Agua

sopka – Stratovolcano, Guatemala, Middle America-Caribbean Volcanic Regions

Kde

Guatemala, Middle America-Caribbean Volcanic Regions

Typ (GVP)

Stratovolcano

Nadmořská výška

3 760 m

Tektonické prostředí

Subduction zone / Continental crust (> 25 km)

Poloha

14,465°, -90,743°

Volcán de Agua je pravidelná zalesněná sopka v Guatemale, vysoká 3 760 m, která se zvedá nad městem Antigua Guatemala. V době lidských záznamů nikdy nevybuchla, a přesto patří k nejznámějším sopkám Střední Ameriky: v září 1541 z jejích svahů sjel bahnotok, který zničil tehdejší hlavní město země. ^{[1, 2]}

Jak vypadá

Agua je stratovulkán – kužel navršený z vrstev lávy a sopečného popela. Stojí osaměle, a proto je vidět ze všech stran. Na jih se zvedá víc než 3 500 m nad pobřežní nížinou u Tichého oceánu, na sever asi 2 000 m nad guatemalskou vysočinou. ^{[1, 2]}

Na vrcholu je kruhový kráter široký asi 280 m, který je na severoseverovýchodní straně proražený. Na severozápadním svahu leží šest malých propadlých kráterů a na jižním svahu dva malé kužely. Sopka je složená z andezitu a čedičového andezitu, tedy z hornin se středním obsahem křemíku. ^[1]

Naproti, na druhé straně údolí s Antiguou, stojí sopky Fuego a Acatenango. Na nižších svazích Aguy se pěstuje káva, výš kukuřice. Podle anglické Wikipedie je sopka od roku 1956 chráněným územím o rozloze asi 12 600 ha. ^{[1, 3, 4]}

Zkáza prvního hlavního města (1541)

Španělští dobyvatelé založili první hlavní město Guatemaly na úpatí Aguy, v místě dnešní Ciudad Vieja. Dne 11. září 1541, po několika deštivých a větrných dnech, se dvě hodiny po setmění ze svahů sopky přivalila záplava bahna, kamení a stromů. Podle zprávy USGS zahynulo přes 600 lidí a město bylo zničeno. ^{[2, 1]}

Dobový svědek (Marroquín) zapsal, že z vrcholu sopky přišla „velká bouře vody“ tak náhle, že se smrti a škodám nedalo zabránit, a že „kamenná bouře“ strhla zdi i střechu domu dobyvatele Pedra de Alvarada. Mezi oběťmi byla podle Wikipedie i guvernérka Beatriz de la Cueva. ^{[2, 3]}

Po katastrofě se hlavní město přestěhovalo do nedaleké Antiguy. Podle této události dostala sopka i své jméno – Volcán de Agua, „vodní sopka“. Mayové ji podle Wikipedie nazývají Junajpú. ^{[1, 2, 3]}

Dlouho se tradovalo, že bahnotok vznikl vylitím jezera z kráteru – tak to v říjnu 2026 uváděla i česká Wikipedie. Vědci z USGS ale v roce 2001 upozornili, že dobové zprávy spíš odpovídají sesuvu nasáklého svahu po dlouhých deštích, podobnému katastrofě na nikaragujské sopce Casita v roce 1998. Pochyby o jezeře vyslovila už v roce 1895 Anne Cary Maudslayová, která na vrchol vystoupila. ^{[2, 4, 3]}

Erupce

Za posledních asi 500 let Agua nevybuchla. V pravěku ale vybuchovala mnohokrát: během posledních asi 80 000 let vyvrhovala popel, pyroklastické proudy (horká mračna plynu a úlomků) i lávu. Nejmladší dosud datované erupce jsou starší než 10 000 let a GVP žádné erupce z posledních 10 000 let nezná. ^{[2, 1]}

Podle USGS je výbuch Aguy méně pravděpodobný než u sousedního Acatenanga a mnohem méně než u Fuega, které vybuchuje každých několik let. Kdyby k němu došlo, předcházela by mu nejspíš malá zemětřesení, parní výbuchy a deformace okolí kráteru. ^[2]

Nebezpečí

Největší nebezpečí dnes nepředstavuje výbuch, ale lahary – bahnotoky z vody, bahna a kamení, které připomínají tekoucí beton. Na Agui mohou vzniknout při mimořádně silných deštích, hlavně ke konci období dešťů (květen–listopad), kdy je půda nasáklá. Svahy jsou strmé, rozbrázděné roklemi a místy oslabené působením horké vody (hydrotermální přeměnou hornin). ^[2]

Do 5–10 km od sopky leží Antigua a další velká města na jejím severním úpatí, kde podle USGS žilo v roce 2001 skoro 100 000 lidí. Asi 20 km na jih leží Escuintla. Mapa ohrožení od USGS ukazuje, že zóny laharů sahají 10–25 km od vrcholu; na jih dál, protože jižní svah spadá strmě k pobřeží. ^[2]

Do 10 km od vrcholu může lahar dorazit tak rychle, že varování nestihne zafungovat. Autoři zprávy proto radí znát předem bezpečná vyvýšená místa u domu, školy a práce: nejlepší ochranou před laharem je utéct co nejvýš nad koryto potoka. ^[2]

Fakta

Bahnotok 1541

11. září 1541, přes 600 obětí, zničena Ciudad Vieja

Poslední datované erupce

starší než 10 000 let

Kráter

asi 280 m široký

Mayské jméno

Junajpú

Mapa ohrožení lahary

USGS a INSIVUMEH, 2001

Slovníček

stratovulkán

sopka ve tvaru kužele navršená ze střídajících se vrstev lávy a sopečného popela

andezit, čedičový andezit

sopečné horniny se středním obsahem křemíku; jejich láva je hustší než čedičová

lahar

bahnotok na sopce – rychlá směs vody, bahna, kamení a dřeva, která teče údolími jako tekoucí beton

pyroklastický proud

žhavé mračno sopečných plynů, popela a úlomků hornin, které se valí po svahu velkou rychlostí

Zdroje

1. Agua, Smithsonian Global Volcanism Program
2. Schilling, S.P., Vallance, J.W., Matías, O., Howell, M.M. (2001): Lahar Hazards at Agua Volcano, Guatemala. USGS Open-File Report 01-432, U.S. Geological Survey (2001)
3. Volcán de Agua, Wikipedia
4. Agua, Wikipedie

Text sestaven 2026-10-29, ověřen 2026-10-29.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.