Chiles-Cerro Negro

sopka – Stratovolcano, Colombia-Ecuador, South America Volcanic Regions

Kde: Colombia-Ecuador, South America Volcanic Regions
Typ (GVP): Stratovolcano
Nadmořská výška: 4 698 m
Tektonické prostředí: Subduction zone / Continental crust (> 25 km)
Poslední známá erupce: 1936
Poloha: 0,817°, -77,938°

Chiles a Cerro Negro de Mayasquer jsou dvě sousední sopky přímo na hranici Kolumbie a Ekvádoru. Spolehlivě doložená erupce z historické doby tu není, ale od roku 2013 je pod nimi neobvykle neklidno: přístroje zaznamenaly statisíce drobných zemětřesení a několik silných, která lidé cítili. ^{[1, 3, 4]}

Jak vypadá

Komplex tvoří dva stratovulkány (vrstevnaté sopky z lávy a popela). Vyšší Chiles má vrchol pokrytý ledovcem a kalderu (velkou propadlinu) otevřenou k severu. Asi 4 km západoseverozápadně od něj leží Cerro Negro de Mayasquer s kalderou otevřenou k západu. ^[1]

Na břehu malého kráterového jezera Cerro Negra unikají ze země sirné páry (solfatary). Na východním úbočí Chiles jsou horké prameny a činný hydrotermální systém, tedy podzemní oběh horké vody ohřívané sopkou. ^[1]

Erupce

Chiles naposledy vybuchl asi před 160 000 lety. Lávové proudy Cerro Negra z andezitu a dacitu možná pocházejí z holocénu, tedy z posledních asi 11 700 let, ale jisté to není. ^[1]

Katalog GVP vede erupci z 17. července 1936, kterou podle anglické Wikipedie ohlásil kolumbijský úřad INGEOMINAS. Mohlo jít ale o omyl: hlášení se možná týkalo ekvádorské sopky Reventador. Wikipedie dodává, že jinak Cerro Negro nesoptilo asi 160 000 let; podle GVP ale mohou být jeho lávové proudy holocenní, takže stáří poslední erupce zůstává nejisté. ^{[1, 5]}

Neklid od roku 2013

Od dubna 2013 zachytily přístroje pod sopkami tři roje zemětřesení a od listopadu 2013 do prosince 2014 přes 400 000 otřesů (podle abstraktu Maria Ruize z Geofyzikálního institutu v Quitu, publikovaného v roce 2015). Při největším roji mezi březnem a 12. prosincem 2014 jich bylo v průměru 3 894 denně. Většina měla magnitudo 1 až 4; přesně určená ohniska ležela 1–4 km jižně od Chiles v hloubce do 14 km. Na povrchu se přitom žádná sopečná činnost neukázala. ^[3]

Roj vyvrcholil 20. října 2014 zemětřesením jižně od sopek. Studie z roku 2016 mu přisuzuje momentové magnitudo 5,6 (abstrakt z roku 2015 uvádí lokální magnitudo 5,7). Podle družicových radarových měření se tehdy pohnul zlom v hloubce 1,4–3,4 km, který se předtím naposledy utrhl v roce 1886. ^{[2, 3]}

Měření GPS ukázala, že se terén asi 20 dní před zemětřesením zvedal. Příčinou byl nejspíš rostoucí tlak v hloubce přes 13 km, asi 10–15 km jižně od Chiles. Po zemětřesení se zdvih zastavil a otřesů začalo ubývat. Autoři studie z toho usuzují, že zemětřesení během sopečného neklidu může přísun magmatu k povrchu naopak přibrzdit. ^[2]

Klid nevydržel. Koncem března 2022 se terén znovu začal deformovat a 25. července 2022 přišlo zemětřesení o magnitudu 5,7 asi 15 km jihovýchodně od vrcholu Chiles – nejsilnější od začátku soustavného měření v listopadu 2013. Lidé ho cítili v několika kolumbijských departementech i v ekvádorské provincii Carchi a poškodilo některé budovy, hlavně v Ekvádoru. ^[4]

Monitoring

Sopky hlídají společně Kolumbijská geologická služba (SGC) se svou observatoří v Pastu a Geofyzikální institut Národní polytechnické školy v Quitu (IG-EPN). Na přelomu let 2014 a 2015 měli v oblasti 13 seismických stanic, 5 kolumbijských a 8 ekvádorských. ^{[3, 4]}

V červenci 2022 platil v Kolumbii pro komplex žlutý stupeň výstrahy (III), který znamená změny v chování sopky. SGC tehdy upozornila, že neklid trvá už asi devět let a lidé by si na něj neměli zvykat. Jako možné příznaky, které by vedly ke zvýšení na oranžový stupeň, uvedla nové pukliny, fumaroly, drobné výrony popela nebo freatickou erupci (výbuch páry bez nového magmatu). ^[4]

Fakta

Otřesů od listopadu 2013 do prosince 2014: přes 400 000
Nejsilnější zemětřesení od začátku měření (11/2013, stav 7/2022): M 5,7, 25. července 2022
Zemětřesení 20. října 2014: Mw 5,6
Kdo hlídá: SGC (Kolumbie) a IG-EPN (Ekvádor)

Slovníček

stratovulkán: vrstevnatá sopka, která vyrostla ze střídajících se vrstev lávy a sopečného popela
kaldera: velká propadlina na vrcholu sopky, vzniklá zhroucením nebo rozrušením jejího vrcholu
solfatara: místo, kde ze země unikají horké sopečné plyny bohaté na síru
hydrotermální systém: podzemní oběh vody, kterou ohřívá teplo sopky; projevuje se horkými prameny a výrony páry
andezit, dacit: sopečné horniny se středním až vyšším obsahem křemíku, typické pro sopky nad subdukčními zónami
holocén: nejmladší geologické období, posledních asi 11 700 let
roj zemětřesení: série mnoha otřesů v krátké době na jednom místě bez jednoho výrazně nejsilnějšího hlavního otřesu na začátku
momentové magnitudo (Mw): nejčastěji používaná míra síly zemětřesení, odvozená z velikosti posunu na zlomu
freatická erupce: výbuch páry, když se podzemní voda náhle ohřeje od horkých hornin; nevyvrhuje nové magma

Zdroje

Chiles-Cerro Negro, Smithsonian Global Volcanism Program
Ebmeier, S. K., Elliott, J. R., Nocquet, J.-M. a kol.: Shallow earthquake inhibits unrest near Chiles–Cerro Negro volcanoes, Ecuador–Colombian border. Earth and Planetary Science Letters 450 (2016), 283–291, doi:10.1016/j.epsl.2016.06.046 (abstrakt), Earth and Planetary Science Letters (2016)
Ruiz, M.: Temporal Evolution of a Seismic Swarm at Chiles – Cerro Negro volcanic complex. Geophysical Research Abstracts 17, EGU2015-14749, EGU General Assembly 2015 (2015)
Boletín extraordinario de actividad de los volcanes Chiles y Cerro Negro, 26. 7. 2022, Servicio Geológico Colombiano (2022)
Cerro Negro de Mayasquer, Wikipedia

Text sestaven 2026-10-30, ověřen 2026-10-30.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.