Negra, Sierra

sopka – Shield, Ecuador, Eastern Pacific Volcanic Regions

Kde: Ecuador, Eastern Pacific Volcanic Regions
Typ (GVP): Shield
Nadmořská výška: 1 124 m
Tektonické prostředí: Rift zone / Oceanic crust (< 15 km)
Poslední známá erupce: 2018
Poloha: -0,830°, -91,170°

Sierra Negra je mohutná, ale velmi plochá štítová sopka na jihu ostrova Isabela v souostroví Galapágy. Má největší kalderu na Galapágách a patří k nejčinnějším sopkám souostroví – naposledy vybuchla v létě 2018, kdy se dno její kaldery během erupce propadlo o víc než 8 m a zase zvedlo. ^{[1, 2, 6]}

Jak vypadá

Sierra Negra je nejrozlehlejší z pěti velkých sopek ostrova Isabela, a přitom má nejpozvolnější svahy: v průměru méně než 5°, u pobřeží jen asi 2°. Je to štítová sopka – vznikla z mnoha vrstev řídké lávy, která tekla daleko, takže nemá tvar špičatého kužele, ale připomíná položený štít. Na západě a severu splývá se sousedními sopkami Cerro Azul a Alcedo. ^{[1, 5]}

Vrchol tvoří mělká kaldera (propadlina) – podle GVP 7 × 10,5 km velká a největší na Galapágách. Novější studie uvádí asi 9,5 × 7,5 km a hloubku kolem 100 m. Jejím západním dnem se vine 14 km dlouhý hřbet, který se zvedá podél tzv. padacích zlomů (anglicky trapdoor faults) – dno se tu nadzvedává jako padací dvířka zavěšená na jedné straně. ^{[1, 2]}

Mezi tímto hřbetem a západní stěnou kaldery leží Volcán de Azufre (Sírová sopka), největší pole fumarol na Galapágách – míst, kudy z nitra unikají horké plyny. Na svazích sopky je mnoho menších struskových a rozstřikových kuželů, hlavně podél pásma puklin protaženého k východoseverovýchodu, a u pobřeží tufové kužely, z nichž některé tvoří ostrůvky. ^{[1, 6]}

Jak vznikl

Sierra Negra patří ke skupině sopek Galapág, které vznikly nad horkou skvrnou – místem, kde z hlubokého zemského pláště stoupá horký materiál. Stojí na oceánské kůře tenčí než 15 km. Magma se pod kalderou hromadí v mělkém zásobníku ve tvaru ploché vrstvy (sillu). ^{[1, 2]}

Erupce

Katalog GVP zná přes deset erupcí od roku 1813, u několika starších ale není jisté, která sopka na Isabele vlastně soptila. Podle studie z roku 2021 tu od roku 1948 proběhlo pět potvrzených erupcí, v průměru zhruba jedna za 14 let. ^{[1, 2]}

Velká erupce v letech 1979–1980 začala 13. listopadu 1979 z puklin na horním severním svahu. Lávové proudy z ní doputovaly až k severnímu pobřeží ostrova. Další erupce v říjnu 2005 trvala asi týden a láva vytékala na severním okraji kaldery. ^[1]

Poslední erupce začala 26. června 2018. Nejdřív udeřilo pod kalderou zemětřesení o síle Mw 5,4 a asi o deset hodin později se na severním okraji kaldery otevřely pukliny, které se během jednoho dne protáhly 8,5 km k severozápadu. Láva tekla do kaldery i po severním svahu. Erupce skončila v druhé polovině srpna 2018, láva pokryla asi 30,6 km². ^{[2, 3]}

Úřady vyhlásily oranžovou výstrahu, asi 50 lidí z okolí odešlo z domovů a v nejbližších místech se přerušilo vyučování. Návštěvy sopky byly pozastavené. Na svazích sopky žijí obří želvy a leguáni. ^[3]

Co o něm dnes víme

Hned po erupci v roce 2005 se dno kaldery začalo znovu zvedat, jak se pod ním hromadilo magma. Za 13 let vystoupalo uprostřed kaldery o víc než 6,5 m, ke konci (od konce roku 2017) až o 1,4 m za rok. ^[2]

Erupci v roce 2018 spustilo zemětřesení na padacím zlomu uvnitř kaldery, které dno naráz nadzvedlo – u jedné stanice GPS o 1,83 m. Když pak magma odtékalo, střed kaldery klesl o 8,5 m. Pohyby na zlomu ale část dna zase zvedly, takže kaldera po erupci zůstala trvale asi o 1,5 m výš než předtím. Takovému dlouhodobému vyzdvihování dna kaldery se říká resurgence. ^[2]

Podobně začala už erupce v roce 2005: zlom v jižní části kaldery se pohnul asi pět měsíců před ní a znovu tři hodiny před začátkem erupce. Předpovídat další erupce ale podle autorů studie bude těžké, zvlášť kdyby se magma vydalo k obydleným místům. ^[2]

Monitoring

Sopku hlídá ekvádorský Geofyzikální ústav (IG-EPN). První dvě seismické stanice na ni postavil v roce 2012. Když v roce 2017 přibývalo silnějších zemětřesení, přibylo na jaře 2018, dva až tři měsíce před erupcí, dalších 14 stanic. Sopku tehdy přijeli zkoumat i vědci z USA, Skotska a Francie. ^{[4, 2]}

Kromě seismometrů sopku sledovalo i deset stanic GPS a radarové družice (metoda InSAR), které měří, jak se povrch zvedá nebo klesá. Podle seismologa Maria Ruize z IG-EPN patří dění před erupcí v roce 2018 k nejlépe zdokumentovaným v Ekvádoru. ^{[2, 4]}

Lidé kolem

Do 10 km od vrcholu žije jen asi 400 lidí, do 100 km necelých 10 000. Výlety na sopku obvykle začínají v obci Puerto Villamil. Trasa obvykle vede po východním okraji kaldery a pak do čerstvých lávových polí severovýchodně od ní. ^{[1, 5, 3]}

Fakta

Poslední erupce: 26. 6. – srpen 2018, láva na ploše asi 30,6 km²
Zdvih dna kaldery 2005–2018: víc než 6,5 m
Pokles při erupci 2018: asi 8,5 m
Fumaroly: Volcán de Azufre, největší pole na Galapágách
Observatoř: IG-EPN

Slovníček

štítová sopka: široká sopka s mírnými svahy, vzniklá z mnoha proudů řídké lávy
kaldera: velká propadlina na vrcholu sopky, která vznikne, když se povrch propadne do vyprázdněného magmatického krbu
padací zlom (trapdoor fault): zlom uvnitř kaldery, podél kterého se část dna zvedá jako padací dvířka otočená kolem jedné strany
fumarola: otvor v zemi, ze kterého unikají horké sopečné plyny a pára
tufový kužel: kužel z popela slepeného v pevnou horninu (tuf), který vzniká, když se magma setká s vodou
horká skvrna: místo, kde z hlubokého zemského pláště stoupá horký materiál a nad ním vznikají sopky
sill: plochá vrstva magmatu, které se vtlačilo vodorovně mezi vrstvy hornin
resurgence: opětovné vyzdvihování dna kaldery tlakem magmatu zespodu
Mw (momentová magnituda): míra síly zemětřesení odvozená od velikosti posunu na zlomu
InSAR: metoda, kdy se porovnávají radarové snímky z družic a z nich se počítá, o kolik se povrch zvedl nebo klesl

Zdroje

Sierra Negra, Smithsonian Global Volcanism Program
Bell, A.F., La Femina, P.C., Ruiz, M. et al. (2021): Caldera resurgence during the 2018 eruption of Sierra Negra volcano, Galápagos Islands. Nature Communications 12, 1397, doi:10.1038/s41467-021-21596-4, Nature Communications (plný text: PubMed Central) (2021)
Continuos sismos por actividad del volcán Sierra Negra (1. 7. 2018), El Universo (2018)
Sierra Negra es el volcán más monitoreado de Galápagos (10. 4. 2021), Primicias (2021)
Sierra Negra (Galápagos), Wikipedia
Sierra Negra (sopka), Wikipedie

Text sestaven 2026-10-29, ověřen 2026-10-29.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.