TerraBeat – zemětřesení a sopky

Ecuador

sopka – Shield, Ecuador, Eastern Pacific Volcanic Regions

Kde
Ecuador, Eastern Pacific Volcanic Regions
Typ (GVP)
Shield
Nadmořská výška
790 m
Tektonické prostředí
Rift zone / Oceanic crust (< 15 km)
Poslední známá erupce
1150
Poloha
-0,020°, -91,546°

Volcán Ecuador je nejmenší ze šesti velkých štítových sopek na ostrově Isabela v souostroví Galapágy a leží na rovníku. Jeho západní polovina se zřítila do moře, takže z kaldery zbyla otevřená podkova. Je to jediná sopka Isabely bez erupce v historické době. [1, 4, 2, 3]

Jak vypadá

Sopka tvoří severozápadní cíp ostrova Isabela a je vysoká 790 m. Její kaldera – velká propadlina na vrcholu – je na západě otevřená k moři. Dno kaldery pokrývají mladé lávové proudy; jeden tmavý proud lávy typu aa sám zabírá asi polovinu dna. Na jižní straně kaldery je výrazný stupeň a dnem se táhnou řady malých struskových a výmetných kuželů. [1, 4]

Na pobřeží stojí dva velké pyroklastické kužely. Mladé lávové proudy, které doputovaly až k moři, vytvořily mys Cape Berkeley; sopce se také říká sopka Cape Berkeley. Z východních svahů vybíhá k severovýchodu řada trhlinových průduchů, která sopku spojuje se sousední sopkou Wolf. [1, 4]

Zřícení západní poloviny

Podle studie z roku 2002 postihlo sopku nejméně jedno velké zřícení, které odneslo celou její západní polovinu. Datování hornin metodami argon-argon a kosmogenním heliem ukázalo, že k tomu došlo před méně než 100 000 lety. Zřícená hmota se přesunula do moře. [2, 3]

Pod kalderou leží malý magmatický krb o objemu asi 0,1 km³. Zřícení změnilo cesty magmatu: otevřely se nové cesty k povrchu, takže magma může vytékat níž na svazích a k vrcholu se ho dostává méně. Část magmatu, hlavně ta, která vytéká z pásma trhlin na východě sopky, krb úplně obchází. Protože za posledních 100 000 let bylo na vrcholu jen málo erupcí, vypadá sopka podle autorů staře a silně rozrušeně. [2]

Bakalářská práce z University of Washington z roku 2006 si dala za cíl spočítat, kolik materiálu se při zřícení přesunulo do moře, a podle toho určit, o jaký druh zřícení šlo. [3]

Erupce

Žádnou erupci Ecuadoru lidé nepozorovali. Nejmladší lávové proudy ale vypadají podobně čerstvě jako velmi mladé proudy na ostatních sopkách Isabely. Katalog GVP podle datování kosmickým zářením (podle toho, jak dlouho byl povrch lávy vystaven záření z vesmíru) klade poslední erupci zhruba do doby kolem roku 1150. [1]

Fakta

Zřícení západní poloviny
před méně než 100 000 lety
Magmatický krb pod kalderou
asi 0,1 km³
Jiný název
Cape Berkeley

Slovníček

štítová sopka
široká sopka s mírnými svahy, kterou postavily opakované výlevy tekuté lávy; tvarem připomíná položený štít
kaldera
velká propadlina na vrcholu sopky, která vznikne, když se zhroutí povrch nad vyprázdněným magmatickým krbem
aa láva
láva, jejíž povrch po ztuhnutí tvoří ostré, drsné kusy a bloky
pyroklastický kužel
kužel nakupený z úlomků lávy a popela vyvržených při výbušné erupci
magmatický krb
podzemní prostor, kde se pod sopkou hromadí roztavená hornina (magma)

Zdroje

  1. Ecuador, Smithsonian Global Volcanism Program
  2. Geist, D., White, W. M., Albarede, F., Harpp, K., Reynolds, R., Blichert-Toft, J., Kurz, M. D.: Volcanic evolution in the Galápagos: The dissected shield of Volcan Ecuador. Geochemistry, Geophysics, Geosystems 3 (2002), doi:10.1029/2002GC000355 (abstrakt), Geochemistry, Geophysics, Geosystems (2002)
  3. Hall, H.: Forensic geomorphology of Volcan Ecuador, Galapagos: Collapse, lateral eruption or both? (bakalářská práce, University of Washington, 2006), University of Washington (2006)
  4. Volcán Ecuador, Wikipedia

Text sestaven 2026-10-31, ověřen 2026-10-31.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.