Fernandina

sopka – Shield, Ecuador, Eastern Pacific Volcanic Regions

Kde: Ecuador, Eastern Pacific Volcanic Regions
Typ (GVP): Shield
Nadmořská výška: 1 476 m
Tektonické prostředí: Rift zone / Oceanic crust (< 15 km)
Poslední známá erupce: 2024
Poloha: -0,370°, -91,550°

Fernandina je nejčinnější sopka Galapág a ze všech leží nejblíž horké skvrně, která souostroví vytváří. Je to štítová sopka s hlubokou kalderou, na neobydleném ostrově na západním okraji souostroví. Erupce tu přicházejí každých pár let; ta v roce 2024 byla podle ekvádorských vulkanologů největší za posledních 40 let. ^{[1, 2]}

Jak vypadá

Fernandina je čedičová štítová sopka – široká a plochá, postavená z mnoha vrstev řídké lávy. Má typický profil galapážských sopek, kterému se říká „obrácená polévková mísa“. Nejvyšší bod je 1 476 m nad mořem. Česká Wikipedie sopku vede pod jménem La Cumbre. ^{[1, 5]}

Na vrcholu je hluboká kaldera, protáhlá od severozápadu k jihovýchodu, s rozměry kolem 5 × 6,5 km (na jiném místě GVP uvádí 4 × 6,5 km). Vznikla v několika fázích propadání. Kolem kaldery se táhnou obloukovité trhliny, které hrály velkou roli při růstu sopky. ^[1]

Jak vznikl

Galapágy vznikají nad horkou skvrnou – místem, kde z hlubokého zemského pláště stoupá horký materiál (plášťový chochol). Fernandina leží tomuto chocholu nejblíž ze všech galapážských sopek a zároveň je z nich nejčinnější. Česká Wikipedie ji uvádí i jako nejmladší sopku souostroví. ^{[1, 5]}

Erupce

Velká událost přišla v červnu 1968. Po silném výbuchu (VEI 4) se dno kaldery propadlo, nejvíc o asi 350 m na jihovýchodním konci. Propadání probíhalo postupně a nerovnoměrně. ^[1]

Při erupci v září 1988 se zřítila část východní stěny kaldery o objemu skoro 1 km³. Sesutá hornina pokryla velkou část dna kaldery a pohltila jezero, které tam bylo. ^[1]

Většina pozdějších erupcí vyšla z trhlin na okraji kaldery nebo blízko něj a vytvořila lávové proudy uvnitř kaldery. V roce 1995 ale láva z trhliny na jihozápadním svahu dotekla až k moři. Západní konec souostroví je neobydlený, a tak erupci z roku 1981 tehdy nikdo neviděl. ^[1]

Erupce z března 2024 vyšla ze soustavy trhlin vysoko na jihovýchodním svahu. Podle Geofyzikálního ústavu (IG-EPN) trvala 68 dní a skončila 8.–9. května. Láva pokryla přes 15 km², vyteklo asi 60 milionů m³ magmatu a 6. dubna proudy dorazily k moři, kde ostrov zvětšily asi o 10 hektarů. ^{[2, 1]}

Co o něm dnes víme

Fernandina patří k sopkám, na kterých se zkoumá, jak rostou štítové sopky. Vědci tu pomocí měření z družic (mimo jiné radarových snímků) sledují, jak se zem zvedá a klesá, když se pod ní pohybuje magma. ^[3]

Studie z roku 2013 ukázala, že nedávné erupce nezačínaly svislými trhlinami plnými magmatu (žílami), jak se u Galapág předpokládalo, ale téměř vodorovnými vrstvami magmatu – tzv. sily – vycházejícími z mělké zásobárny. Jeden radarový snímek pořízený 1–2 hodiny před začátkem erupce v roce 2009 zachytil, jak se takový sil právě vtlačuje do sopky. ^[3]

Podle autorů se obloukovité trhliny kolem kaldery otevírají hlavně v místech, která předtím zvedl sil. To by mohlo vysvětlit, proč se na Fernandině střídají trhliny paprskovité (radiální) a obloukovité. Předpověděli, že další erupce vyjde z obloukovité trhliny těsně jihozápadně od okraje kaldery. Další erupce v září 2017 pak podle GVP vyšla z jihojihozápadního okraje kaldery. ^{[3, 1]}

Život

Na Fernandině žila vlastní želva sloní, Chelonoidis phantasticus, známá jen z jediného exempláře z roku 1906 a považovaná za vyhynulou. V roce 2019 našli vědci na jihovýchodě ostrova samici, které se začalo říkat Fernanda. Podle studie z roku 2022 patří obě želvy ke stejné samostatné linii, odlišné od všech ostatních galapážských želv. ^[4]

Fernanda žila na ostrůvku vegetace, který lávové proudy oddělily od hlavní zarostlé části ostrova. Na první pohled je malá a zakrslá, ale podle odhadu má přes 50 let. ^[4]

Fakta

Velká erupce: 1968, VEI 4, propad kaldery až o 350 m
Kaldera: asi 5 × 6,5 km
Erupce 2024: 68 dní, láva přes 15 km², asi 60 mil. m³
Observatoř: Instituto Geofísico (IG-EPN), Ekvádor
Vzácný obyvatel: želva Chelonoidis phantasticus (Fernanda, nalezena 2019)

Slovníček

štítová sopka: široká plochá sopka postavená z mnoha vrstev řídké lávy, která teče daleko
čedič: tmavá sopečná hornina chudá na křemík; jeho láva je řídká
kaldera: velká propadlina, která vznikne, když se zhroutí povrch nad vyprázdněnou zásobárnou magmatu
horká skvrna: místo, kde z hlubokého zemského pláště stoupá horký materiál (plášťový chochol) a nad ním vznikají sopky
VEI: index sopečné výbušnosti, stupnice síly erupcí od 0 (nejslabší) do 8
žíla (dajk): svislá nebo strmá trhlina v hornině vyplněná magmatem
sil: téměř vodorovná vrstva magmatu vtlačená mezi vrstvy hornin

Zdroje

Fernandina, Smithsonian Global Volcanism Program
El Instituto Geofísico confirma el fin del proceso eruptivo del volcán La Cumbre (květen 2024), Primicias (podle Instituto Geofísico EPN) (2024)
Bagnardi, M., Amelung, F., Poland, M.P. (2013): A new model for the growth of basaltic shields based on deformation of Fernandina volcano, Galápagos Islands. Earth and Planetary Science Letters 377–378, 358–366, doi:10.1016/j.epsl.2013.07.016 (abstrakt), Earth and Planetary Science Letters (záznam USGS) (2013)
Tisková zpráva o potvrzení želvy z Fernandiny (9. 6. 2022), Newcastle University (2022)
La Cumbre, Wikipedie

Text sestaven 2026-10-29, ověřen 2026-10-29.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.