Almolonga

sopka – Stratovolcano, Guatemala, Middle America-Caribbean Volcanic Regions

Kde

Guatemala, Middle America-Caribbean Volcanic Regions

Typ (GVP)

Stratovolcano

Nadmořská výška

3 173 m

Tektonické prostředí

Subduction zone / Continental crust (> 25 km)

Poslední známá erupce

1818

Poloha

14,797°, -91,519°

Almolonga je sopečná oblast na západě Guatemaly, těsně jižně od Quetzaltenanga, druhého největšího města země. Její nejmladší a jedinou v historii činnou částí je kupa lávových dómů Cerro Quemado („Spálený vrch“), jejíž svah se asi před 1 150 lety zřítil a naposledy z ní v roce 1818 vytekl lávový proud. ^{[1, 2, 6]}

Jak vznikl

Sopka leží v sopečném oblouku Střední Ameriky, který vzniká nad subdukční zónou – místem, kde se oceánská deska zasouvá pod pevninu. Almolonga stojí ve vnitrozemí za hlavní řadou sopek a leží na zlomovém pásmu Zunil. ^{[1, 6, 2]}

Nejstarší částí je andezitový stratovulkán. Jeho střed dnes zabírá kaldera – propadlina široká asi 3,3 km, která vznikla koncem starších čtvrtohor (v pozdním pleistocénu). Kolem ní stojí v kruhu lávové dómy z dacitu a ryolitu – hornin bohatých na křemík, jejichž láva je velmi hustá. ^{[1, 6]}

Cerro Quemado

Cerro Quemado leží asi 5 km západně od Quetzaltenanga. Je to kupa lávových dómů, která pokrývá asi 12 km² a má objem kolem 2 km³. Podle anglické Wikipedie se jí pro typický tvar říká také La Muela, tedy „Stolička“. ^{[2, 6]}

Kupa vyrostla až v mladší části holocénu, tedy současné geologické epochy, z nejméně osmi průduchů rozmístěných do kruhu. Při typické erupci nejdřív vytekl hustý balvanitý lávový proud a pak průduch ucpal dóm. Jeden z proudů, Paxmux, dosáhl 2,5 km daleko a na čas přehradil řeku Samalá. ^[4]

Výška vrcholu se ve zdrojích liší: katalog GVP uvádí 3 173 m, stránky Michiganské technologické univerzity a anglická Wikipedie 3 197 m. ^{[1, 5, 6]}

Erupce

Největší známou událostí je zřícení západního svahu Cerro Quemado. Podle radiouhlíkového datování pěti vzorků dřevěného uhlí se stalo asi před 1 150 lety; GVP uvádí asi 1 200 radiouhlíkových let, tedy kolem roku 800. Obrovská lavina trosek pokryla asi 13 km² údolí Llano del Pinal vrstvou silnou v průměru 10 m a na povrchu po něm zůstalo přes 150 pahorků. ^{[3, 2, 1]}

Se zřícením přišel i boční výbuch: horká hornina dómu se roztříštila a výbuchy ji rozmetaly do stran. Jeho uloženiny pokrývají asi 40 km² a sahají přes 500 m vysoko na protější svahy sousední sopky Siete Orejas. Po něm stékaly po svazích pyroklastické proudy horkých úlomků. ^{[3, 1]}

Po zřícení vyrostl v jizvě po sesuvu malý dóm. Podle stránek Michiganské technologické univerzity pak sopka asi 700 let mlčela až do roku 1818; GVP ale zaznamenává ještě krátkou erupci 24.–25. října 1765. V lednu 1818 začal z východního svahu vytékat balvanitý lávový proud. Erupce trvala do června, proud dosáhl délky asi 2,5 km a okolní kopce pokryla až metrová vrstva popela a úlomků. Obyvatelé tehdy hlásili zemětřesení před erupcí i během ní. ^{[1, 4, 6]}

Nebezpečí

Do 10 km od sopky žije podle GVP asi 290 000 lidí. Autoři hlavní studie o Cerro Quemado (1992) upozornili, že budoucí erupce by ohrozila Quetzaltenango, které tehdy mělo přes 125 000 obyvatel. ^{[1, 2]}

Mezi hlavní nebezpečí podle téže studie patří lávové proudy a růst dómů, pyroklastické proudy, sesuvy svahu a boční výbuchy, spad popela a bahenní proudy. Bahenní proudy (lahary) hrozí hlavně v období dešťů, kdy voda dává do pohybu volný sopečný materiál. ^{[2, 3]}

Horké prameny

Teplo zbylé v podzemí ohřívá dešťovou vodu, která pak vyvěrá v horkých pramenech na severních a východních svazích Cerro Quemado. Na jihovýchodním svahu leží geotermální pole Zunil, kde se zkoumalo, zda by se horká voda dala využít jako zdroj energie. ^{[1, 6]}

Lidé prameny využívají ke koupání: podle anglické Wikipedie mají známé lázně Fuentes Georginas na jihovýchodním svahu vodu o teplotě 38–42 °C a lázně v Almolonze 35–45 °C. ^[6]

Fakta

Zřícení svahu Cerro Quemado

asi před 1 150 lety (radiouhlík)

Sesuv po zřícení

asi 13 km², objem asi 0,13 km³

Lávový proud 1818

asi 2,5 km dlouhý

Objem Cerro Quemado

asi 2 km³

Slovníček

subdukční zóna

místo, kde se jedna litosférická deska zasouvá pod druhou; v hloubce se taví hornina a vzniká magma

stratovulkán

kuželovitá sopka složená ze střídajících se vrstev lávy a sopečného popela

kaldera

velká propadlina v místě sopky, vzniklá zhroucením nebo odnesením její vrcholové části

lávový dóm

kupa velmi husté lávy, která se nerozteče a hromadí se nad průduchem

dacit, ryolit, andezit

sopečné horniny s různým obsahem křemíku; ryolit má nejvíc, andezit nejméně – čím víc křemíku, tím hustší láva

pyroklastický proud

rychle se řítící žhavá směs plynů, popela a kamenů

lahar

bahnotok ze sopečného materiálu a vody, často po vydatných deštích

radiouhlíkové datování

určení stáří zbytků organismů (např. dřevěného uhlí) podle rozpadu radioaktivního uhlíku 14C

Zdroje

1. Almolonga, Smithsonian Global Volcanism Program
2. Conway, F. M., Vallance, J. W., Rose, W. I., Johns, G. W., Paniagua, S.: Cerro Quemado, Guatemala: the volcanic history and hazards of an exogenous volcanic dome complex. Journal of Volcanology and Geothermal Research 52 (1992), 303–323, doi:10.1016/0377-0273(92)90051-E (abstrakt), Journal of Volcanology and Geothermal Research (1992)
3. Massive collapse of Cerro Quemado 1200 years ago, Michigan Technological University
4. Eruption history / age of the volcanism (Cerro Quemado), Michigan Technological University
5. Cerro Quemado Volcano, Guatemala, Michigan Technological University
6. Almolonga, Wikipedia

Text sestaven 2026-10-30, ověřen 2026-10-30.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.