TerraBeat – zemětřesení a sopky

Coropuna

sopka – Stratovolcano, Peru, South America Volcanic Regions

Kde
Peru, South America Volcanic Regions
Typ (GVP)
Stratovolcano
Nadmořská výška
6 377 m
Tektonické prostředí
Subduction zone / Continental crust (> 25 km)
Poloha
-15,520°, -72,650°

Nevado Coropuna v jižním Peru je obrovský zaledněný sopečný masiv s několika vrcholy, nejvyšší a největší sopka Peru. Naposledy z něj tekla láva před stovkami až zhruba tisícem let. Nese největší ledovcovou čepici v tropech, která rychle ubývá, a pro Inky byl jednou z nejposvátnějších hor říše. [1, 2, 7]

Jak vypadá

Coropuna leží asi 150 km severozápadně od Arequipy. Masiv zabírá plochu kolem 12 × 20 km (podle Wikipedie asi 240 km²) a tvoří ho nejméně půl tuctu vrcholových kuželů; většina jich leží v řadě od východu k západu, nejvyšší je na severozápadním konci. [1, 2]

Výška se uvádí různě. GVP a anglická Wikipedie dávají nejvyššímu vrcholu 6 377 m, horolezecké zdroje i česká Wikipedie uvádějí 6 425 m. Kolem sopky se zařezávají hluboké kaňony se strmými stěnami, takže na vzdálenost 15 km klesá terén o více než 4 000 m. [1, 2, 7]

Pod hranicí asi 5 000 m se na svazích střídají pásma vegetace – stromy, rašeliniště, travnaté pastviny i pole. [2]

Erupce

Masiv je složený z několika stratovulkánů z andezitu a dacitu a je činný nejméně pět milionů let; většina dnešního kužele však vyrostla ve čtvrtohorách. [2, 1]

Po svazích na severovýchodě, jihovýchodě a západě stékají tmavé mladé lávové proudy. GVP jejich stáří neuvádí a žádnou datovanou erupci nemá. Podle Wikipedie proběhly v holocénu (posledních 11 700 let) dvě nebo tři erupce, před 2 100 ± 200 lety a před 1 100 ± 100 nebo 700 ± 200 lety, a možná ještě jedna asi před 6 000 lety. Peruánský geologický ústav INGEMMET v roce 2019 oznámil, že jeho výzkum holocenní erupce Coropuny potvrdil, a zařadil ji mezi deset činných sopek Peru. [1, 2, 6]

Dnes se činnost projevuje jen horkými prameny; GVP uvádí, že byla hlášena i činnost solfatar, tedy průduchů, z nichž uniká pára a sirné plyny; podle anglické Wikipedie to ale není jisté. [2, 1]

Mizející ledovec

Ledová čepice Coropuny je nejrozsáhlejší v tropickém pásu Země. V roce 2014 měřila asi 8,5 × 11 km. V době největšího zalednění poslední doby ledové zabírala přes 500 km² a nejméně od roku 1850 ustupuje. [2]

V letech 1980–2014 se podle Wikipedie zmenšovala asi o 0,41 km² ročně. Studie z roku 2018 odhadla, že při tomto tempu vydrží asi do roku 2120. Na vodě z povodí sopky závisí přímo či nepřímo přes 60 000 lidí, takže ústup ledovců ohrožuje jejich zásobování. [2]

Nebezpečí

Kdyby se sopka probudila, horké horniny by mohly roztavit led a vyvolat lahary – rychlé proudy bahna a kamení. Podle Wikipedie lahary sestoupily v letech 2016 a 2023 a poškodily pole a zavlažovací kanály. V ohrožených oblastech žije asi 90 000 lidí. [2]

Sopku hlídá Vulkanologická observatoř ústavu INGEMMET (OVI). Nejvíc úsilí věnuje ústav sopkám Sabancaya, Misti, Ubinas a Ticsani; Coropuna patří spolu s Huaynaputinou, Tutupacou a Yucamane do další skupiny v pořadí priorit sledování. V červnu 2022 INGEMMET oznámil, že pro Coropunu připravuje mapu ohrožení. Mapu ohrožení lahary z roku 2022 vydal podle mezinárodní databáze map vulkanického ohrožení i Geofyzikální ústav Peru (IGP). [3, 4, 5]

Posvátná hora Inků

Lidé žijí na svazích Coropuny už tisíce let. Inkové ji uctívali jako posvátnou horu (apu); kronikář Pedro Cieza de León ji řadil na páté místo mezi nejdůležitějšími svatyněmi říše. Hoře se přinášely i lidské oběti (capacocha). Uctívání hory přetrvává dodnes. [2]

Na jihozápadním úbočí leží inkské místo Maucallacta s královským sídlem a věštírnou, ke které podle Wikipedie putovaly o svátcích tisíce poutníků. Západně od hory je Acchaymarca s asi 280 kamennými stavbami. Nejvýše položené inkské místo na hoře leží v 5 700 m. [2]

V roce 1911 vystoupili na vrcholy Coropuny Annie Peck a Hiram Bingham, každý na jiný – Peck na o něco nižší. Peck tam vztyčila prapor „Votes for Women“ (Hlas pro ženy) a Binghamův výstup prokázal, že Coropuna není nejvyšší horou Jižní Ameriky. [2]

Fakta

Ledovcová čepice
největší v tropech; v roce 2014 asi 8,5 × 11 km
První známé výstupy
1911, Annie Peck a Hiram Bingham
Observatoř
OVI – INGEMMET
Inkské památky
Maucallacta, Acchaymarca
Činná sopka podle INGEMMET
ano, od roku 2019 (holocenní erupce)

Slovníček

stratovulkán
sopka navrstvená ze střídajících se lávových proudů a vrstev sopečného popela a úlomků
andezit, dacit
sopečné horniny se středním až vyšším obsahem křemíku, typické pro sopky And; jejich láva je vazká
holocén
nejmladší geologické období, posledních asi 11 700 let
solfatara
průduch, ze kterého uniká horká pára a sirné plyny
lahar
rychlý proud bahna, vody a kamení na svazích sopky, často z roztátého ledu nebo deště
apu
v andském náboženství posvátná hora, uctívaná jako mocná bytost

Zdroje

  1. Coropuna, Smithsonian Global Volcanism Program
  2. Coropuna, Wikipedia
  3. Aguilar Contreras, R. a kol.: Hazard assessment studies and multiparametric volcano monitoring developed by the Instituto Geológico, Minero y Metalúrgico in Peru. Volcanica 4(S1) (2021), 73–92, doi:10.30909/vol.04.S1.7392, Volcanica (2021)
  4. Ingemmet elabora mapas de peligros de los volcanes Coropuna y Huaynaputina, Andina (peruánská tisková agentura) (2022)
  5. Mapa de Peligro por Descenso de Lahares – Coropuna, Peru, 2022, Volcanic Hazard Maps database (2022)
  6. INGEMMET confirma la existencia de diez volcanes activos en el Perú (Boletín Informativo č. 04, listopad 2019), INGEMMET (2019)
  7. Coropuna, Wikipedie

Text sestaven 2026-10-31, ověřen 2026-10-31.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.