Huila, Nevado del

sopka – Stratovolcano, Colombia, South America Volcanic Regions

Kde: Colombia, South America Volcanic Regions
Typ (GVP): Stratovolcano
Nadmořská výška: 5 364 m
Tektonické prostředí: Subduction zone / Continental crust (> 25 km)
Poslední známá erupce: 2012
Poloha: 2,930°, -76,030°

Nevado del Huila je nejvyšší sopka Kolumbie (5 364 m), protáhlý zaledněný hřbet v Centrální kordilleře And. Po staletích klidu se v letech 2007–2012 probudila. Její výbuchy byly malé, ale roztavený led a voda z nitra hory poslaly údolím řeky Páez obrovské bahnotoky. ^{[1, 4, 2]}

Jak vypadá

Sopka tvoří hřbet protažený od severu k jihu a pokrytý ledovcovou čepicí. Leží na pomezí tří kolumbijských departementů – Huila, Tolima a Cauca – a za jasného dne je vidět až z velkoměsta Cali. ^{[1, 4]}

Na hřbetu stojí šest sopečných kuželů. Podle GVP jsou tím mladší, čím jsou severněji. Nejvyšším bodem je Pico Central, severní vrchol se jmenuje La Cuesta. Na jižním konci hřbetu jsou dva lávové dómy (kupy z husté lávy), na kterých ledovec neleží. ^[1]

Celý masiv vyrostl uvnitř starší kaldery – propadliny široké asi 10 km. Je složený převážně z andezitu a dacitu, sopečných hornin se středním až vyšším obsahem křemíku. Stojí na batolitu Ibagué, obrovském tělese ztuhlého magmatu v podloží. ^{[1, 4]}

Erupce

První zaznamenaná erupce byla výbušná a odehrála se v polovině 16. století; katalog GVP ji klade kolem roku 1555. Pak sopka na staletí ztichla, jen z Pico Central dlouhodobě stoupaly sloupce páry. Studie z roku 2012 naopak píše, že před rokem 2007 žádné historické erupce známy nejsou – zdroje se tu rozcházejí. ^{[1, 2]}

Probuzení začalo 19. února 2007; do 20. února přístroje zaznamenaly přes 7 000 drobných otřesů. Během oživení se na vrcholu otevřely velké trhliny a sopka vyvrhovala menší množství popela. Dne 18. dubna 2007 přišly dvě erupce a do údolí řeky Páez se zřítily laviny. Úřady evakuovaly přes 4 000 lidí; oběti hlášeny nebyly. ^{[1, 4, 3]}

V březnu 2008 přibylo otřesů a úřady postupně zvýšily výstrahu ze žluté na oranžovou. Po popelové erupci 14. dubna 2008 vyhlásily červený stupeň a evakuovaly 13 000 až 15 000 lidí. O dva dny později, když činnost slábla, výstrahu snížily. ^[4]

Největší událost přišla večer 20. listopadu 2008. Erupce uvolnila lavinu bahna a suti, která poškodila domy, mosty i pole podél řeky Páez, mimo jiné u obcí Paicol, La Plata a Belalcázar. Podle BBC s odvoláním na kolumbijské úřady zahynulo 10 lidí a asi 12 000 jich muselo opustit domovy. ^[4]

V letech 2007 a 2008 se na jihozápadním svahu Pico Central vytlačily lávové dómy, které srostly v jeden celek. Podle katalogu GVP poslední erupční období trvalo od října 2008 do ledna 2012. ^{[3, 1]}

Co o něm dnes víme

Bahnotoky (lahary) z let 2007–2008 měly objem až asi 300 milionů m³. Tým Worni a kol. v roce 2012 odhadl rozměry laharu z roku 2007 podle hloubky zaplavení, doby, za jakou proud doputoval, a jeho usazenin a modely ověřil terénními daty z údolí řek Páez a Simbola. Podle simulace roku 2007 pak modeloval možné budoucí lahary o objemu 300 milionů až 1 miliardy m³. ^[2]

Zvláštní otázkou bylo, odkud se vzalo tolik vody. Lahary z 18. dubna 2007 a 20. listopadu 2008 přinesly do přehradní nádrže Betania o 10, resp. 77 milionů m³ vody víc, než mohlo dát roztátí ledu a sněhu při erupcích. ^[3]

Rozbor popela ukázal hlavně minerály přeměněné horkou vodou, čerstvé magma v něm bylo vzácné nebo vůbec chybělo. Autoři studie z Boletín de Geología proto vysvětlují většinu činnosti jako freatickou: sopečné plyny a teplo ohřívaly mělkou podzemní vodu a možná i zásobník horké vody pod sopkou, a ta pak vyrážela ven. Výjimkou byly lávové dómy. ^[3]

Lidé kolem

Podle GVP žije do 5 km od vrcholu asi 660 lidí, do 30 km přes 56 000 a do 100 km přes 4,7 milionu. Erupce by zasáhla hlavně malé obce kolem sopky, především v obci Páez. ^{[1, 4]}

Místní si dobře pamatují rok 1985, kdy lahar z jiné kolumbijské sopky, Nevado del Ruiz, zničil město Armero a zabil přes 25 000 lidí. I proto úřady v roce 2007 vyhlásily stav ohrožení v několika departementech a evakuovaly obce podél řek. ^{[5, 4]}

Monitoring

Kolem sopky rozmístil státní systém pro prevenci a zvládání katastrof rozsáhlou síť měřicích přístrojů, v ohrožených obcích nainstaloval sirény a místní obyvatele vyškolil, co dělat. Podle Wikipedie to při erupci v listopadu 2008 zabránilo velkým ztrátám na životech. ^[4]

Fakta

Nejvyšší vrchol: Pico Central
Lahary 2007–2008: objem až asi 300 milionů m³
Oběti v listopadu 2008: 10 (podle BBC)
Největší evakuace: 13 000–15 000 lidí (duben 2008)

Slovníček

lávový dóm: kupa z husté, vazké lávy, která se nerozteče a nahromadí se nad průduchem
kaldera: velká propadlina, která vznikne, když se po mohutné erupci zhroutí povrch nad vyprázdněným magmatickým krbem
andezit, dacit: sopečné horniny se středním až vyšším obsahem křemíku; jejich láva je hustá a sopky s nimi často vybuchují prudce
batolit: obrovské těleso magmatu, které ztuhlo hluboko pod povrchem (například žula)
lahar: sopečný bahnotok – rychlá řeka vody, popela a kamení, která se valí údolím; vzniká třeba z roztátého ledovce
freatická erupce: výbuch páry, kdy magma nebo sopečné plyny prudce ohřejí podzemní vodu; vyvrhuje hlavně starou rozdrcenou horninu, ne čerstvé magma

Zdroje

Nevado del Huila, Smithsonian Global Volcanism Program
Worni, R., Huggel, C., Stoffel, M., Pulgarín, B.: Challenges of modeling current very large lahars at Nevado del Huila Volcano, Colombia. Bulletin of Volcanology 74(2) (2012), 309–324, doi:10.1007/s00445-011-0522-8 (abstrakt), Bulletin of Volcanology (2012)
Interpretación de la actividad eruptiva del volcán Nevado del Huila (Colombia), 2007–2009: análisis de componentes de materiales emitidos. Boletín de Geología (UIS) (abstrakt), Boletín de Geología, Universidad Industrial de Santander
Nevado del Huila, Wikipedia
Nevado del Huila, Wikipedie

Text sestaven 2026-10-30, ověřen 2026-10-30.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.