TerraBeat – zemětřesení a sopky

San Cristobal

sopka – Shield, Ecuador, Eastern Pacific Volcanic Regions

Kde
Ecuador, Eastern Pacific Volcanic Regions
Typ (GVP)
Shield
Nadmořská výška
707 m
Tektonické prostředí
Rift zone / Oceanic crust (< 15 km)
Poloha
-0,829°, -89,429°

San Cristóbal je nejvýchodnější ostrov Galapág a jeden z geologicky nejstarších. Celý ostrov je sopečný: jihozápadní část je stará a porostlá zelení, severovýchodní nižší a mladší, s holými lávovými proudy. Kdy tu naposledy tekla láva, není přesně známo, podle GVP možná před méně než 1 000 lety. [1, 4]

Jak vznikl

Galapágy vznikají nad horkou skvrnou – místem, kde z hloubky pláště stoupá horký materiál. San Cristóbal se podle abstraktu Harppové a Geista z roku 2025 budoval zhruba před 2,1 milionu až 300 000 lety. Podobně jako ostatní východní ostrovy vyrostl na tenké litosféře blízko středooceánského hřbetu, kde se od sebe vzdalují desky. [2, 1]

Na rozdíl od mladých štítových sopek na západních ostrovech Isabela a Fernandina neměl ostrov podle gravimetrických měření nikdy velkou kalderu. Jeho jihozápadní svahy jsou mírné a připomínají spíš ploché havajské štítové sopky než strmé štíty západních Galapág. [2, 1]

Jak vypadá

Ostrov měří asi 558 km². Nejvyšší vrchol Cerro San Joaquín má podle GVP 707 m, Wikipedie uvádí 713 nebo 730 m. Krajinu protínají zlomy a trhliny ve směru zhruba východoseverovýchod–západojihozápad. Podle GVP vytekla většina lávových proudů na severovýchodě z puklin ve směru jihozápad–severovýchod. [1, 4, 2]

Některé proudy dotekly až do moře. Kde se horká láva setkala s vodou, vznikly pobřežní (litorální) kužely. Na severním pobřeží je mladé sopečné pole se sopečnými kužely a lávovými proudy, které bylo podle abstraktu z roku 2025 činné asi před 174 000 až 5 000 lety. [1, 2]

Asi 5 km od severozápadního pobřeží stojí v moři dvojice strmých skal Kicker Rock (León Dormido). Jde o zbytek tufového kužele – sopky ze zpevněného popela, kterou z velké části rozrušilo moře. [1, 4]

Jezero El Junco

Ve vysočině na jihu ostrova leží v kráteru El Junco, největší sladkovodní jezero Galapág. Sladká voda z něj byla pro osídlení ostrova zásadní. [4]

Usazeniny na dně jezera zaznamenávají, kolik v minulosti pršelo. Studie Conroyové a kolegů z roku 2008 z nich vyčetla, že hladina jezera stoupá při deštivých letech jevu El Niño a klesá v suchých obdobích mezi nimi. Nejvíc srážek a nejsilnější výkyvy El Niña ukazuje záznam asi před 2 000 až 1 500 lety. [3]

Lidé kolem

Na ostrově žije asi 6 000 lidí, většinou v Puerto Baquerizo Moreno, hlavním městě ekvádorské provincie Galapágy. Charles Darwin tu vystoupil na břeh 16. září 1835 při plavbě lodi Beagle. Ostrov je domovem endemického drozdce, který jinde nežije, a lachtanů galapážských. [4]

Fakta

Stáří ostrova
asi 2,1 mil. – 300 000 let (hlavní stavba)
Plocha ostrova
asi 558 km²
Obyvatel ostrova
asi 6 000
Darwinova návštěva
16. září 1835

Slovníček

horká skvrna
místo, kde z hlubokého zemského pláště stoupá horký materiál a nad ním vznikají sopky
štítová sopka
široká sopka s mírnými svahy, postavená z mnoha proudů řídké lávy
kaldera
velká propadlina na vrcholu sopky, vzniklá zhroucením nad vyprázdněným magmatickým krbem
litorální kužel
kužel z úlomků lávy, který vznikne výbuchy páry, když lávový proud vteče do moře
tufový kužel
sopka z napečeného popela, vzniklá výbuchy při styku magmatu s vodou
El Niño
opakované oteplení povrchu východního Tichého oceánu, které mění počasí v širokém okolí; na Galapágách přináší vydatné deště
endemit
druh, který žije jen na jednom místě na světě

Zdroje

  1. San Cristobal, Smithsonian Global Volcanism Program
  2. Harpp, K., Geist, D.: Late-Stage Volcanism in the Galápagos: A Distinct Mechanism from Hawaiian Rejuvenated Volcanism (abstrakt, IAVCEI Scientific Assembly 2025, č. 3.4.15), IAVCEI Scientific Assembly 2025 (2025)
  3. Conroy, J. L., Overpeck, J. T., Cole, J. E., Shanahan, T. M., Steinitz-Kannan, M.: Holocene changes in eastern tropical Pacific climate inferred from a Galápagos lake sediment record. Quaternary Science Reviews 27 (2008), 1166–1180, doi:10.1016/j.quascirev.2008.02.015 (abstrakt), Quaternary Science Reviews (2008)
  4. San Cristóbal Island, Wikipedia

Text sestaven 2026-10-31, ověřen 2026-10-31.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.