Fuego

sopka – Stratovolcano(es), Guatemala, Middle America-Caribbean Volcanic Regions

Kde

Guatemala, Middle America-Caribbean Volcanic Regions

Typ (GVP)

Stratovolcano(es)

Nadmořská výška

3 799 m

Tektonické prostředí

Subduction zone / Continental crust (> 25 km)

Poslední známá erupce

2026

Poloha

14,475°, -90,881°

Fuego (španělsky „oheň“) v Guatemale patří k nejčinnějším sopkám Střední Ameriky. Téměř nepřetržitě chrlí menší výbuchy popela a čas od času přijde silná erupce. Ta z 3. června 2018 vyslala do údolí žhavé proudy, které zabily stovky lidí. ^{[1, 5, 2]}

Jak vznikl

Fuego je stratovulkán – kuželovitá sopka navršená z vrstev lávy a popela. Je jednou ze tří velkých sopek nad Antiguou, bývalým hlavním městem Guatemaly. Leží nad subdukční zónou. ^[1]

Na severu s ním sousedí sopka Acatenango, jejíž vrchol je jen 3 km daleko. Mezi nimi je vidět sráz po starší sopce Meseta, která rostla asi od doby před 230 000 lety. Když se zřítila, mohla podle GVP vzniknout obří sutinová lavina, jejíž uloženiny sahají asi 50 km daleko do pobřežní nížiny u Tichého oceánu. Anglická Wikipedie klade zřícení do doby asi před 8 500 lety. ^{[1, 5]}

Dnešní Fuego vyrostl až po zřícení Mesety. Sopečná činnost se tu postupně stěhuje od severu k jihu – od Acatenanga k Fuegu – a láva Fuega je postupně bohatší na železo a hořčík (mafičtější): většina historických erupcí vyvrhla čedič. ^{[1, 5]}

Erupce

Erupce Fuega se zapisují od roku 1524, kdy do Guatemaly přišli Španělé. Od té doby měla sopka přes 50 erupcí o síle alespoň 2 na stupnici VEI. Často po nich na okolí padalo hodně popela, občas přišly i pyroklastické proudy a lávové proudy. ^{[1, 3]}

Při erupci v lednu 1932 doletěl popel podle agentury AFP až do Salvadoru a Hondurasu, 125 a 175 km daleko. ^[4]

Současné období činnosti začalo v roce 1999 po zhruba dvaceti letech klidu. Sopka v něm skoro bez přestání slabě soptí – malé výbuchy plynu a popela přicházejí podle Wikipedie každých 15 až 20 minut. Mezi ně se vkládají silnější takzvané paroxysmy. ^{[3, 5]}

Katastrofa 3. června 2018

Při paroxysmu 3. června 2018 se po svazích Fuega ve všech směrech řítily pyroklastické proudy – žhavé laviny kamenů, popela a plynu. Na jihovýchodním svahu dorazily dál než 12 km. Korytem Las Lajas se vyvalily na vesnici San Miguel Los Lotes, kterou zasypaly, a lidé umírali i na silnici RN-14. Celkem se usadilo asi 50 milionů m³ materiálu. ^{[2, 5]}

Počet obětí se nikdy přesně nezjistil. Podle AFP zemřelo 215 lidí a podobný počet zůstal nezvěstný. Odborná studie z roku 2023 uvádí nejméně 430 mrtvých, česká Wikipedie 431 mrtvých nebo nezvěstných. ^{[4, 2, 6]}

Rozbor uloženin z roku 2023 ukázal, že smrtící proudy nepřišly přímo z kráteru. Na horním jihovýchodním svahu se ve staré propadlině po dřívějším sesuvu nahromadil sopečný materiál. Ten se postupně v několika vlnách utrhl a řítil se dolů úzkým korytem Las Lajas. ^[2]

Nebezpečí

V okolí sopky žijí desítky tisíc lidí. Ve třech departementech kolem ní – Sacatepéquez, Chimaltenango a Escuintla – podle AFP téměř 1,6 milionu. Hlavní nebezpečí představují pyroklastické proudy, které se ženou údolími na svazích, a padající popel. ^{[3, 4, 1, 2]}

Sopku sleduje guatemalský ústav INSIVUMEH, který varuje před jejím nebezpečím. Stupně výstrahy pro obyvatele vyhlašuje úřad pro zvládání katastrof CONRED. ^{[4, 5]}

Co o něm dnes víme

Studie z roku 2019 prošla tepelné snímky z družic z let 2000–2018 spolu se zprávami observatoře. Zjistila, že od roku 2015 přicházejí paroxysmy častěji než dřív. Každý má tři fáze: nejprve vytéká láva a sílí výbuchy na vrcholu, pak přijde 24 až 48 hodin dlouhá prudká fáze se stálým erupčním sloupcem a občas s pyroklastickými proudy, a nakonec činnost slábne. ^[3]

Paroxysmy pokračují i po roce 2018. Další přišly v červnu 2025 a v únoru 2026; podle AFP se při nich evakuovalo asi 800 lidí. Ve dnech 3.–4. srpna 2026 vystoupal sloupec popela nad 7 000 m, nad kráterem tryskala láva do výšky 200 až 300 m a CONRED vyhlásil ve třech departementech červenou výstrahu; nejméně 500 lidí odvezli do bezpečí. ^[4]

Fakta

Nejhorší erupce

3. 6. 2018

Oběti 2018

nejméně 430 (Charbonnier a kol. 2023)

Erupce VEI ≥ 2 od roku 1524

přes 50

Současné období činnosti

od roku 1999

Hlídá

INSIVUMEH

Slovníček

stratovulkán

kuželovitá sopka navršená ze střídajících se vrstev lávy a sopečného popela

subdukční zóna

místo, kde se jedna litosférická deska zasouvá pod druhou; v hloubce se tam tvoří magma pro sopky

čedič

tmavá sopečná hornina chudší na křemík a bohatší na železo a hořčík; její láva je řídká

VEI

index vulkanické explozivity, stupnice síly výbuchu od 0 do 8; každý stupeň znamená zhruba desetkrát víc vyvrženého materiálu

paroxysmus

krátké období nejprudší činnosti sopky, mnohem silnější než její běžné výbuchy

pyroklastický proud

žhavá směs kamenů, popela a plynů, která se rychle řítí po svahu sopky a spálí vše v cestě

Zdroje

1. Fuego, Smithsonian Global Volcanism Program
2. Charbonnier, S. J. a kol.: Unravelling the dynamics and hazards of the June 3rd, 2018, pyroclastic density currents at Fuego volcano (Guatemala). Journal of Volcanology and Geothermal Research 436 (2023), doi:10.1016/j.jvolgeores.2023.107791 (abstrakt), Journal of Volcanology and Geothermal Research (2023)
3. Naismith, A. a kol.: Eruption frequency patterns through time for the current (1999–2018) activity cycle at Volcán de Fuego derived from remote sensing data. Journal of Volcanology and Geothermal Research 371 (2019), 206–219, doi:10.1016/j.jvolgeores.2019.01.001 (abstrakt), Journal of Volcanology and Geothermal Research (2019)
4. La erupción del volcán de Fuego de Guatemala provoca la evacuación de 500 personas (AFP, 4. 8. 2026), Expansión / AFP (2026)
5. Volcán de Fuego, Wikipedia
6. Fuego, Wikipedie

Text sestaven 2026-10-29, ověřen 2026-10-29.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.