Machin

sopka – Stratovolcano, Colombia, South America Volcanic Regions

Kde: Colombia, South America Volcanic Regions
Typ (GVP): Stratovolcano
Nadmořská výška: 2 749 m
Tektonické prostředí: Subduction zone / Continental crust (> 25 km)
Poslední známá erupce: 1180
Poloha: 4,487°, -75,389°

Cerro Machín je nevelká, zalesněná sopka v kolumbijských Andách, asi 20 km od města Ibagué. Přestože je malá, v posledních tisíciletích opakovaně silně vybuchla a její bahnotoky dotekly přes 100 km daleko. Poslední erupce byla asi před 800–900 lety. ^{[1, 3, 2]}

Jak vypadá

Sopka leží na jižním konci masivu Ruiz-Tolima, asi 20 km západoseverozápadně od Ibagué. Podle GVP ji tvoří kaldera široká asi 3 km, otevřená k jihu, v níž stojí tři zalesněné lávové dómy z dacitu. Kaldera je kotlina po propadu vrcholu sopky, lávový dóm je kupa z husté lávy, která neodteče, a dacit je světlá láva bohatá na křemík. ^[1]

Studie Murcia a kol. (2010) popisuje Cerro Machín jako tufový prstenec – nízký val z vyvrženého popela kolem kráteru po prudkých výbuších, při nichž se magma setkalo s vodou. Výška vrcholu se ve zdrojích liší: GVP uvádí 2 749 m, česká Wikipedie asi 2 650 m. ^{[2, 1, 5]}

Erupce

Za posledních 5 000 let měl Cerro Machín nejméně šest velkých výbušných erupcí. Pyroklastické proudy – žhavé laviny popela a plynů – z plinických erupcí (mohutných výbuchů s vysokým sloupcem popela) dojely až 8 km od kráteru. ^[2]

Podle GVP se při erupcích ve středním až pozdním holocénu dostaly pyroklastické proudy až 40 km daleko, možná v souvislosti se vznikem kaldery. Erupce v pozdním holocénu posílaly proudy úlomků a popela průrvou v okraji kaldery k západu a jihu. Poslední známá erupce je datována asi do roku 1180. ^[1]

Popel smíchaný s vodou tvořil lahary, tedy sopečné bahnotoky. Ty tekly přes 100 km po řekách Coello a Magdalena, hradily je a měnily jim koryta. Jejich uloženiny dnes pokrývají asi 1 074 km² a na mnoha z nich stojí města departementů Tolima a Cundinamarca. ^[3]

Nebezpečí

V nížinách kolem sopky žije asi 300 000 lidí. Obyvatelé měst postavených na laharových nánosech podle Cortésové (2020) většinou netuší, že jejich krajina má sopečný původ. Lahary patří k největším nebezpečím, která Cerro Machín představuje. ^[3]

Studie z roku 2010 počítačově napodobila pyroklastické proudy podle největší známé erupce. Při silné plinické erupci by proudy mohly dojet až 9 km daleko a zasypat údolí řeky Toche vrstvou přes 60 m. Do 8 km od sopky tehdy žilo asi 21 000 lidí. Výsledky odpovídaly mapě ohrožení, kterou v roce 2002 vydal kolumbijský geologický ústav. ^[2]

Monitoring

Sopku nepřetržitě sleduje Kolumbijská geologická služba (Servicio Geológico Colombiano, SGC) a vydává o ní týdenní zprávy, datované v Manizales. Už studie z roku 2010 zmiňuje fumaroly (výrony sopečných plynů) a zemětřesení, kterých od roku 2004 přibývalo. ^{[4, 2]}

Ve zprávě z 15. září 2026 SGC uvádí, že v týdnu 8.–14. září pokračovala slabá zemětřesení (magnituda pod 1,0) způsobená praskáním hornin uvnitř sopky, 1–3 km od hlavního dómu a 2–3 km hluboko. Ostatní měřené veličiny se výrazně neměnily a platil žlutý stupeň výstrahy: činná sopka se změnami oproti běžnému stavu. ^[4]

Fakta

Velké erupce za 5 000 let: nejméně 6
Dosah laharů: přes 100 km
Lidé v nížinách kolem: asi 300 000
Monitoring: Servicio Geológico Colombiano (SGC)
Stupeň výstrahy (září 2026): žlutý

Slovníček

kaldera: Velká kotlina, která vznikne, když se po mohutné erupci propadne vrchol sopky.
lávový dóm: Kupa z husté lávy, která se nad průduchem hromadí, protože je příliš vazká, aby odtekla.
dacit: Světlá sopečná hornina bohatá na křemík; její láva je hustá a sopky z ní bývají výbušné.
tufový prstenec: Nízký a široký val ze sopečného popela kolem kráteru, který vznikne při prudkých výbuších, když se vystupující magma setká s vodou.
plinická erupce: Velmi silný výbuch s vysokým sloupcem popela a plynů, pojmenovaný po Pliniovi mladším, který popsal erupci Vesuvu.
pyroklastický proud: Žhavá lavina sopečného popela, úlomků hornin a plynů, která se valí po svahu velkou rychlostí.
lahar: Bahnotok ze sopečného popela a vody, který se řítí údolími daleko od sopky.
fumarola: Otvor, kterým ze země unikají horké sopečné plyny a pára.

Zdroje

Machin, Smithsonian Global Volcanism Program
Murcia, H. F., Sheridan, M. F., Macías, J. L., Cortés, G. P.: TITAN2D simulations of pyroclastic flows at Cerro Machín Volcano, Colombia: Hazard implications. Journal of South American Earth Sciences 29 (2010), 161–170, doi:10.1016/j.jsames.2009.09.005 (abstrakt), Journal of South American Earth Sciences (2010)
Cortés-Jiménez, G. P.: Holocene Lahars Deposits Associated with the Eruptive Activity of Cerro Machín Volcano, Colombia. In: The Geology of Colombia, sv. 4, Publicaciones Geológicas Especiales 38 (2020), 297–331 (abstrakt), Servicio Geológico Colombiano (2020)
Boletín semanal de actividad del volcán Cerro Machín del 8 al 14 de septiembre de 2026, Servicio Geológico Colombiano (2026)
Machín, Wikipedie

Text sestaven 2026-10-31, ověřen 2026-10-31.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.