Galeras

sopka – Complex, Colombia, South America Volcanic Regions

Kde: Colombia, South America Volcanic Regions
Typ (GVP): Complex
Nadmořská výška: 4 276 m
Tektonické prostředí: Subduction zone / Continental crust (> 25 km)
Poslední známá erupce: 2014
Poloha: 1,220°, -77,370°

Galeras je sopka na jihu Kolumbie, jen asi 9 km západně od města Pasto, a patří k nejčinnějším sopkám země. Smutně proslula v lednu 1993, kdy nečekaný výbuch zabil šest vědců, kteří zrovna měřili v jejím kráteru, a tři další lidi. ^{[1, 2, 3]}

Jak vznikl

Galeras leží v severní části Andského sopečného oblouku, v subdukční zóně, kde se jedna litosférická deska zasouvá pod druhou. Je to rozsáhlý sopečný komplex, převážně z andezitu, a činný je už přes milion let. ^{[1, 3]}

V pozdním pleistocénu (starších čtvrtohorách) prodělal dvě velké erupce, po kterých se propadla kaldera. Podle anglické Wikipedie vyvrhla první z nich asi před 560 000 lety kolem 15 km³ materiálu, druhá, menší, někdy před 40 000 až 150 000 lety asi 2 km³. ^{[1, 3]}

Horké kyselé roztoky (hydrotermální alterace) dlouho rozkládaly horniny sopky a oslabovaly ji. Nejméně třikrát se proto velká část stavby zřítila a sesula se na západ jako obří lavina úlomků. Zůstala po ní velká kaldera otevřená k západu, ve které vyrostl dnešní kužel. ^[1]

Erupce

Dnešní činný kužel je podle Kolumbijské geologické služby (SGC) starý asi 4 500 let. Za posledních 500 let byla většina jeho erupcí vulkánského typu s nízkými sloupci popela (pod 10 km). Sopka při nich vyvrhovala plyny a popel, vylévala malé lávové proudy a vytvářela i pyroklastické proudy (žhavé laviny popela a plynů), jejichž usazeniny dosáhly až 9,5 km od kráteru. ^[2]

Anglická Wikipedie uvádí jako první zaznamenanou erupci tu ze 7. prosince 1580, katalog GVP však vede i erupci z roku 1535. Od příchodu Španělů soptila Galeras mnohokrát; nejsilnější erupce té doby měly index VEI 3, například v letech 1828–1834, 1865–1870 nebo 1924–1927. ^{[3, 1]}

Po roce 2000 přišla řada výbuchů. V listopadu 2005 muselo podle anglické Wikipedie odejít asi 9 400 obyvatel okolních vesnic, po výbuších v roce 2006 vláda opakovaně evakuovala přes 8 500 lidí z nejohroženějších míst a v únoru 2009 i v lednu 2010 kolem 8 000 lidí. Popel opakovaně padal na Pasto. Poslední erupce podle GVP trvala od května 2012 do roku 2014. ^{[3, 1]}

Neštěstí v roce 1993

V lednu 1993 se v Pastu konala konference vědců o Galeras, kterou OSN o dva roky dřív zařadila mezi tzv. sopky desetiletí – nebezpečné sopky blízko měst, které se měly podrobně zkoumat. Část účastníků se 14. ledna vydala přímo do kráteru odebírat vzorky plynů a měřit tíhové pole. ^[3]

Během jejich práce sopka nečekaně vybuchla. Zahynulo šest vědců a tři turisté. Vedoucí výpravy, americký vulkanolog Stanley Williams, a další čtyři lidé přežili. Některá média později naznačovala, že Williams nedbal bezpečnostních postupů, a z neštěstí se stala sporná událost. ^[3]

Lidé kolem

Hlavním městem v dosahu sopky je Pasto, správní středisko kolumbijského departementu Nariño; anglická Wikipedie uvádí asi 450 000 obyvatel. Podle GVP žije do 30 km od sopky přes 630 000 lidí. Vzdálenost sopky od města uvádí SGC asi 9 km, česká Wikipedie 12 km. ^{[3, 1, 2, 4]}

Domorodý národ Quillacinga sopce říkal Urcunina, podle SGC „Ohnivá hora“. SGC uvádí také skalní rytinu El Higuerón, nalezenou v roce 1966 u obce Genoy; její barevná verze z roku 2004 zobrazuje sopku v erupci. Kolem vrcholu leží od roku 1985 chráněné území Santuario de Flora y Fauna Galeras o rozloze asi 8 600 ha. ^{[3, 2]}

Monitoring

Sopku sleduje Kolumbijská geologická služba (Servicio Geológico Colombiano). Na její stránce o Galeras byl při čtení v říjnu 2026 uveden žlutý stupeň výstrahy. ^[2]

U Galeras se sledují nízkofrekvenční seismické signály zvané tornillo (španělsky „šroub“). Podle anglické Wikipedie předcházely asi čtyřem pětinám výbuchů a jejich počet souvisel s velikostí následující erupce. ^[3]

Fakta

Vzdálenost od Pasta: asi 9 km
Stáří činného kužele: asi 4 500 let
První zaznamenaná erupce: 7. 12. 1580 (Wikipedie); GVP vede i erupci 1535
Neštěstí 1993: 9 mrtvých, z toho 6 vědců
Sopka desetiletí: od roku 1991
Hlídá: Servicio Geológico Colombiano

Slovníček

subdukce: zasouvání jedné litosférické desky pod druhou; v hloubce se tam tvoří magma pro sopky
kaldera: velká propadlina, která vznikne, když se po mohutné erupci zhroutí povrch nad vyprázdněným magmatickým krbem, nebo když se zřítí část sopky
hydrotermální alterace: rozklad hornin horkou kyselou vodou a plyny uvnitř sopky; hornina se mění v měkké jíly a sopka slábne
pyroklastický proud: žhavá lavina sopečného popela, kamenů a plynů, která se řítí po svahu velkou rychlostí
vulkánská erupce: krátký prudký výbuch, který vymrští popel, plyny a kameny z kráteru
VEI: index sopečné výbušnosti, stupnice od 0 do 8 podle množství vyvrženého materiálu
tornillo: zvláštní dlouho doznívající seismický signál, jehož záznam připomíná šroub; u Galeras často předcházel výbuchům

Zdroje

Galeras, Smithsonian Global Volcanism Program
Generalidades Volcán Galeras, Servicio Geológico Colombiano
Galeras, Wikipedia (anglická)
Galeras, Wikipedie (česká)

Text sestaven 2026-10-29, ověřen 2026-10-29.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.