Azufral

sopka – Stratovolcano, Colombia, South America Volcanic Regions

Kde

Colombia, South America Volcanic Regions

Typ (GVP)

Stratovolcano

Nadmořská výška

4 070 m

Tektonické prostředí

Subduction zone / Continental crust (> 25 km)

Poslední známá erupce

930 př. n. l.

Poloha

1,080°, -77,680°

Azufral je sopka na jihu Kolumbie, asi 12 km západně od města Túquerres. V její vrcholové kaldeře leží zelené jezero Laguna Verde a kolem něj lávové dómy, u nichž jsou činné fumaroly. Historická erupce známá není, sopka ale není vyhaslá: kolumbijská geologická služba ji v roce 2021 vedla jako činnou sopku se stabilním chováním. ^{[1, 6, 2, 4]}

Jak vypadá

Vrchol stratovulkánu ve výšce 4 070 m je seříznutý kalderou o rozměrech 2,5 × 3 km. V jejím severozápadním koutě leží jezero Laguna Verde ve tvaru půlměsíce, podle Wikipedie asi 1 100 m dlouhé a 600 m široké. Zeleně zbarvené je podle Wikipedie kvůli usazeninám síry a železa. V kaldeře jsou i dvě mnohem menší jezírka, Laguna Negra a Laguna Cristal. ^{[1, 6]}

V kaldeře stojí téměř tucet lávových dómů z ryodacitu, horniny bohaté na křemík. Nejmladší dómy vznikly asi před 3 600 lety a mají činné fumaroly. Horniny Azufralu obsahují víc křemíku než horniny okolních kolumbijských sopek a sopku obklopuje plášť usazenin z pyroklastických proudů. ^{[1, 7]}

Jméno pochází ze španělského slova azufre, síra. Dříve se sopce říkalo také Chaitán. Podle anglické Wikipedie je to jediná sopka Západních Kordiller kolumbijských And. ^{[6, 2]}

Erupce

Za historických časů Azufral nevybuchl, známá je jen činnost fumarol. Katalog GVP vede čtyři erupce datované radiouhlíkovou metodou mezi zhruba lety 2100 a 930 před naším letopočtem. Ta nejmladší dosáhla stupně 4 na stupnici VEI, šlo tedy o velký výbuch. ^{[1, 2]}

Údaje o poslední erupci se ale v GVP rozcházejí: textový souhrn píše, že se odehrála asi před 1 000 lety, kdežto seznam erupcí ji klade do doby kolem roku 930 před naším letopočtem, tedy asi před 3 000 lety. ^[1]

Popisy cestovatelů

Podle kolumbijské geologické služby SGC popsal vrchol v roce 1801 Alexander von Humboldt: viděl několik malých kráterů, sirné páry z vlhkého jílu, vroucí sirné jezírko a občasné plameny, které zapalovaly okolní trávu. ^[3]

Jean-Baptiste Boussingault v roce 1831 popsal zelené jezero, kterému místní indiáni říkali Laguna Verde, a na jeho východním břehu dóm složený téměř celý ze síry. U paty dómu naměřil vodu teplou 27 °C, o dva metry dál jen 10 °C, a z jedné pukliny unikala pára o teplotě 86 °C s oxidem uhličitým a sirovodíkem. ^[3]

Monitoring

Sopku hlídá Sopečná a seismologická observatoř v Pastu (OVSP), součást Kolumbijské geologické služby (SGC). Měří zemětřesení, pohyby terénu a sleduje plyny z fumarol. ^{[4, 2]}

Například v srpnu 2021 zaznamenala pod sopkou 17 slabých zemětřesení z praskání hornin, s magnitudem nejvýš 1,3 a v hloubce 2 až 8 km pod vrcholem. Z dómu Mallama severovýchodně od Laguny Verde stoupaly malé bílé oblaky plynu. Sopka tehdy měla zelený stupeň aktivity (IV): činná sopka se stabilním chováním. ^[4]

Lidé kolem

Sopka leží v přírodní rezervaci Reserva Natural del Azufral, založené v roce 1990, o rozloze asi 58 km². Na 5 km od vrcholu žije podle GVP přes 4 000 lidí a na 30 km téměř 390 000. ^{[6, 1]}

Anglická Wikipedie píše, že výstup k Laguně Verde není nijak omezen. Podle zprávy Noticias RCN z října 2024 však domorodá komunita Pastů v září 2017 přístup uzavřela. Návštěv přibylo až na 1 500 denně a odpadky a výkaly se dostávaly do pitné vody tří okolních obcí. Jezero má pro komunitu i duchovní význam; v říjnu 2024 se znovuotevření nechystalo. ^{[6, 5]}

Fakta

Laguna Verde

asi 1 100 × 600 m (Wikipedie)

Nejmladší lávové dómy

asi 3 600 let

Hlídá

OVSP Pasto (SGC)

Uzavření pro návštěvníky

od září 2017 (komunita Pastů)

Přírodní rezervace

od roku 1990, asi 58 km²

Slovníček

stratovulkán

kuželovitá sopka složená ze střídajících se vrstev lávy a sopečného popela

kaldera

velká propadlina, která vznikne, když se po mohutné erupci zhroutí povrch nad vyprázdněným magmatickým krbem

lávový dóm

hromada velmi husté lávy, která se vytlačí z průduchu a neteče daleko

ryodacit

světlá sopečná hornina s vysokým obsahem křemíku, na pomezí dacitu a ryolitu; její láva je velmi hustá

fumarola

otvor v zemi, ze kterého unikají horké sopečné plyny a pára

pyroklastický proud

žhavá směs kamenů, popela a plynů, která se rychle řítí po svahu sopky

VEI

index vulkanické explozivity, stupnice síly výbuchu od 0 do 8; každý stupeň znamená zhruba desetkrát víc vyvrženého materiálu

radiouhlíková metoda

určení stáří podle rozpadu radioaktivního uhlíku 14C, například v dřevě spáleném při erupci

Zdroje

1. Azufral, Smithsonian Global Volcanism Program
2. Volcán Azufral, Servicio Geológico Colombiano
3. Volcán Azufral – Geovulcanología, Servicio Geológico Colombiano
4. Boletín mensual de actividad de los volcanes del sur de Colombia, agosto de 2021, Servicio Geológico Colombiano – OVSP (2021)
5. ¿Cuál es el volcán que está prohibido visitar en Colombia?, Noticias RCN (2024)
6. Azufral, Wikipedia
7. Azufral, Wikipedie

Text sestaven 2026-10-31, ověřen 2026-10-31.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.