TerraBeat – zemětřesení a sopky

Tolima, Nevado del

sopka – Stratovolcano, Colombia, South America Volcanic Regions

Kde
Colombia, South America Volcanic Regions
Typ (GVP)
Stratovolcano
Nadmořská výška
5 215 m
Tektonické prostředí
Subduction zone / Continental crust (> 25 km)
Poslední známá erupce
1943
Poloha
4,658°, -75,330°

Nevado del Tolima je strmá, ledovcem pokrytá sopka v kolumbijských Andách, jižně od známější sopky Nevado del Ruiz. Naposledy výrazně vybuchla asi před 3 600 lety, menší výbuchy zaznamenali lidé v 19. století a v roce 1943. Její ledovec dnes rychle mizí – od poloviny 19. století přišel asi o 95 % plochy. [1, 2]

Jak vypadá

Tolima leží v národním parku Los Nevados v departementu Tolima. Na rozdíl od širokého Nevado del Ruiz severně od ní má strmé svahy. Výšku uvádí GVP v současném katalogu 5 215 m, anglická Wikipedie s odkazem na GVP 5 276 m. [1, 3]

Vrchol tvoří shluk lávových dómů – kup z husté lávy – a nálevkovitý kráter hluboký 200–300 m. Na severních a východních svazích leží mocné lávové proudy z velkých hranatých bloků a rozsáhlé usazeniny pyroklastických proudů. [1]

Jak vznikl

Sopka vznikla nad subdukční zónou, kde se jedna litosférická deska zasouvá pod druhou, pod silnou pevninskou kůru. Mladá Tolima z andezitu a dacitu vyrostla za posledních zhruba 40 000 let. Narostla přes starší kalderu (propadlinu) širokou asi 3 km z pozdního pleistocénu, kterou dnes z velké části zakrývá. [1]

Erupce

V posledních zhruba 10 000 letech měla Tolima výbušné erupce od středně silných až po pliniovské, při nichž sloupec popela a pemzy stoupá velmi vysoko. Poslední velká erupce proběhla podle popisu GVP asi před 3 600 lety; v seznamu erupcí ji GVP vede kolem roku 1990 př. n. l. (± 200 let) se stupněm 5 na stupnici sopečné výbušnosti VEI (s otazníkem). [1]

Když na vrcholu rostly lávové dómy a jejich části se odlamovaly, vznikaly proudy horkých balvanů a popela, které mířily hlavně na severovýchod a jihovýchod. [1]

Za historické doby zapsal katalog jen malé výbuchy: v letech 1822, 1825 a 1826 a zatím naposledy v březnu 1943. Všechny měly stupeň VEI 2. [1]

Mizející ledovec

Podle zprávy kolumbijského ústavu IDEAM o stavu ledovců z roku 2024 pokrýval ledovec Tolimy v polovině 19. století asi 8,6 km². K 20. únoru 2024 to bylo jen 0,45 km², tedy úbytek asi o 95 %. Jen mezi lety 2022 a 2024 se plocha zmenšila o 8,2 % a čela ledovců ustoupila místy až o 67 m. [2]

IDEAM spojuje rychlý ústup posledních let s úbytkem sněhu nahromaděného za jevu La Niña (2021–2022), k němuž vedly vyšší teploty a méně srážek během silného jevu El Niño v letech 2023–2024. Asi 80 % úbytku mezi lety 2022 a 2024 připadlo na části ledovce níže než 5 000 m. [2]

Na ledovci Shimmer na severozápadní straně sopky měří od února 2021 úbytek ledu dobrovolníci z místní monitorovací sítě spolu s IDEAM – jde o příklad občanské vědy. V hydrologickém roce 2024 (od ledna 2024 do března 2025) se tu led ztenčil o 3,7 až 5,5 m, od začátku měření celkem o 5,7 až 9,1 m. [2]

Lidé kolem

Z ledovce Tolimy vytékají řeky Totare, San Romualdo, Toche a Combeima. Řeka Combeima je podle anglické Wikipedie hlavním zdrojem vody pro město Ibagué. V okruhu 30 km od sopky žije podle GVP přes 440 000 lidí. [3, 1]

Fakta

Poslední velká erupce
asi před 3 600 lety
Plocha ledovce
8,6 km² (pol. 19. stol.) → 0,45 km² (2024)
Úbytek ledovce 2022–2024
8,2 %
Hloubka kráteru
200–300 m

Slovníček

subdukce
zasouvání jedné litosférické desky pod druhou; v hloubce se přitom taví hornina a vzniká magma
andezit, dacit
sopečné horniny se středním až vyšším obsahem křemíku; jejich láva je hustá a sopky s nimi bývají výbušné
kaldera
velká propadlina, která vznikne, když se po mohutné erupci zhroutí povrch nad vyprázdněnou zásobou magmatu
pleistocén
starší čtvrtohory, doba ledová, zhruba před 2,6 milionu až 11 700 lety
lávový dóm
kupa z velmi husté lávy, která se nerozteče do daleka, ale nahromadí se nad průduchem
pyroklastický proud
žhavá směs plynů, popela a kamenů, která se valí po svahu sopky rychlostí desítek až stovek km/h
pliniovská erupce
velmi silná výbušná erupce s vysokým sloupcem plynu, popela a pemzy, který často sahá přes deset kilometrů vysoko
VEI
index sopečné výbušnosti, stupnice 0–8 podle množství vyvrženého materiálu
El Niño
přirozené kolísání teplot v tropickém Tichém oceánu, které mění počasí v mnoha oblastech světa

Zdroje

  1. Tolima, Nevado del, Smithsonian Global Volcanism Program
  2. Ceballos Liévano, J. L., Cruz Mendoza, A. F., Martínez Serrano, S., Zuluaga Cárdenas, L. C.: Informe del estado de los glaciares colombianos 2024, Instituto de Hidrología, Meteorología y Estudios Ambientales (IDEAM) (2025)
  3. Nevado del Tolima, Wikipedia

Text sestaven 2026-10-29, ověřen 2026-10-29.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.