions

Kde

Peru, South America Volcanic Regions

Typ (GVP)

Volcanic field

Nadmořská výška

4 713 m

Tektonické prostředí

Subduction zone / Continental crust (> 25 km)

Poslední známá erupce

1490

Poloha

-15,420°, -72,330°

Andahua-Orcopampa je rozlehlé sopečné pole v jižním Peru, kterému místní říkají Údolí sopek (Valle de los Volcanes). Dno hlubokého andského údolí tu vyplňují desítky malých sopečných kuželů a lávových proudů, z nichž některé jsou staré jen několik set let. Lávy opakovaně přehradily řeku a vytvořily jezera. ^{[1, 4, 5]}

Jak vypadá

Pole leží asi 20 km východoseverovýchodně od zaledněné sopky Nevados de Coropuna v regionu Arequipa. Podle GVP zabírá plochu asi 60 × 60 km. Sopky stojí v řadě hlubokých, souběžných údolí směru severoseverozápad–jihojihovýchod: Orcopampa, Andahua (Andagua) a Ayo. ^{[1, 5]}

Krajinu tvoří sypané kužely (kopce nasypané z kousků vyvržené lávy), lávové dómy a lávové proudy. Polský geolog Andrzej Gałaś, který oblast zkoumá od roku 2003, rozlišil v širší oblasti asi 110 × 110 km celkem 165 jednotlivých erupčních center. Kužely jsou vysoké 50 až 300 m, mnohem početnější jsou ale dómy, erupční průduchy a lávové krátery. Údolí sopek pokrývá souvislý příkrov lávových proudů dlouhý téměř 60 km. ^[2]

Lávové proudy několikrát přehradily údolí řeky Andagua. Za lávovými hrázemi vznikla jezera Laguna de Chachas, Laguna Mamacocha a Laguna Pumajallo a voda řeky Andagua se na úseku dlouhém přes 16 km ztrácí v lávových proudech. ^{[1, 4]}

Jak vznikl

Sopky vznikly nad subdukční zónou, kde se oceánská deska Nazca zasouvá pod Jihoamerickou desku. Zdejší kužely bývají popisovány jako monogenetické – každý vznikl při jediné erupci nebo krátké sérii erupcí. Podle anglické Wikipedie ale některé z nich nesou stopy několika erupčních fází. ^{[4, 3]}

Kužely a dómy jsou seřazené hlavně podél zlomů směru sever–jih a západoseverozápad–východojihovýchod; magma tedy k povrchu stoupalo puklinami v zemské kůře. Láva je převážně trachyandezitová, tedy hornina se středním obsahem křemíku a zvýšeným obsahem sodíku a draslíku. ^{[2, 1]}

Erupce

Erupce tu byly převážně efuzivní: láva vytékala v proudech a vznikaly kužely, sopečné sloupce byly jen malé. Katalog GVP uvádí radiokarbonově datované erupce kuželů Cerro Tichsó (asi 2110 př. n. l.), Cerro Maurus I (asi 940 př. n. l.) a Chilcayoc Grande (kolem roku 1490). ^{[1, 4]}

Podle anglické Wikipedie, která vychází z práce A. Gałaśe z roku 2011, byla nejmladší erupcí činnost kužele Chilcayoc Chico asi před 370 lety. Lávy podle GVP ničily i stavby a oblast byla prý činná už za vlády Inků. ^{[4, 1]}

Zpráva z roku 1913, že se oblast „znovu probudila“, potvrzená není a není jasné, zda se týkala právě tohoto pole. ^{[1, 4]}

Lidé kolem

V údolí leží vesnice a městečka jako Andagua, Chachas, Ayo a Orcopampa. Místní geopark vznikl v roce 2015 a v dubnu 2019 přijalo UNESCO území Colca y Volcanes de Andagua do sítě světových geoparků; byl to první světový geopark v Peru. Geopark chrání a představuje zdejší sopečnou krajinu spolu s kaňonem řeky Colca. ^{[3, 4]}

Podle anglické Wikipedie hodnotí peruánská geologická služba nebezpečí zdejších sopek jako velmi nízké. Případná budoucí erupce by ale mohla vytvořit lávový proud, který by na dlouhou dobu zasypal okolní půdu nebo poškodil například elektrické vedení. ^[4]

Fakta

Místní název

Valle de los Volcanes (Údolí sopek)

Počet erupčních center (širší oblast)

165

Nejmladší erupce

Chilcayoc Chico, asi před 370 lety

Geopark UNESCO

Colca y Volcanes de Andagua, od 2019

Slovníček

sypaný (struskový) kužel

malá sopka nasypaná z kousků pórovité lávy (strusky) a dalšího materiálu, které vyletují z průduchu a padají kolem něj

lávový dóm

kupa husté lávy, která se vytlačí z průduchu a neteče daleko

subdukční zóna

místo, kde se jedna litosférická deska zasouvá pod druhou; tavenina z hloubky živí sopky

monogenetická sopka

sopka, která vznikla při jediné erupci nebo krátké sérii erupcí a pak už nevybuchuje

trachyandezit

sopečná hornina se středním obsahem křemíku a zvýšeným obsahem sodíku a draslíku

radiokarbonové datování

určení stáří podle rozpadu uhlíku 14C ve zbytcích rostlin nebo živočichů

Zdroje

1. Andahua-Orcopampa, Smithsonian Global Volcanism Program
2. Gałaś, A.: The extent and volcanic structures of the Quaternary Andahua Group, Andes, southern Peru. Annales Societatis Geologorum Poloniae 81 (1), 2011 (abstrakt), Annales Societatis Geologorum Poloniae (2011)
3. Unesco declaró como geoparque mundial al Cañón del Colca y Volcanes de Andagua, Andina – Agencia Peruana de Noticias (2019)
4. Andagua volcanic field, Wikipedia
5. Valle de los Volcanes, Wikipedie

Text sestaven 2026-10-31, ověřen 2026-10-31.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.