TerraBeat – zemětřesení a sopky

Auquihuato, Cerro

sopka – Pyroclastic cone, Peru, South America Volcanic Regions

Kde
Peru, South America Volcanic Regions
Typ (GVP)
Pyroclastic cone
Nadmořská výška
5 001 m
Tektonické prostředí
Subduction zone / Continental crust (> 25 km)
Poloha
-15,073°, -73,191°

Cerro Auquihuato je osamělý struskový kužel v peruánských Andách, asi 30 km severovýchodně od sopky Sara Sara. Je známý hlavně dlouhým lávovým proudem s výraznými valy po stranách. Kdy naposledy vybuchl, nikdo neví – Peruánský geofyzikální ústav (IGP) řadí jeho činnost do holocénu, tedy do posledních asi 11 700 let, ale přesně datovaná není. [1, 2, 4]

Jak vypadá

Kužel stojí v nadmořské výšce kolem 5 000 m na jižním okraji osamocené náhorní plošiny východně od řeky Ocoña, spolu se staršími kužely. Leží v regionu Ayacucho, na hranici okresů Colta a Oyolo. Podle Peruánského geofyzikálního ústavu (IGP) se zvedá asi 380 m nad okolí a je složený z andezitové lávy a strusky – kousků pórovité, napěněné lávy. [1, 2, 4]

Z úpatí kužele stékal lávový proud k jihu korytem říčního údolí. Má výrazné valy (levées) – ztuhlé okraje, mezi nimiž láva tekla jako v korytě – a podle GVP je až 50 m mocný. Jeho délku zdroje uvádějí různě: popisek GVP asi 10 km, starší studie citovaná IGP 9 km, geologický popis v téže zprávě IGP přes 13 km a anglická Wikipedie asi 12 km. [1, 2, 4]

Podle staršího geologického výzkumu (Pecho, 1983), který zpráva IGP cituje, tu lze rozlišit až šest fází výlevů lávy. Poslední z nich vytvořila samotný kužel. [2]

Co o něm dnes víme

V roce 2016 vědci (Morales Rivera a kol.) při srovnání radarových družicových snímků ALOS z let 2007–2011 objevili asi 7 km jihovýchodně od kužele místo, kde se povrch země pohyboval rychlostí až 1,8 cm za rok. Vysvětlili to rostoucím tlakem pod povrchem – buď magmatu, nebo horké vody – a nejlépe to odpovídalo ploché vrstvě (sillu) v hloubce asi 1 km. [2, 3]

IGP pak sopku začal sledovat: v srpnu 2019 poprvé změřil polohu kontrolního bodu GNSS (přesné satelitní určení polohy), v říjnu 2022 přidal pět dalších bodů a v roce 2023 ještě jeden přímo v místě zvedání. Od července 2019 v oblasti pracují i seismometry. [2]

Zpráva IGP z listopadu 2024 vyhodnotila radarové snímky Sentinel-1 z let 2014–2023. Kolem kužele našla čtyři místa, kde se půda pohybuje – v místě, kde pohyb zjistila studie z roku 2016, dokonce o více než 30 cm, a v terénu tam jsou trhliny široké 5 cm. Podle IGP jde ale nejspíš o sesouvání a jiné povrchové procesy, ne o pohyb magmatu: měření GNSS, sklonoměry i zemětřesení byly v normálu. [2]

Nebezpečí

Peruánští vulkanologové řadí Cerro Auquihuato mezi sopky s nejnižším nebezpečím. Studie z roku 2016 ho označila za nejméně rizikovou sopku Peru a hodnocení z roku 2022 ho zařadilo do kategorie velmi nízkého nebezpečí. [2]

Fakta

Výška kužele nad okolím
asi 380 m
Pohyb půdy 2007–2011
až 1,8 cm za rok, 7 km JV od kužele
Monitoring
Instituto Geofísico del Perú (od 2019)

Slovníček

struskový kužel
menší sopka ve tvaru kužele, nasypaná z kousků pórovité lávy (strusky), které vylétají z jícnu
holocén
nejmladší geologické období, posledních asi 11 700 let
andezit
sopečná hornina se středním obsahem křemíku, typická pro sopky nad subdukčními zónami, jako jsou Andy
valy lávového proudu (levées)
ztuhlé okraje lávového proudu, mezi nimiž tekoucí láva teče jako v korytě
sill
plochá vrstva magmatu, která se vtlačí vodorovně mezi vrstvy hornin
GNSS
satelitní navigační systémy (např. GPS); přesná měření polohy ukážou, jestli se zem zvedá nebo posouvá
InSAR / DInSAR
metoda, která porovnává radarové snímky z družic pořízené v různé době a odhalí pohyby povrchu o centimetry

Zdroje

  1. Auquihuato, Cerro, Smithsonian Global Volcanism Program
  2. Vargas Alva, K., Villegas Lanza, J., Soto Castillones, E.: Análisis de la deformación en el entorno de los volcanes Sara Sara y Cerro Auquihuato a partir de series de tiempo DInSAR (periodo 2014–2023). Informe Técnico N°040-2024/IGP, Instituto Geofísico del Perú (2024)
  3. Morales Rivera, A. M., Amelung, F., Mothes, P.: Volcano deformation survey over the Northern and Central Andes with ALOS InSAR time series, Geochemistry, Geophysics, Geosystems 17(7), 2869–2883 (2016)
  4. Auquihuato, Wikipedia

Text sestaven 2026-10-31, ověřen 2026-10-31.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.