Ruiz, Nevado del

sopka – Stratovolcano, Colombia, South America Volcanic Regions

Kde: Colombia, South America Volcanic Regions
Typ (GVP): Stratovolcano
Nadmořská výška: 5 279 m
Tektonické prostředí: Subduction zone / Continental crust (> 25 km)
Poslední známá erupce: 2026
Poloha: 4,892°, -75,324°

Nevado del Ruiz je mohutná sopka pokrytá ledovci v kolumbijských Andách, asi 130 km západně od Bogoty. Smutně proslula 13. listopadem 1985, kdy malá erupce roztavila část ledu na vrcholu a bahnotoky pohřbily město Armero; zahynulo přes 23 000 lidí. Je to nejsmrtonosnější erupce v historii Jižní Ameriky. Podle Kolumbijské geologické služby (2026) je Ruiz už přes deset let nejčinnější sopkou Kolumbie. ^{[1, 6, 2, 3]}

Jak vznikl

Jako většina kolumbijských sopek leží Nevado del Ruiz nad subdukční zónou – místem, kde se oceánská deska Nazca zasouvá pod Jihoamerickou pevninu a v hloubce se taví hornina. Je postavená z andezitových a dacitových láv a sopečných úlomků. ^{[7, 1]}

Sopka je činná asi dva miliony let a za tu dobu vyrostly tři velké stavby. Dnešní kužel tvoří shluk lávových kopulí uvnitř kaldery – propadliny – starší sopky; podle anglické Wikipedie vznikal v posledních zhruba 150 000 letech. ^{[1, 6]}

Jak vypadá

Nevado del Ruiz je široká sopka, která zabírá přes 200 km². Na vrcholu je kráter Arenas, široký asi 1 km a hluboký 240 m. Na jihozápadním úbočí stojí výrazný kužel La Olleta, který byl možná činný i v historické době. Svahy rozřezávají strmé stěny po velkých sesuvech. ^[1]

Vrchol pokrývají velké ledovce. Sopka leží na hranici departementů Caldas a Tolima, je nejvyšším bodem obou a patří k národnímu parku Los Nevados. ^{[6, 1]}

Erupce

Typické erupce Ruizu jsou výbušné. Největším nebezpečím ale nejsou samotné výbuchy, nýbrž lahary – bahnotoky z vody, ledu, popela a kamení –, které vznikají, když žhavý materiál roztaví sníh a led na vrcholu. Podobné neštěstí, kdy malá erupce spustila velký lahar, se stalo už v letech 1595 a 1845. ^{[6, 1]}

Dne 13. listopadu 1985 ve 21:08 místního času začala erupce. Pyroklastické proudy – žhavé laviny popela, kamení a plynů – se promísily se sněhem a ledem na ploše asi 10 km² a během několika minut z toho vznikly laviny rozbředlého sněhu, ledu a kamení. ^[2]

Do horních částí pěti údolí steklo asi 20 milionů m³ vody, která cestou nabírala bahno a kamení a měnila se v lahary. Ty se valily průměrnou rychlostí až 17 m/s (asi 60 km/h) a dotekly až 104 km daleko; po cestě narostly až na čtyřnásobek objemu. ^[2]

Lahar pohřbil město Armero, podle české Wikipedie s 28 700 obyvateli. Počty obětí se mírně liší: odborný rozbor uvádí přes 23 000 mrtvých, anglická Wikipedie asi 25 000. Šlo o nejsmrtonosnější lahar v zaznamenané historii. ^{[2, 6, 7]}

V novější době vede katalog GVP erupce z kráteru Arenas v letech 2012–2013 a další, která začala v listopadu 2014 a trvala nejméně do března 2026; žádná z nich nepřesáhla stupeň 3 na stupnici VEI. ^[1]

Nebezpečí

Armero ukázalo, že i malá erupce může na zaledněné sopce spustit obrovský lahar. Podle autorů rozboru z roku 1990 víc než celkový objem ledu záleží na ploše sněhu, se kterou se žhavý materiál promísí, a lahar sevřený v údolí může zůstat rychlý a ničivý ještě 100 km od sopky. ^{[2, 6]}

Podle anglické Wikipedie může být lahary při budoucích erupcích ohroženo až 500 000 lidí. V okruhu 30 km od sopky jich podle katalogu GVP žije přes půl milionu, v okruhu 100 km přes 4 miliony. ^{[6, 1]}

Podle amerického geologického ústavu USGS se tragédii dalo předejít, kdyby pomoc přišla ještě před erupcí. Ještě v roce 1986 proto USGS spolu s americkou agenturou pro pomoc při katastrofách (USAID/OFDA) založil program VDAP – tým vulkanologů s přístroji, který na pozvání jiných zemí pomáhá zvládat sopečné krize dřív, než se z nich stanou katastrofy. ^[5]

Monitoring

Sopku nepřetržitě sleduje Kolumbijská geologická služba (SGC) ze své vulkanologické a seismologické observatoře v Manizales. Každý týden vydává zprávu o zemětřeseních, výronu plynů, popelu a teplotě v kráteru. ^{[6, 3]}

Dne 31. března 2023 zvýšila SGC stupeň výstrahy na oranžový, což znamenalo, že erupce může přijít během dní až týdnů. Jen 3. dubna přístroje zaznamenaly asi 5 000 zemětřesení 2–5 km od kráteru. Úřady v departementu Caldas začaly preventivně evakuovat rodiny a Tolima vyhlásila stav kalamity; erupce, která tehdy probíhala od roku 2014, ale podle katalogu GVP nepřesáhla stupeň 2 na stupnici VEI. ^{[4, 1]}

Co o něm dnes víme

Podle týdenní zprávy SGC za 18.–24. srpna 2026 se sopka dál chovala neklidně. Zemětřesení byla slabá (nejsilnější o magnitudě 1,6) a soustředila se pod kráterem Arenas a na severozápadním, východoseverovýchodním a severním boku do 10 km od kráteru, v hloubkách do 7 km pod vrcholem. Kráterem dál unikala pára a oxid siřičitý a sloup plynů a páry stoupal necelých 400 m nad vrchol; silný vítr znovu zvedal starší popel a ten slabě padal na Manizales. ^[3]

SGC v ní připomíná, že Nevado del Ruiz je už přes deset let nejčinnější sopkou Kolumbie, ale jeho dosavadní erupce byly malé, se sloupcem popela do 3 km. V srpnu 2026 platil žlutý stupeň výstrahy; podle SGC ale lidé nemají brát tento stav jako normální, protože se činnost může kdykoli rychle zvýšit. ^[3]

Fakta

Nejhorší katastrofa: 13. 11. 1985, lahar zničil Armero
Oběti 1985: přes 23 000 (Pierson a kol.) až asi 25 000 (Wikipedie)
Rychlost laharů 1985: až 17 m/s (asi 60 km/h)
Dosah laharů 1985: až 104 km
Hlídá: Kolumbijská geologická služba (SGC), observatoř v Manizales
Stupeň výstrahy (srpen 2026): žlutý
Kráter Arenas: asi 1 km široký, 240 m hluboký

Slovníček

subdukční zóna: místo, kde se jedna litosférická deska zasouvá pod druhou; v hloubce se tam tvoří magma pro sopky
andezit a dacit: sopečné horniny se středním až vyšším obsahem oxidu křemičitého; jejich láva je hustá a bývá výbušná
kaldera: velká propadlina na vrcholu sopky, která vznikne, když se pod ní vyprázdní nádrž magmatu
lávová kopule: hromada velmi husté lávy, která se vytlačuje z kráteru a neteče daleko
lahar: bahnotok – proud vody, popela a kamení; na zaledněných sopkách vzniká, když erupce roztaví sníh a led
pyroklastický proud: žhavá směs kamenů, popela a plynů, která se rychle řítí po svahu sopky
VEI: index vulkanické explozivity, stupnice síly výbuchu od 0 do 8; každý stupeň znamená zhruba desetkrát víc vyvrženého materiálu
magnituda: míra síly zemětřesení; o jeden stupeň vyšší magnituda znamená zhruba 32krát víc uvolněné energie

Zdroje

Nevado del Ruiz, Smithsonian Global Volcanism Program
Pierson, T. C., Janda, R. J., Thouret, J.-C., Borrero, C. A.: Perturbation and melting of snow and ice by the 13 November 1985 eruption of Nevado del Ruiz, Colombia, and consequent mobilization, flow and deposition of lahars. Journal of Volcanology and Geothermal Research 41 (1990), 17–66 (abstrakt), Journal of Volcanology and Geothermal Research (1990)
Boletín semanal de actividad del volcán Nevado del Ruiz del 18 al 24 de agosto de 2026, Servicio Geológico Colombiano (2026)
La alerta naranja en el Nevado del Ruiz podría mantenerse durante varias semanas (4. 4. 2023), La República (2023)
30 Years Saving Lives from Volcanoes (2. 8. 2016), U.S. Geological Survey (2016)
Nevado del Ruiz, Wikipedia
Nevado del Ruiz, Wikipedie

Text sestaven 2026-10-29, ověřen 2026-10-29.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.