Santiago

sopka – Shield, Ecuador, Eastern Pacific Volcanic Regions

Kde: Ecuador, Eastern Pacific Volcanic Regions
Typ (GVP): Shield
Nadmořská výška: 920 m
Tektonické prostředí: Rift zone / Oceanic crust (< 15 km)
Poslední známá erupce: 1906
Poloha: -0,220°, -90,770°

Santiago je neobydlený ostrov v souostroví Galapágy, který celý tvoří protáhlá štítová sopka. Její svahy pokrývají čerstvé lávové proudy z mnoha malých kuželů; naposledy láva tekla na začátku 20. století. Ostrov navštívil Charles Darwin a dnes je příkladem úspěšné ochrany přírody: zdivočelá prasata, kozy a osly se tu podařilo vyhubit. ^{[1, 2, 4]}

Jak vypadá

Ostrov se jmenuje také San Salvador nebo James Island. Tvoří ho dvě sopky, které se překrývají. Vyšší je severozápadní štítová sopka – široká, mírně skloněná hora z tekuté lávy. Jihovýchodní sopka soptila podél přímé trhliny, a je proto mnohem nižší. ^{[5, 4, 1]}

Hřeben na severozápadě lemuje řada struskových kuželů, tedy kopečků z kousků lávy vyvržených při erupci. Další drobné kužely jsou rozeseté po celém ostrově a na západním a východním pobřeží stojí výrazné tufové kužely ze zpevněného sopečného popela. ^[1]

Údaje o velikosti se liší: česká i anglická Wikipedie uvádějí plochu 585 km², organizace Galapagos Conservancy 572 km². Nejvyšší bod má podle GVP 920 m, podle anglické Wikipedie 907 m a podle Galapagos Conservancy 905 m. ^{[4, 5, 2, 1]}

Erupce

Nejmladší činnost se soustředila na oba konce ostrova. V zálivu James Bay na západě a Sullivan Bay na východě leží proudy lávy typu pahoehoe – s hladkým, zvlněným povrchem –, které vytekly v posledních několika stoletích. ^[1]

Proudy u James Bay se podařilo datovat neobvykle: láva v sobě uzavřela střepy nádob na marmeládu, které tu nechali bukanýři (piráti) v roce 1684. Tytéž proudy pak v roce 1835 popsal Charles Darwin. Katalog GVP ji proto vede jako erupci z roku 1759 s nejistotou ±75 let; přehledová studie z roku 2018 uvádí kolem roku 1754. ^{[1, 3]}

Na jihovýchodě ostrova zaznamenali lidé erupce v roce 1897 a v letech 1904–1906. Který proud v Sullivan Bay patří ke které z nich, není jisté: GVP uvádí u erupce z roku 1897 Sullivan Bay s otazníkem, česká Wikipedie připisuje proud roku 1897 a přehledová studie z roku 2018 roku 1906. ^{[1, 4, 3]}

Jak vznikl

Sopky Galapág patří ke skupině nad galapážskou horkou skvrnou, místem, kde z hloubi Země stoupá horký materiál. Nejstarší datované lávy na Santiagu jsou staré asi 750 000 let (podle starší studie citované v roce 2018 asi 770 000 let). Podle Harppové a Geista je Santiago nejmladší z východních sopek souostroví. ^{[1, 5, 3]}

Podle Harppové a Geista (2018) byla sopka nejčinnější asi před milionem let, spolu se sousedními ostrovy Rábida a Pinzón. Tehdy byla blíž ke středooceánskému hřbetu a její tvar silně ovlivnily tektonické síly – mnoho trhlin vede souběžně s dlouhou osou protáhlého ostrova. Stejně jako ostatní velké východní ostrovy nemá velkou kalderu. ^[3]

Historie

Ostrov sloužil bukanýrům, velrybářům i americké válečné lodi USS Essex (1812–1814) jako zdroj vody, dřeva a obřích želv. Darwinova loď Beagle připlula 5. října 1835 a narazila tu na Španěly, kteří sušili ryby a solili želví maso. ^[2]

Ve 20. a 60. letech 20. století se v kráteru Salt Mine (Solný důl) těžila sůl; přístaviště Puerto Egas nese jméno majitele firmy ze 60. let. Pokus o osídlení ve 30. letech nevyšel a ostrov zůstal bez stálých obyvatel. ^[2]

Život

Lidé sem v 19. století vypustili kozy, prasata a osly. Kozy zničily lesy a v horách po nich zbyly travnaté plochy, prasata vybírala hnízda obřích želv, mořských želv a buřňáků. V roce 1959 žilo na ostrově jen asi 500 obřích želv, převážně samců. ^[2]

Správa národního parku začala vetřelce omezovat v 80. letech a v rámci projektu Isabela je odstranila úplně: ostrov byl vyhlášen bez prasat v roce 2000 a bez koz a oslů v roce 2006. Vegetace se od té doby vzpamatovává. Zůstávají ale krysy a invazní ostružiník Rubus niveus, a suchozemští leguáni, které ještě popsal Darwin, tu vyhynuli. ^[2]

Fakta

Jiná jména: San Salvador, James Island
Nejstarší lávy: asi 750 000 let
Darwinova návštěva: 5. října 1835
Bez koz a oslů: od roku 2006

Slovníček

štítová sopka: široká sopka s mírnými svahy, postavená z mnoha proudů tekuté lávy
struskový kužel: malý kopec z kousků lávy (strusky) vyvržených při erupci kolem otvoru
tufový kužel: kužel ze zpevněného sopečného popela, často vzniklý výbuchy při setkání magmatu s vodou
pahoehoe: havajský název lávy s hladkým, provazovitě zvlněným povrchem
horká skvrna: místo, kde z hlubokého pláště stoupá horký materiál a nad ním vznikají sopky
kaldera: velká propadlina na vrcholu sopky, vzniklá zhroucením nad vyprázdněným magmatickým krbem

Zdroje

Santiago, Smithsonian Global Volcanism Program
Santiago Island, Galapagos Conservancy
Harpp, K. S., Geist, D. J.: The Evolution of Galápagos Volcanoes: An Alternative Perspective. Frontiers in Earth Science 6 (2018), doi:10.3389/feart.2018.00050, Frontiers in Earth Science (2018)
Santiago (Galapágy), Wikipedie
Santiago Island (Galápagos), Wikipedia

Text sestaven 2026-10-30, ověřen 2026-10-31.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.