Pacaya

sopka – Complex, Guatemala, Middle America-Caribbean Volcanic Regions

Kde: Guatemala, Middle America-Caribbean Volcanic Regions
Typ (GVP): Complex
Nadmořská výška: 2 569 m
Tektonické prostředí: Subduction zone / Continental crust (> 25 km)
Poslední známá erupce: 2021
Poloha: 14,382°, -90,601°

Pacaya je čedičová sopka v Guatemale, asi 25 až 30 km od hlavního města. Od roku 1961 soptí velmi často – menšími výbuchy a lávovými proudy – a její erupce jsou často vidět až z Ciudad de Guatemala. Je zároveň oblíbeným výletním cílem. ^{[1, 5, 6, 4]}

Jak vznikl

Pacaya vyrostla těsně za jižním okrajem kaldery Amatitlán, propadliny široké 14 × 16 km z pleistocénu (starších čtvrtohor). V kaldeře dnes leží jezero Amatitlán. Podle Wikipedie tu za posledních 300 000 let proběhlo nejméně devět obřích výbuchů, které vyvrhly dohromady asi 70 km³ magmatu; poslední asi před 23 000 lety. ^{[1, 5]}

Masiv Pacaye tvoří starší sopky Pacaya Viejo a Cerro Grande a dnes činný kužel MacKenney. Stará sopka Pacaya Viejo se před 600 až 1 500 lety zčásti zřítila (podle Wikipedie asi před 1 100 lety). Trosky doletěly až 25 km daleko na pobřežní nížinu u Tichého oceánu a uvnitř obloukovitého srázu, který po zřícení zůstal, vyrostl dnešní kužel. ^{[1, 5]}

Erupce

Po více než 70 letech klidu začala Pacaya v roce 1961 znovu soptit, nejprve z průduchu Cachajinas na jižním úbočí. Kužel MacKenney je činný od roku 1965. Od té doby převládají strombolské erupce – opakované menší výbuchy, které vyhazují žhavé kusy lávy – a z úbočí vytékají lávové proudy. Občas přijde větší výbuch, který část vrcholu zničí. ^{[1, 5]}

Dne 27. května 2010 vyvrhla silná erupce sloupce popela do výšky asi 1 500 m. Úřady vyhlásily červený stupeň výstrahy a stav pohromy, zavřely školy ve třech departementech a doporučily evakuaci. Úlomky ze sopky zabily televizního reportéra, který o erupci natáčel. ^{[5, 4]}

Začátkem roku 2021 se činnost sopky zesílila. Koncem března 2021 sahal lávový proud asi 2 400 m západně od kuželu, postupoval o 50 až 60 m denně a byl jen 1,5 km od obce El Patrocinio, kde žije asi 1 800 lidí. Popel týden předtím zasáhl i hlavní město, letiště La Aurora bylo na jeden den zavřené a popel poškodil úrodu banánů, kávy, citrusů a avokád. ^{[4, 2]}

Katalog GVP uvádí, že erupce, která začala v červnu 2015, skončila v srpnu 2021. ^[1]

Lidé kolem

Sopka a její okolí tvoří národní park Pacaya, který vznikl hlavně proto, aby se dohlíželo na turisty. Park se financuje ze vstupného, které platí výpravy. Přes lávové pole z roku 2010 vede trasa běžeckého maratonu a na svazích kráterů se jezdí na prknech po sopečném písku. ^[5]

V březnu 2021 část obyvatel okolních vesnic odmítla výzvu k evakuaci. Pro případ nutnosti měly obce připravené poplachové sirény a úřady počítaly se 14 nouzovými ubytovnami v okolních obcích. ^{[5, 4]}

Co o něm dnes víme

Velkým tématem výzkumu je nestabilní jihozápadní úbočí Pacaye. Podle autorů příspěvku na konferenci EGU v roce 2021 se v Guatemale zčásti zřítily všechny sopky vyšší než 2 000 m kromě jedné – Pacaya mezi nimi. Dřívější studie zjistily, že se jihozápadní úbočí krátce posouvalo při silných erupcích v letech 2010 a 2014. ^[3]

Stejní autoři v družicových měřeních InSAR zjistili, že se úbočí pomalu posouvalo i v klidném období 2011 až 2013 a v roce 2014 se pohyb zrychlil, podle nich kvůli magmatu, které se vtlačilo do puklin. Soudí, že takový dlouhodobý pohyb úbočí může být u sopek běžnější, než se myslelo. ^[3]

Studie z roku 2024 zkoumala erupci z roku 2021 pomocí devíti sad radarových snímků z pěti družic a čtyř seismických stanic. Měření ukázala, že terén klesal a posouval se k západu, což odpovídá sesouvání jihozápadního úbočí; část signálu ale mohlo způsobit sedání čerstvé lávy nebo vodní pára v ovzduší. Síla seismického signálu podle autorů odrážela, jak prudce láva vytékala. ^[2]

Monitoring

O stavu sopky informují guatemalské úřady INSIVUMEH a CONRED. Koncem března 2021 právě podle jejich údajů sledovala média, jak se lávový proud blíží k obci El Patrocinio. ^[4]

Fakta

Činný kužel: MacKenney, od roku 1965
Zřícení Pacaya Viejo: před 600–1 500 lety, trosky až 25 km
Lávový proud v březnu 2021: asi 2 400 m, 50–60 m za den
Hlídá: INSIVUMEH, CONRED
Erupcí od španělského dobytí: nejméně 23

Slovníček

kaldera: velká propadlina, která vznikne, když se po mohutné erupci zhroutí povrch nad vyprázdněným magmatickým krbem
pleistocén: starší část čtvrtohor, skončila asi před 11 700 lety
strombolská erupce: opakované menší výbuchy, které vyhazují žhavé kusy lávy do výšky desítek až stovek metrů
InSAR: radarová měření z družic, která porovnáním snímků z různých dob odhalí pohyb terénu o centimetry
čedič: tmavá sopečná hornina chudá na křemík; její láva je řídká a teče daleko

Zdroje

Pacaya, Smithsonian Global Volcanism Program
Gonzalez-Santana, J., Wauthier, C., Waite, G.: The 2021 eruption of Pacaya Volcano, Guatemala: Geophysical analysis through satellite geodesy and seismic noise correlations. Journal of Volcanology and Geothermal Research 447 (2024), 108027, doi:10.1016/j.jvolgeores.2024.108027 (abstrakt), Journal of Volcanology and Geothermal Research (2024)
Gonzalez Santana, J., Wauthier, C.: Flank motion detected between 2010 and 2014 through InSAR time-series analysis at Pacaya Volcano, Guatemala. EGU General Assembly 2021, EGU21-3475, doi:10.5194/egusphere-egu21-3475 (abstrakt), European Geosciences Union (2021)
Flujo de lava del volcán de Pacaya amenaza a comunidad (30. 3. 2021), Emisoras Unidas (2021)
Pacaya, Wikipedia
Pacaya, Wikipedie

Text sestaven 2026-10-29, ověřen 2026-10-29.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.