Poas

sopka – Stratovolcano, Costa Rica, Middle America-Caribbean Volcanic Regions

Kde: Costa Rica, Middle America-Caribbean Volcanic Regions
Typ (GVP): Stratovolcano
Nadmořská výška: 2 697 m
Tektonické prostředí: Subduction zone / Continental crust (> 25 km)
Poslední známá erupce: 2026
Poloha: 10,200°, -84,233°

Poás je jedna z nejčinnějších sopek Kostariky a díky snadnému přístupu autem z hlavního města San José také často navštěvovaná. Ve vrcholovém kráteru leží jezero Laguna Caliente, které patří k nejkyselejším přírodním jezerům světa a z něhož často vybuchuje pára, voda a popel. ^{[1, 5]}

Jak vypadá

Poás je rozložitý stratovulkán – sopka navršená z vrstev lávy a popela – porostlý lesem. Na vrcholu má tři krátery v řadě od severu k jihu. Celou stavbou prochází puklina stejným směrem a na dolním severním svahu po ní vyrostla menší sopka Congo a několik maarů, mělkých výbuchových kráterů s jezery. ^[1]

Jižní ze dvou kráterových jezer se jmenuje Botos; jeho kráter naposledy vybuchl podle GVP asi před 7 500 lety. Severní Laguna Caliente („horké jezero“) leží podle anglické Wikipedie ve výšce asi 2 300 m v kráteru širokém asi 300 m. Ohřívá ho teplo ze sopky a jeho voda má pH blízké nule, je tedy extrémně kyselá. ^{[1, 5]}

Erupce

Od roku 1828 vybuchla sopka podle Wikipedie asi 40krát. Většinou jde o freatické a freatomagmatické erupce – výbuchy páry, když se voda z jezera a podzemí dostane k horké hornině nebo magmatu. Často při nich z jezera vystřelí voda podobně jako z gejzíru. ^{[1, 5]}

V letech 1953 až 1956 trvalo delší období erupcí, při němž byli podle Wikipedie pohřešováni nejméně dva lidé. V dubnu 2017 vystoupil sloupec popela a páry přes 3 km vysoko a při dalším silném výbuchu dopadaly žhavé kameny na velkou plochu a poškodily budovy národního parku. Park byl pak skoro 17 měsíců zavřený a znovu se otevřel 1. září 2018, jen s omezeným přístupem k vyhlídce. ^[5]

Od začátku roku 2025 nastala další silná fáze erupcí. Dne 21. dubna 2025 vystoupal sloupec popela asi 4 km vysoko, podle Wikipedie nejvýš od roku 2017, a observatoř OVSICORI hlásila v těch týdnech únik přes 600 tun oxidu siřičitého denně. Národní park byl tehdy zavřený na neurčito. Erupce pokračovaly i v roce 2026: například 4. července 2026 zaznamenala OVSICORI další výbuch a stav sopky označila stupněm „Advertencia“ (varování). ^{[3, 5, 4]}

Nebezpečí

Největší nebezpečí hrozí přímo u kráteru: freatické výbuchy, při nichž mohou dopadat žhavé kameny, a jedovaté plyny. Kyselé plyny ze sopky navíc vytvářejí kyselý déšť a mlhu, které poškozují okolní přírodu. Při erupci 23. dubna 2025 nesl popel jedovaté plyny na západ a mohl zasáhnout obce Alajuela, Grecia a Poás. ^{[5, 3]}

Monitoring

Sopku denně sleduje Vulkanologická a seismologická observatoř Kostariky (OVSICORI), přímo na místě i pomocí družic. Měří mimo jiné zemětřesení, zvuk výbuchů a únik oxidu siřičitého; když je vrchol v mracích, pozná erupci podle seismických a akustických záznamů. Výstrahy pro okolní obce vyhlašuje národní komise pro mimořádné události (CNE) – v dubnu 2025 to byla zelená výstraha. ^{[3, 4]}

Co o něm dnes víme

Na Poásu se zkoumá, jak poznat blížící se freatickou erupci. Tým vedený Maartenem de Moorem umístil na břeh Laguny Caliente přístroj, který nepřetržitě měřil složení plynů z jezera. Studie z roku 2016 ukázala, že 1 až 6 dní před výbuchem se poměr oxidu siřičitého a oxidu uhličitého v plynech z jezera přiblíží hodnotám typickým pro magma. ^[2]

Podle autorů za výbuchy i změnami plynů stojí krátké pulsy plynu a tepla z magmatu. Tepelný tok do mělkého hydrotermálního systému (horké vody pod kráterem) vzrostl z asi 27 MW v klidu na asi 59 MW v obdobích freatických výbuchů. Autoři soudí, že podobné nepřetržité měření plynů by mohlo varovat před výbuchy krátce předem i u jiných sopek, kde hrozí freatické výbuchy. ^[2]

Podle anglické Wikipedie je Poás jednou z devíti sopek, které sleduje mezinárodní projekt Deep Earth Carbon Degassing. ^[5]

Fakta

Kyselost Laguny Caliente: pH blízko 0
Erupcí od roku 1828: asi 40
Uzavření parku po erupci 2017: téměř 17 měsíců
Hlídá: OVSICORI
Stupeň výstrahy (4. 7. 2026): Advertencia (varování)

Slovníček

stratovulkán: kuželovitá sopka navršená ze střídajících se vrstev lávy a sopečného popela
maar: mělký kráter vyhloubený výbuchem, když se magma setká s podzemní vodou; často v něm je jezero
pH: míra kyselosti vody; 7 je neutrální, čím nižší číslo, tím kyselejší
freatická erupce: výbuch páry, když se voda dostane k horké hornině nebo magmatu; nevyvrhuje novou lávu
freatomagmatická erupce: výbuch, při kterém se magma přímo setká s vodou; kromě páry vyvrhuje i úlomky čerstvého magmatu
hydrotermální systém: horká voda a pára, které kolují v puklinách pod sopkou ohřívané magmatem

Zdroje

Poás, Smithsonian Global Volcanism Program
de Moor, J. M. a kol.: Short-period volcanic gas precursors to phreatic eruptions: Insights from Poás Volcano, Costa Rica. Earth and Planetary Science Letters 442 (2016), 218–227, doi:10.1016/j.epsl.2016.02.056 (abstrakt), Earth and Planetary Science Letters (2016)
Video: Poás Volcano Erupts With 3.5 km Ash Plume, OVSICORI Reports (23. 4. 2025), The Tico Times (2025)
Volcán Poás vuelve a tener actividad: Esto reporta Ovsicori (4. 7. 2026), Diario Extra (2026)
Poás Volcano, Wikipedia

Text sestaven 2026-10-29, ověřen 2026-10-29.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.