Wolf

sopka – Shield, Ecuador, Eastern Pacific Volcanic Regions

Kde: Ecuador, Eastern Pacific Volcanic Regions
Typ (GVP): Shield
Nadmořská výška: 1 710 m
Tektonické prostředí: Rift zone / Oceanic crust (< 15 km)
Poslední známá erupce: 2022
Poloha: 0,020°, -91,350°

Wolf je nejvyšší sopka Galapág. Leží přímo na rovníku na severu ostrova Isabela a na vrcholu má kalderu hlubokou kolem 700 m. Erupce z roku 1797 je první, kterou kdo na Galapágách pozoroval a popsal, a na jejích svazích žije jediná populace vzácného růžového leguána. ^{[1, 2, 5]}

Jak vypadá

Wolf je štítová sopka – široká hora navršená z mnoha tekutých lávových proudů. Proti ostatním sopkám ostrova Isabela má ale strmější svahy, místy až 35°. Vrchol tvoří kaldera (velká propadlina po vyprázdnění magmatického krbu), podle GVP široká 6 × 7 km a hluboká 700 m. ^[1]

Na západní straně kaldery se zvedá výrazná plošina, asi 450 m nad jejím dnem. Velkou část dna pokrývá láva z roku 1982. Svahy na sever, severozápad a jihovýchod rozbrázdily trhliny, ze kterých láva vytékala, a na jejich prodloužení leží další průduchy už pod mořem. ^[1]

Na východním okraji kaldery stojí řetěz malých kuželů ze strusky. Z nich stékaly lávové proudy bez vegetace přes zalesněné svahy až do moře. Na Wolfu je víc lávy typu aa (s drsným, rozlámaným povrchem) než na ostatních galapážských sopkách. ^[1]

Údaje o výšce a velikosti kaldery se mírně liší: GVP a NASA uvádějí 1 710 m, agentura AP při erupci 2022 psala o 1 701 m. NASA popisuje kalderu jako asi 7 km širokou a téměř 700 m hlubokou, popisek k fotce na stránkách GVP uvádí 5,5 × 7 km a hloubku 600 m. ^{[1, 2, 4]}

Jak vznikl

Galapágy vznikly nad horkou skvrnou – místem, kde z hlubin Země stoupá horký materiál pláště a taví se. Wolf je jednou ze sopek, které tak vyrostly na oceánské kůře. ^{[2, 1]}

Sopka nese jméno německého geologa Theodora Wolfa, který Galapágy zkoumal v 19. století. Po něm se jmenuje i ostrov Wolf na severu souostroví. Anglicky se jí říká také Mount Whiton. ^[6]

Erupce

Erupce v srpnu 1797 je nejstarší pozorovaná a zapsaná erupce na Galapágách. Od té doby katalog GVP eviduje přes deset dalších, mimo jiné v letech 1925–1926, 1948, 1963 a 1982. Starší výlevy lávy na úpatí vědci datovali podle toho, jak dlouho byla hornina vystavena kosmickému záření. ^[1]

Dne 25. května 2015 se sopka probudila po 33 letech. Otevřela se trhlina u vrcholu podél okraje kaldery, oblak plynů a popela vystoupal asi 15 km vysoko a láva stekla po východních a jihovýchodních svazích až do moře. V polovině června se činnost přesunula dovnitř kaldery, kde nová láva překryla proudy z roku 1982. GVP hodnotí erupci stupněm VEI 4. ^{[2, 3, 1]}

Další erupce začala podle GVP 6. ledna 2022 podle GVP skončila 14. dubna; láva při ní tekla po svazích. Podle ekvádorského Geofyzikálního institutu vystoupal oblak plynů a popela do výšky asi 3 800 m nad mořem. Z oblasti odvezli osm lidí – strážce národního parku a vědce, kteří tu zkoumali růžové leguány. Obydlená místa leží na opačné straně ostrova. ^{[4, 1]}

Růžový leguán

Jen na svazích Wolfu, ve výšce asi 600 až 1 700 m, žije leguán galapážský růžový (Conolophus marthae). Strážci parku si růžových zvířat všimli v roce 1986, ale vědci je začali pořádně zkoumat až v roce 2000 a jako samostatný druh je popsali v roce 2009. ^[5]

Podle Červeného seznamu IUCN z roku 2012 je druh kriticky ohrožený a zbývá ho méně než 200 dospělých jedinců. Při erupci 2015 se ochránci přírody o leguány báli, láva a popel ale mířily na východ a jihovýchod, zatímco leguáni i místní želvy obrovské žijí převážně severně a západně od vrcholu. ^{[5, 2]}

Co o něm dnes víme

Z dřívějších erupcí Wolfu žádná měření pohybů povrchu nejsou, a tak erupce 2015 poprvé umožnila prozkoumat jeho magmatický systém – pomocí družicového radaru (metodou InSAR, která porovnává radarové snímky z různých dnů a zjistí, o kolik se zem zvedla či poklesla). Podle studie z roku 2016 se při ní dno kaldery silně propadlo. Pokles vysvětlují dva propojené zásobníky magmatu asi 1 km a 5 km pod hladinou moře. ^[3]

Seizmickou činnost sopky sleduje Geofyzikální institut Národní polytechnické školy v Quitu (IG-EPN); v červnu 2015 například zachytil zesílené otřesy uvnitř kaldery u jejího jižního okraje. ^[2]

Fakta

První popsaná erupce na Galapágách: 1797
Největší nedávná erupce: 2015, VEI 4, oblak asi 15 km
Jméno po: geolog Theodor Wolf (19. století)
Endemický druh: leguán galapážský růžový, popsán 2009
Observatoř: IG-EPN (Ekvádor)

Slovníček

štítová sopka: široká, mírně klenutá sopka navršená hlavně z tekutých lávových proudů
kaldera: velká propadlina na vrcholu sopky, vzniklá zhroucením po vyprázdnění magmatického krbu
láva aa: láva, která po ztuhnutí tvoří drsný povrch z ostrých rozlámaných bloků
horká skvrna: místo, kde z hlubin Země stoupá horký materiál pláště a pod povrchem se taví, takže tam vznikají sopky
VEI: index sopečné explozivity – stupnice síly výbuchu od 0 do 8
InSAR: měření pohybů zemského povrchu porovnáním radarových snímků z družic pořízených v různých dnech

Zdroje

Wolf, Smithsonian Global Volcanism Program
Eruption of Wolf Volcano Continues, NASA Earth Observatory (2015)
Xu, W., Jónsson, S., Ruch, J., Aoki, Y.: The 2015 Wolf volcano (Galápagos) eruption studied using Sentinel-1 and ALOS-2 data. Geophysical Research Letters 43 (2016), 9573–9580, doi:10.1002/2016GL069820 (abstrakt), Geophysical Research Letters (2016)
Tallest Galapagos volcano erupts, spewing lava, ash (AP), NBC Miami / Associated Press (2022)
Galápagos pink land iguana, Wikipedie (anglická)
Volcán Wolf, Wikipedie (anglická)

Text sestaven 2026-10-29, ověřen 2026-10-29.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.