TerraBeat – zemětřesení a sopky

Mojanda

sopka – Stratovolcano(es), Ecuador, South America Volcanic Regions

Kde
Ecuador, South America Volcanic Regions
Typ (GVP)
Stratovolcano(es)
Nadmořská výška
4 263 m
Tektonické prostředí
Subduction zone / Continental crust (> 25 km)
Poloha
0,130°, -78,270°

Mojanda je rozložitý sopečný masiv na severu Ekvádoru, jihozápadně od města Otavalo. Ve skutečnosti jde o dvě sopky, Mojandu a Fuya Fuyu, které rostly vedle sebe ve stejné době. Na vrcholu Mojandy leží v kaldeře horská jezera, oblíbený cíl výletů. [1, 2, 3]

Dvě sopky vedle sebe

Masiv leží v Andách nad subdukční zónou. GVP ho řadí k největším sopkám severní části Meziandské sníženiny. Dlouho se považoval za jedinou sopku; studie Jimeneze a kolegů z roku 1997 ukázala, že jde o dvě sopky činné současně, s rozdílným stylem erupcí i odlišným magmatem. Jejich průduchy dělí jen asi 3 km. [1, 2, 3]

Východní Mojanda vytvářela hlavně andezitové lávové proudy. Po zhroucení prvního vrcholu do kaldery na něm vyrostl menší kužel, který později zničily silné výbuchy způsobené stykem magmatu s vodou. Po nich zůstala menší vrcholová kaldera. Podle anglické Wikipedie skončila činnost Mojandy asi před 200 000 lety. [2, 1, 3]

Západní Fuya Fuya chrlila lávu a stavěla lávové dómy, ale prošla i dvěma mohutnými pliniovskými erupcemi, při nichž padala ryolitová pemza. Později se část její stavby i západní svah Mojandy zřítily podobně jako při slavném zřícení sopky Mount St. Helens v USA. Vznikla podkovovitá kaldera otevřená k západu – podle GVP mladší než 165 000 let, podle Wikipedie stará zhruba 165 000 let. [2, 1, 3]

Jak vypadá

Uvnitř podkovovité kaldery Fuya Fuyi vyrostl nový kužel a dacitové lávové dómy. Nejmladší dómy nenesou stopy po ledovcích, a mohou tedy pocházet z holocénu (posledních asi 11 700 let). Kdy přesně vznikly, není známo, a GVP proto vede sopku jen s nejistým dokladem holocenní činnosti. [1, 3]

Ve vrcholové kaldeře Mojandy leží jezera. GVP mluví o dvou jezerech a jmenuje Lagunu Grande de Mojanda; anglická Wikipedie uvádí tři – Karikucha (největší), Yanakucha a Warmikucha. Jezera jsou od roku 2002 chráněná a z Otavala k nim je to taxíkem asi 20 minut. [1, 3]

Svahy nad pásmem mlžného lesa pokrývá páramo – vysokohorské travnaté a keřové porosty, kde se často pase dobytek. [3]

Fakta

Vzdálenost obou průduchů
asi 3 km
Konec činnosti Mojandy
asi před 200 000 lety (Wikipedie)
Zřícení Fuya Fuyi
méně než 165 000 let (GVP)
Ochrana jezer
od roku 2002

Slovníček

subdukční zóna
místo, kde se jedna litosférická deska zasouvá pod druhou; v hloubce se tam tvoří magma pro sopky
kaldera
velká propadlina, která vznikne, když se po mohutné erupci zhroutí povrch nad vyprázdněným magmatickým krbem, nebo po zřícení části sopky
andezit, dacit, ryolit
sopečné horniny seřazené podle rostoucího obsahu křemíku; čím víc křemíku, tím hustší láva a výbušnější erupce
pliniovská erupce
velmi silná výbušná erupce s vysokým sloupcem popela a pemzy, pojmenovaná po Pliniovi mladším, který popsal výbuch Vesuvu v roce 79
pemza
lehká pórovitá sopečná hornina plná bublinek po plynech, často plave na vodě
lávový dóm
hromada velmi husté lávy, která se vytlačí z průduchu a neteče daleko
holocén
nejmladší období dějin Země, posledních asi 11 700 let
páramo
vysokohorská travnatá a keřová krajina v tropických Andách nad horní hranicí lesa

Zdroje

  1. Mojanda, Smithsonian Global Volcanism Program
  2. Jimenez, M., Hall, M. L., Robin, C., Monzier, M., Escobar, P.: Mojanda volcanic complex (Ecuador): development of two adjacent contemporaneous volcanoes with contrasting eruptive styles and magmatic suites (1997, záznam s abstraktem), REDI CEDIA (Scopus) (1997)
  3. Mojanda, Wikipedia

Text sestaven 2026-10-31, ověřen 2026-10-31.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.