Izalco

sopka – Stratovolcano, El Salvador, Middle America-Caribbean Volcanic Regions

Kde: El Salvador, Middle America-Caribbean Volcanic Regions
Typ (GVP): Stratovolcano
Nadmořská výška: 1 950 m
Tektonické prostředí: Subduction zone / Continental crust (> 25 km)
Poslední známá erupce: 1966
Poloha: 13,813°, -89,633°

Izalco je mladá sopka v Salvadoru, která se začala rodit teprve v roce 1770 na úbočí starší sopky Santa Ana. Za necelé dvě stě let téměř nepřetržité činnosti z ní vyrostl strmý kužel vysoký 650 m. Její žhnoucí výbuchy byly v noci vidět z moře, a proto se jí říkalo „Maják Tichého oceánu“. ^{[1, 2]}

Jak vznikl

Salvadorské sopky tvoří řetěz rovnoběžný s pobřežím Tichého oceánu. Vznikly proto, že se oceánská deska Kokosová noří pod Karibskou desku; hornina pláště nad ní se částečně taví a vzniklé magma stoupá puklinami k povrchu. ^[3]

Izalco vyrostlo na jižním svahu sopky Santa Ana. Podle salvadorských vulkanologů je to nejmladší sopka v zemi. Jeho horniny jsou převážně čedičové andezity a chemicky se liší jak od lávy samotné Santa Any, tak od lávy z puklin na jejích svazích. ^{[3, 1]}

Erupce

Sopka vznikla v únoru 1770 a pak téměř bez přestávky soptila. Typické byly strombolské erupce – opakované menší výbuchy, které vyhazují žhavé kusy lávy. Katalog GVP zaznamenává kolem padesáti erupčních období; většina měla sílu VEI 2, nejsilnější dosáhla VEI 3 (1948–1957, s otazníkem i 1925–1927). ^{[1, 2]}

Lávové proudy vytékaly hlavně z bočních průduchů a stekly až asi 7 km na jih po svazích Santa Any. ^[1]

Kolem roku 1958 činnost téměř ustala. Naposledy sopka vybuchla od 28. října do 16. listopadu 1966: šlo o krátkou a velmi malou erupci z průduchu asi 550 m pod vrcholem, ze kterého vyteklo asi 900 000 m³ lávy. Strombolské výbuchy, dříve pro Izalco typické, tentokrát úplně chyběly. ^{[2, 1]}

Jak vypadá

Izalco je strmý kužel s vrcholem ve výšce 1 950 m. Na vrcholu je kráter široký asi 250 m. Jediným projevem činnosti jsou dnes fumaroly – místa, kde z půdy unikají horké plyny a pára. ^{[1, 3, 5]}

Na sopku se podle anglické Wikipedie běžně vystupuje přes národní park Cerro Verde. Okolí je úrodné a historicky se tu pěstovala káva, kakaovník a cukrová třtina. ^[4]

Monitoring

Izalco patří mezi šest salvadorských sopek, které soustavně sleduje observatoř ministerstva životního prostředí (MARN). U sledovaných sopek se používají seismometry, měří se množství a složení plynů i teplota fumarol, rozbírá se voda z jezer, pramenů a studní a pomáhají sítě vyškolených místních pozorovatelů. U samotného Izalca se podle přehledu z roku 2021 pravidelně měří hlavně plyny a chemické složení vod. ^[3]

Teploty fumarol v kráteru se opakovaně měří už od roku 1964. Podle článku salvadorských vulkanologů z roku 2021 se mapa ohrožení pro Izalco teprve chystala, na rozdíl od Santa Any a dalších tří sopek, které ji už mají. ^{[2, 3]}

Zajímavosti

Izalco se stalo národním symbolem. Je na prvních salvadorských poštovních známkách z roku 1867 a podle anglické Wikipedie výslovně zmiňuje Izalco jako předlohu i dekret z roku 1865, který zavedl státní znak. ^[4]

V usazeninách kolem fumarol vznikají vzácné minerály. Izalco je místem, kde bylo poprvé popsáno osm minerálů mědi a vanadu, například blossit, fingerit a lyonsit. ^[4]

Fakta

Vznik: 1770, na jižním svahu sopky Santa Ana
Přezdívka: El Faro del Pacífico – Maják Tichého oceánu
Poslední erupce: 1966, asi 900 000 m³ lávy z bočního průduchu
Observatoř: MARN (Salvador)

Slovníček

stratovulkán: sopka navršená ze střídajících se vrstev lávy a sopečného popela a úlomků
subdukce: zanořování jedné litosférické desky pod druhou; nad místem, kde se deska noří, vznikají sopky
čedičový andezit: sopečná hornina na pomezí čediče a andezitu, se středně nízkým obsahem křemíku
strombolská erupce: opakované menší výbuchy, které vymršťují žhavé kusy lávy do výšky desítek až stovek metrů
VEI: index sopečné výbušnosti, stupnice od 0 do 8 podle množství vyvrženého materiálu a výšky sloupce
fumarola: otvor v zemi, ze kterého unikají horké sopečné plyny a pára

Zdroje

Izalco, Smithsonian Global Volcanism Program
Izalco – Eruption History (podle Stoiber a kol. 1975, Rose a Stoiber 1969), Michigan Technological University
Castro Carcamo, R. A., Gutiérrez, E.: Volcanic monitoring and hazard assessment in El Salvador. Volcanica 4(S1) (2021), 183–201, doi:10.30909/vol.04.S1.183201, Volcanica (2021)
Izalco (volcano), Wikipedia
Izalco (sopka), Wikipedie

Text sestaven 2026-10-29, ověřen 2026-10-29.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.