Rincon de la Vieja

sopka – Complex, Costa Rica, Middle America-Caribbean Volcanic Regions

Kde: Costa Rica, Middle America-Caribbean Volcanic Regions
Typ (GVP): Complex
Nadmořská výška: 1 729 m
Tektonické prostředí: Subduction zone / Continental crust (> 25 km)
Poslední známá erupce: 2024
Poloha: 10,831°, -85,336°

Rincón de la Vieja je rozlehlý sopečný komplex na severozápadě Kostariky, přezdívaný „Kolos z Guanacaste“. Jeho činný kráter skrývá velmi kyselé jezero, z něhož od roku 2011 vybuchly stovky malých parních (freatických) erupcí. Kolem sopky se rozkládá národní park. ^{[1, 2, 4]}

Jak vypadá

Komplex tvoří mírně zakřivený, asi 20 km dlouhý hřbet s 12 krátery a sopečnými kužely. Stojí uvnitř 15 km široké kaldery Guachipelín – propadliny ze starších čtvrtohor, jejíž okraj je vidět na jižní straně. Odhadovaný objem sopky je 130 km³ a má nejméně devět hlavních erupčních center. ^[1]

Nejvyšším vrcholem je kužel Santa María na východní straně hřbetu, v jehož kráteru o průměru 400 m leží jezero. Údaje o výšce se liší: GVP uvádí 1 729 m, anglická Wikipedie 1 916 m. ^{[1, 4]}

Uprostřed komplexu je Činný kráter (Cráter Activo) s kyselým jezerem širokým asi 300 m. Z něj pocházejí všechny erupce posledních zhruba 3 500 let. ^[1]

Erupce

Poslední velká erupce s výronem magmatu byla asi před 3 500 lety. Šlo o pliniovskou erupci – mohutný výbuch s vysokým sloupcem popela – a vyvrhla asi 0,25 km³ sopečného materiálu, tzv. tefru Río Blanca. ^{[1, 2]}

Zprávy o erupcích sahají možná až do 16. století. Ve 20. století byly nejsilnější výbuchy v letech 1912 a 1966–1967. Erupce v letech 1922, 1966, 1967, 1983, 1991 a 1995 vyhodily část vody z kráterového jezera a vznikly kyselé lahary – bahnotoky, které stékaly hlavně přes severní okraj kráteru. Lahary v polovině 90. let napáchaly velké škody v okolních obcích. ^{[1, 2]}

Po 13 letech klidu se sopka v září 2011 znovu probudila. Od září 2014 zaznamenávala v průměru asi 25 malých erupcí měsíčně a v březnu 2016 jich bylo dokonce 220. Ve výbuších pokračovala i v dalších letech; poslední období činnosti trvalo podle katalogu GVP od června 2021 do října 2024. ^{[2, 1]}

Výbuch 28. června 2021 byl podle observatoře OVSICORI nejsilnější od začátku období činnosti v roce 2011: hustý oblak materiálu vystoupal asi 2 km nad kráter a sloupec plynů a páry přes 5 km. Popel napadal v nejbližších obcích a v řekách pod sopkou vznikly lahary. Asi 75 % vyvrženého popela tvořila hornina a jen malý podíl připadal na magma. V dubnu 2023 pak podle Wikipedie vystoupal sopečný oblak dokonce asi 7,5 km vysoko. ^{[3, 4]}

Co o něm dnes víme

Proč tu vznikají freatické erupce, zkoumal tým vedený Angelem Battagliou. Od února do května 2017 umístil u kráteru přístroj Multi-GAS, který nepřetržitě měří složení sopečných plynů. Za tu dobu seismometry zachytily 42 výbuchů a 9 z nich zaznamenal i plynový přístroj. ^[2]

Výsledky podporují představu, že se pod jezerem v hydrotermálním systému (podzemní horké vodě) vytváří těsnicí vrstva ze síry. Plyny pod ní hromadí tlak, až ji prorazí. Autoři upozorňují, že vycházejí jen ze tří měsíců měření, a podle nich by průběžné měření plynů mohlo pomoci sledovat vznik takových vrstev i u jiných sopečných jezer. ^[2]

Jezero v Činném kráteru je extrémně kyselé: v únoru a březnu 2017 mělo pH 0,7–1 a teplotu 26–30 °C. Podobný mechanismus – nahromaděný plyn pod těsnicí vrstvou – označila observatoř OVSICORI za nejpravděpodobnější příčinu i u erupce z června 2021; pomalý výstup magmatu v průběhu měsíců či let ale nevyloučila. ^{[2, 3]}

Lidé kolem

Sopka leží asi 23 km od města Liberia v provincii Guanacaste. Kolem ní se rozkládá národní park Rincón de la Vieja o rozloze 12 759 ha s horskými a mlžnými lesy. Turistické stezky bývají kvůli činnosti sopky často zavřené. ^[4]

Geotermální potenciál oblasti se odhaduje na 140 MW. Mimo národní park stojí geotermální elektrárna Las Pailas státní společnosti ICE, druhá v zemi po Miravalles; v roce 2013 začalo její rozšiřování na 55 MW. ^[4]

Jméno znamená zhruba „Kout staré ženy“. Podle legendy se tu po smrti svého milého usadila princezna Curabanda, které lidé připisovali léčitelské schopnosti. ^[4]

Monitoring

Sopku sleduje Vulkanologická a seismologická observatoř Kostariky (OVSICORI) při Národní univerzitě a také elektrárenská společnost ICE. Měření komplikuje odlehlost, vydatné deště, častá mlha a silný vítr. ^[2]

Fakta

Poslední velká magmatická erupce: asi před 3 500 lety (tefra Río Blanca, 0,25 km³)
Kaldera Guachipelín: šířka 15 km
Kyselost kráterového jezera: pH 0,7–1 (2017)
Národní park: 12 759 ha
Observatoř: OVSICORI-UNA

Slovníček

kaldera: velká propadlina, která vznikne, když se po mohutné erupci zhroutí povrch nad vyprázdněným magmatickým krbem
freatická erupce: parní výbuch: podzemní voda se prudce ohřeje a exploze vyhodí páru a úlomky staré horniny, bez čerstvého magmatu
pliniovská erupce: velmi silný výbuch s vysokým sloupcem popela a pemzy, pojmenovaný podle Plinia mladšího, který popsal erupci Vesuvu
tefra: všechny úlomky vyvržené sopkou do vzduchu – popel, lapilli, pemza i sopečné bomby
lahar: sopečný bahnotok ze směsi vody, popela a kamení, který se valí údolími
pH: míra kyselosti; čistá voda má 7, čím menší číslo, tím kyselejší roztok; pH kolem 1 je výrazně kyselejší než citronová šťáva (asi 2)
hydrotermální systém: podzemní voda ohřívaná teplem magmatu, která koluje puklinami v hornině pod sopkou

Zdroje

Rincon de la Vieja, Smithsonian Global Volcanism Program
Battaglia, A., de Moor, J. M., Aiuppa, A. a kol.: Insights Into the Mechanisms of Phreatic Eruptions From Continuous High Frequency Volcanic Gas Monitoring: Rincón de la Vieja Volcano, Costa Rica. Frontiers in Earth Science 6 (2019), doi:10.3389/feart.2018.00247, Frontiers in Earth Science (2019)
Ovsicori descarta ascenso de magma tras erupciones en el Rincón de la Vieja, CRHoy (2021)
Rincón de la Vieja Volcano, Wikipedia

Text sestaven 2026-10-29, ověřen 2026-10-29.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.